Akkad – starověké město Mezopotámie, centrum Akkadské říše
Akkad — tajemné starověké město Mezopotámie, centrum Akkadské říše založené Sargonem; ztracené ruiny u Eufratu, klíč k počátkům říší a dávným mýtům.
Akkad (sumersky Agade, biblicky Accad) bylo starověké město v Mezopotámii a politickým i kulturním centrem rané Akkadské říše. Jeho ruiny dosud nebyly spolehlivě identifikovány; předpokládá se, že leželo v oblasti středního toku řeky Eufrat. Akkad vznikl na pozadí dlouhodobých kontaktů a střetů se Sumerem a představuje předchůdce pozdějších etnicky akkadských a semitských státních útvarů, z nichž později vzejdou Babylónií a Asýrií.
Podle sumerského seznamu králů vybudoval město Akkad (Agade) Sargon Akkadský ve 23. století př. n. l. a jeho vláda je často považována za počátek první skutečně rozsáhlé říše v lidských dějinách. Zároveň však starší klínopisné záznamy dokládají existenci města už v době vlády uruckých králů, takže Sargon spíše sjednotil a povýšil již existující centrum. V Bibli (např. Genesis 10,10) je město zmíněno jako jediné z míst, které měl založit legendární lovec a mocnář Nimrod. V titulatuře starověkých vládců se objevuje i pojem „vládce čtyř čtvrtí“ (King of the Four Corners), který souvisel s tradičním uspořádáním okolních regionů, v pramenech se uvádějí například oblasti Martu, Šubar, Elam a Uri-ki.
Jako hlavní město Akkadské říše sloužilo město přibližně od doby Sargona (kolem 24.–23. století př. n. l.) až do konce akkadské hegemonie, která je datována přibližně do začátku 22. století př. n. l. Říše procházela obdobím rozmachu i postupného oslabení: po období velikánů jako jsou Sargon a jeho vnuk Naram-Sin následovalo napadení a částečná zkáza způsobená nájezdníky z hor, známými v pramenech jako Gutijci. Po pádu Akkadu se moc v jižní Mezopotámii krátce dostala do rukou Gutijců, později však nastoupilo obnovení centralizované moci v rámci říše III. dynastie z Uru.
Správa, kultura a jazyk
Akkadská říše představuje raný příklad centralizované státní správy a vojenské organizace: vznikaly státní úřady, síť zástupců a správních center, zlepšovala se logistika armády a systém vybraných daní či povinností. Jazykově a kulturně měl Akkad velký dopad — akkadština (semitický jazyk) se stala důležitým jazykem diplomacie, správy a literatury v Mezopotámii na staletí dopředu. Vznikaly díla literatury, hymny, právní a administrativní texty, a také umělecké památky jako reliéfy a stély (např. slavná Naram-Sinova stéla), které odrážejí ideologii a sebevědomí akkadských vládců.
Archeologické hledání a problémy s lokalizací
Přes bohaté písemné zmínky z různých měst staré Mezopotámie nebyla lokalizace Akkadu dosud definitivně potvrzena. Mezi hlavní důvody patří výrazné geologické a hydrologické změny v deltě Eufratu a Tigridu během tisíciletí (přesuny koryt řek, nanášení hlíny), rozsáhlé přestavby a rozkrádání stavebních materiálů v pozdějších epochách, zemědělské a urbanistické zásahy v novověku a také omezený přístup archeologů v některých oblastech z důvodu politické situace. Různí badatelé navrhli několik hypotetických lokalit v centrální Mezopotámii, ale žádné z nich dosud nebylo obecně přijato. Většina závěrů o Akkadu proto vychází z písemných pramenů a porovnávání nálezů z okolních center.
Poválečné období a význam pro dějiny
Navzdory svému relativně krátkému politickému vrcholu je akkadská zkušenost klíčová pro pochopení raných impérií: ukazuje, jak se mohly formovat rozsáhlé politické struktury nad etnicky i jazykově rozmanitými oblastmi, jaké institucionální nástroje byly potřebné pro udržení moci a jak se kultura jednoho centra šířila a proměňovala celé regiony. Tituly, správní praktiky, literární motivy i umělecké vzory akkadské doby měly přímý vliv na pozdější civilizace Mezopotámie.
Ačkoli čekáme na přesné objevení lokality a další archeologické důkazy, zůstává Akkad symbolem rané politické centralizace a kulturní proměny v dějinách Mezopotámie.
Akkadská říše v době Sargona I.
Akkadská vítězná propaganda. Muzeum Louvre, Paříž
Sargon
Sargon dobyl mnoho okolních oblastí. Vytvořil říši, která sahala až ke Středozemnímu moři a do Anatolie, a rozšířil svou vládu do Elamu a na jih až do Ománu. V této oblasti vládl 56 let. Obchod se rozšířil od stříbrných dolů v Anatolii až po doly na lapis lazuli v Afghánistánu, cedry v Libanonu a měď v Ománu. Tato konsolidace městských států Sumeru a Akkadu odrážela rostoucí hospodářskou a politickou moc Mezopotámie. Chlebodárcem říše byl zemědělský systém severní Mezopotámie napájený deštěm a pro kontrolu říšské produkce pšenice byl vybudován řetězec pevností.
Na znamení jeho vítězství byly na pobřeží Středozemního moře vztyčovány Sargonovy obrazy a z kořisti dobytých zemí byla doma budována města a paláce. Elam a severní část Mezopotámie (Subartu) byly rovněž podrobeny a povstání v Sumeru potlačena. Byly nalezeny smluvní tabulky datované do let tažení proti Kanaánu a proti Sarlakovi, králi Gutie.
Akkadský jazyk
Akkadština byla jedním ze semitských jazyků a v době akkadské říše byla v Mezopotámii i Elamu úředním jazykem. Akkadština zůstala po staletí hlavním diplomatickým jazykem Mezopotámie.
Během 3. tisíciletí př. n. l. se mezi Sumery a Akkady vytvořila úzká kulturní symbióza, která zahrnovala i rozšířený dvojjazyčný jazyk. Akkadština postupně nahradila sumerštinu jako mluvený jazyk Mezopotámie někdy na přelomu 3. a 2. tisíciletí př. n. l. (o přesném datování se vedou spory), ale sumerština se v Mezopotámii nadále používala jako posvátný, obřadní, literární a vědecký jazyk až do 1. století n. l. V této době se v Mezopotámii používaly i další jazyky.
Zhroucení říše
Zdá se, že pád říše založené Sargonem byl stejně náhlý jako její vzestup, a o období Gutiů je známo jen málo. Od pádu Akkadu cca 2083 př. n. l. do sumerské renesance cca. 2050 př. n. l., je toho ještě mnoho temného. Nedávno se objevily domněnky, že regionální úpadek na konci akkadského období (a také ve staroegyptské Staré říši) souvisel s rychle rostoucím vyprahlostí a selhávajícími srážkami v oblasti starověkého Předního východu.
Otázky a odpovědi
Otázka: Kde se nacházel Akkad?
Odpověď: Akkad se nacházel v Mezopotámii.
Otázka: Kdo vládl v době největšího rozkvětu Akkadské říše?
Odpověď: Sargon Akkadský vládl v době největšího rozkvětu Akkadské říše ve 24. a 22. století př. n. l..
Otázka: Kdy se Akkadská říše zhroutila?
Odpověď: Akkadská říše se zhroutila v roce 2154 př. n. l.
Otázka: Byla nalezena poloha Akkadské říše?
Odpověď: Ne, ruiny Akkadské říše zatím nebyly nalezeny, ale předpokládá se, že leží na řece Eufrat.
Otázka: Byla Akkadská říše první říší v dějinách?
Odpověď: Akkad je často označován za první říši v dějinách, a to podle sumerského seznamu králů.
Otázka: Existovalo město Akkad již před Sargonem?
Odpověď: Ano, město Akkad existovalo již před Sargonem, v době uruckých králů.
Otázka: Kdo zničil město Akkad?
Odpověď: Město Akkad zničili Gutiové, kteří v roce 2215 př. n. l. vtrhli z hor.
Vyhledávání