Babylónie byl městský stát v Mezopotámii ve 2. tisíciletí př. n. l., tedy před více než 3000 lety. Jeho hlavním městem byl Babylon, což znamenalo Brána bohů. Říši vybudovali z území bývalé Akkadské říše.
Mezopotámie je oblast dvou řek, Eufratu a Tigridu. V té době zahrnovala také městské státy Asýrii na severu a Elam na jihovýchodě. Je součástí úrodného půlměsíce na Blízkém východě. Právě zde lidé poprvé žili společně v civilizaci, se zemědělstvím, městy a písmem.
Babyloňané měli psaný jazyk, který používali pro obchod a komunikaci. Získali ji od Sumerů, kteří ji vynalezli. Babylóňané používali stejný klínopisný systém vtlačování trojúhelníkových tvarů do měkké hlíny. Psali dvěma různými jazyky: Sumerština sloužila k náboženským účelům a akkadština k úředním účelům.
Chammurapi byl babylonský král, který vedl války a udělal z Babylonie říši tím, že Asýrii podřídil vazalskému (loutkovému) králi. Vytvořil nejstarší písemný soubor zákonů, který se nazývá Chammurapiho zákoník. Obsahuje 280 soudních rozhodnutí a dnes je k vidění v pařížském muzeu Louvre. Zatímco dřívější sumerské tresty nebyly nijak tvrdé, babylonské právo bylo poměrně přísné. Za krádež, vraždu a další zločiny se uděloval trest smrti.
Babylónské domy měly otevřené střechy, aby v nich rodina mohla za horkých nocí spát. Obývací pokoje, jídelny a kuchyně byly samozřejmě v přízemí. Svítilo se olivovým olejem a v každém domě byla kaple pro pohřební a bohoslužebné obřady. Protože v Mezopotámii měli na stavbu pouze hlínu, silné dřevěné podpěry domů se dovážely z Libanonu. Nakonec si lidé začali pálit cihly a zlepšili pevnost svých staveb.
Později byl Babylon vypleněn chetitským králem Musilisem I., což vedlo k takzvané "temné době" doby bronzové, o níž je jen málo písemných dokladů. O datu vyplenění Babylonu vedou archeologové spory, neboť navrhli ne méně než čtyři chronologie. Možná data vyplenění Babylonu jsou následující:
Problémem je sladit mezopotámská data s daty staroegyptskými.
Po zničení Chetity vládli Babylonu 576 let Kassité. Poté mu vládl Elam a poté získal na zhruba tři století nezávislost. Poté si je podmanili Neosyřané. O století později se opět osvobodili a vytvořili Novobabylonskou neboli Chaldejskou říši. Toto neustálé dobývání a opětovné dobývání je částečně způsobeno geografickými podmínkami. Kromě řek zde neexistují žádné přirozené hranice a k městům se lze snadno dostat ze severu nebo z jihu.
Král Nabukadnezar II. vládl 43 let. V roce 585 př. n. l. dobyl Fénicii.
[{Babylonskou říši definitivně ukončil perský král Kýros Veliký.
V roce 549 př. n. l. ukončil Kýros říši Médů. O tři roky později se Kýros stal králem Achaimenovské říše (Persie) a podnikl tažení do severní Mezopotámie.
V roce 539 př. n. l. vpadl Kýros do Babylonie. V červnu se odehrála bitva u Opísu, kde byli Babylóňané poraženi, a hned poté se Sippara vzdala útočníkovi. Dva dny po dobytí Sippary "Kýrovi vojáci vstoupili do Babylonu bez boje". Kýros dorazil až 3. března (říjen), v jeho nepřítomnosti za něj jednal Gobryas. Gobryas byl nyní jmenován správcem babylónské provincie.
Kýros se nyní prohlašoval za legitimního nástupce starověkých babylonských králů a mstitele jejich boha Bel-Marduka. Kýrovu vpádu do Babylonie nepochybně napomohla přítomnost cizích nucených vyhnanců, jako byli Židé, kteří byli vysazeni uprostřed země.
Jedním z prvních Kýrových činů bylo, že těmto vyhnancům umožnil návrat do jejich domovů, přičemž si s sebou nesli obrazy svého boha a posvátné nádoby. Povolení k tomu bylo obsaženo v proklamaci, kterou se dobyvatel snažil ospravedlnit svůj nárok na babylonský trůn. Stále panovalo přesvědčení, že nikdo nemá právo vládnout nad západní Asií, dokud nebude Bel a jeho kněží posvěceni do tohoto úřadu, a proto Kýros od nynějška přijal císařský titul "babylónský král".
Stejně jako Sumerové jedli Babyloňané zeleninu, ovoce, maso a ryby. Jedli také chléb a rádi si opékali a jedli otravné, ale křupavé kobylky, které ničily jejich drahocennou úrodu.
Babyloňané milovali umění. S králi byly pohřbívány krásné nádoby zdobené třpytivým zlatem. V těch dobách se knihy zabývaly povodněmi, o nichž se soudilo, že je způsobil hřích, nebo o Abrahamově cestě. Také věda se dobře zdokonalovala: vynalezli první kalendář, šedesátiminutovou hodinu a tabulku násobení předem.
Život byl bohatý, plný a většinou klidný. Lidé málokdy mysleli na válku nebo na to, jak ochránit město. V důsledku toho byl Babylon v roce 730 př. n. l. dobyt Asyřany a Kasiby. Tato velká civilizace pak skončila.
A: Babylonie byl městský stát v Mezopotámii ve 2. tisíciletí př. n. l., tedy před více než 3000 lety. Jejím hlavním městem byl Babylon, což znamenalo Brána bohů.
Odpověď: Mezopotámie se nachází na Blízkém východě a je součástí úrodného půlměsíce. Tvoří ji dvě řeky Eufrat a Tigris a zahrnuje městské státy Asýrii na severu a Elam na jihovýchodě.
Odpověď: Babylónie vybudovala říši z území bývalé Akkadské říše.
Odpověď: Mezopotámie je výjimečná tím, že tam lidé poprvé žili společně v civilizaci, se zemědělstvím, městy a písmem.
Odpověď: Babylónie existovala ve 2. tisíciletí př. n. l., tedy před více než 3000 lety.
Odpověď: Babylon znamená Brána bohů.
Odpověď: Před počátkem civilizace žili v této oblasti lidé, ale jejich totožnost není známa.