3. tisíciletí př. n. l.: doba bronzová, expanze Indoevropanů a Egypt
3. tisíciletí př. n. l.: doba bronzová, expanze Indoevropanů, vrchol Staré říše v Egyptě a populační změny, které formovaly Eurasii.
3. tisíciletí př. n. l. zahrnuje ranou až střední dobu bronzovou. V tomto období se prosazovaly nové technologie i komplexní společenské struktury: rozšířilo se použití bronzu (slitiny mědi a cínu), rozvinuly se dílny a specializované řemeslo, intenzivně se obchodovalo na dlouhé vzdálenosti a začaly vznikat státy a městské civilizace s centralizovanou správou a administrativou.
Technologie, hospodářství a města
Bronzová výroba vyžadovala suroviny — zejména cín — které často pocházely z velkých vzdáleností. To podpořilo vznik rozsáhlých obchodních sítí spojujících oblasti Středomoří, Anatolie, Kavkaz, Střední Asii a západní Evropu. V této době se dále rozvíjela zemědělská produkce, pastevectví a řemeslná výroba, objevovaly se pevnosti a opevněná sídla, velká sídla s paláci a administrativními centry; v některých regionech narostl význam řemeslné specializace a sociální hierarchie.
Expanze a migrační vlny
V tomto období byla touha dobývat běžná. K expanzi docházelo na celém Blízkém východě a v celé Eurasii, přičemž indoevropské národy expandovaly do Anatolie, Evropy a Střední Asie. Civilizace starověkého Egypta dosáhla vrcholu v době Staré říše. Odhaduje se, že světová populace se v průběhu tisíciletí zdvojnásobila na 30 milionů lidí.
Tyto migrační vlny nebyly pouze vojenské: často šlo o postupné přesuny pastevců a zemědělských komunit, které přinášely nové domáce zvířata, technologie (kola, vozy, kování), jazykové změny a kulturní prvky. V mnoha oblastech se setkávaly a mísily místní tradice s inovacemi přicházejícími z stepí či z již rozvinutých civilizací, což vedlo k novým kulturním komplexům.
Klíčové regiony a civilizace
Na Blízkém východě pokračoval rozvoj městských států v Mezopotámii (Sumer, Akkad) se složitou byrokracií, písemnictvím a monumentálními stavbami. V oblasti Indu se rozvíjela městská kultura Harrapa (Údolí Indu), která měla propracovanou urbanistiku a obchodní vazby. Východní Středomoří a Anatolie byly centry obchodních a kulturních kontaktů — později se tam ukotví i státní formy, jež ovlivní 2. tisíciletí př. n. l.
Egypt — Staré říše
Civilizace starověkého Egypta v době Staré říše vybudovala silnou centralizovanou moc, organizační aparát a rozsáhlé stavební programy. Nejviditelnějším projevem jsou pyramidy a hrobky králů, které odrážejí náboženské představy i schopnost mobilizovat pracovní síly a zdroje. Egyptský stát udržoval obchodní styky s Levantou, Nubijí i dál na jih a východ a rozvíjel administrativu, která zaznamenávala platy, zásoby a práce.
Důsledky a dlouhodobý význam
3. tisíciletí př. n. l. položilo základy pro další rozvoj starověkých civilizací: vznikly rozsáhlé obchodní sítě, technologické inovace se šířily mezi regiony a formovaly sociopolitické struktury. Migrace a kulturní výměna v tomto tisíciletí významně ovlivnily jazykové, demografické a kulturní poměry Evropy a Asie po staletí. Navzdory omezeným písemným záznamům v některých oblastech poskytuje archeologie obraz dynamického období plného kontaktů, expanzí i lokální adaptace.
Vyhledávání