Mudžaddid — islámští reformátoři a obnova náboženství: definice
Mudžaddid — kdo je islámský reformátor? Definice, historie, význam hadísu o obnově víry a přehled významných mudžaddidů, kteří očistili a oživili islám.
Mudžaddid (arabsky مجدد) je v islámu označení pro reformátora nebo obnovitele náboženství. Taková osoba (nebo skupina osob) má podle tradice za úkol odstranit omyly, zvyky a cizorodé prvky, které se mezi muslimy usadily, a znovu vyzdvihnout základní náboženské pravdy vyplývající z Koránu a Sunně. Podle lidové muslimské tradice se mudžaddid objevuje na přelomu každého sta let islámského kalendáře, aby oživila islám, očistila jej od cizorodých prvků a vrátila mu jeho původní čistotu. V běžném pojetí se mudžaddid často považuje za jednoho z nejvýznamnějších muslimů daného století.
Historické a právní východiska
Pojem vychází především z hadísu Proroka Mohameda, který se stal zdrojem náboženské naděje na pravidelné oživení náboženství. Termín tajdid (obnova, oživení) a od něj odvozené označení mujaddid se v muslimské tradici uplatňuje při popisu těchto obnovitelských činností. Hadís je zaznamenán v sbírce Abú Dáwúda, jedné ze šesti autoritativních sunnitských sbírek výroků Proroka. V tomto hadísu Prorok říká:
"Alláh vzbudí pro tuto komunitu na konci každých sta let toho, kdo pro ni obnoví její náboženství."
Rozdílné výklady a kritéria
Mezi muslimskými učenci a vědci existuje ikhtilāf (neshoda) ohledně podoby a počtu mudžaddidů. Někteří, například učenci jako Al-Dhahábí nebo Ibn Hadžar al-Asqalání, připouštějí, že mudžaddid nemusí být pouze jedna osoba — může jich být více a jejich role se může rozdělit mezi učence, reformátory, zbožné vládce či vojenské vůdce. Dále se liší názory na to, jak přesně má mudžaddid působit a jaké znaky jeho působení potvrzují.
Mezi běžně uváděná kritéria mudžaddida patří zejména:
- hluboké porozumění Koránu a hadísu,
- morální integrita a osobní pobožnost,
- schopnost napravit náboženské praxe a odstranit předsudky a inovace (bidʿa),
- vliv na širší muslimskou komunitu (umma) a schopnost sjednocovat,
- bezúhonnost a uznání současníků nebo pozdějších generací.
Příklady a sporné případy
V dějinách islámu bývají za mudžaddidy označováni různí učenci a osobnosti podle regionálních tradic a hodnocení jejich přínosu. Mezi často zmiňované příklady (v různých tradicích a s rozdílnými názory historiků) patří například některé reformní osobnosti, významní teologové nebo vládci, kteří podpořili náboženské oživení. Je však důležité zdůraznit, že titul mudžaddid není formální úřad ani univerzálně přiznaná hodnost — často se jedná o retrospektivní ocenění udělené po generacích.
Rozdíl mezi sunnitským a ší'itským pojetím
Pojem mudžaddid je silně ukotven především v sunnitské tradici, která na základě výše citovaného hadísu očekává periodické obnovení náboženství. V ší'itském prostředí se obnova náboženství pojímá jinak — tradičně je kladen větší důraz na vedení a průvodcovství Imámů a na jejich roli v interpretaci a zachování náboženské pravdy. Z toho plyne, že ekvivalenty sunnitského mudžaddida se v ší'itském kontextu objevují v odlišných formách a v jiných historických souvislostech.
Závěrečné poznámky
Mudžaddid tak představuje důležitý koncept v rámci muslimského myšlení o obnově a reformě: kombinuje náboženskou naději, historické zkušenosti a vědecké spory. Ačkoli je jeho existence a pravidelnost někdy předmětem diskuse (zejména s ohledem na autentickou interpretaci hadísu a na to, kdo a co přesně obnovuje), pojem slouží jako užitečný rámec pro chápání snah o vnitřní reformu komunitní praxe a náboženského učení.
Pojem tajdid v islámském myšlení
Tádždid (obnova) v islámském myšlení znamená obnovu ideologie, která představuje intelektuální produkt muslimů v oblasti vědy, poznání a ijtihádu s cílem interpretovat islám a pochopit a vysvětlit jeho nařízení.
Al-Suyuti ve své knize Al-Jami' al-Sagheer zmiňuje: "Obnovit náboženství znamená obnovit jeho vedení, objasnit jeho pravdu a přednost, vyvrátit inovace a extremismus předkládané jeho stoupencům nebo jejich neochotu ho dodržovat a řídit se jeho pravidly při řízení zájmů lidí a zákonů společnosti a civilizace."
Mezi nejzřetelnější aspekty tajdidu (obnovy) v islámském myšlení patří obnova islámských věd:
- Věda o islámské doktríně.
- Zásady islámské jurisprudence.
- Věda o právu.
- Věda sunny.
- Věda o exegezi Koránu (tafsír).
- Nauka o očišťování a kodex chování (súfismus).
- Životopis Proroka a dějiny islámu.
Reformátoři v islámu
Neexistuje žádný formální mechanismus pro jmenování mudžaddína. Osoby z tohoto seznamu se prohlašují za mudžaddidy.
Ačkoli v sunnitském islámu neexistuje žádný formální mechanismus pro jmenování mudžaddína, často dochází k všeobecnému konsenzu. Šíité a ahmadíjové mají vlastní seznam mudžaddidů.
První století (po prorockém období) (3. srpna 718)
- Umar ibn Abd al-Azíz (682-720)
Druhé století (10. srpna 815)
- Muhammad ibn Idris aš-Šafi`í (767-820)
- Ahmad ibn Hanbal (780-855)
Třetí století (17. srpna 912)
- Muhammad al-Buchárí (810-870)
- Abu al-Hasan al-Ash'ari (874-936)
Čtvrté století (24. srpna 1009)
- Abu Bakr Al-Baqillani (950-1013)
- Hakím al-Nišabúrí (933-1012)
Páté století (1. září 1106)
- Ibn Hazm (994-1064)
- Abu Hamid al-Ghazali (1058-1111)
Šesté století (9. září 1203)
- Salauddín Ajjúbí (1137-1193)
- Fakhr al-Din al-Razi (1149-1210)
- Muhammad bin Bachtijár Chaldží (1206)
Sedmé století (5. září 1300)
- Ibn Tajmíja (1263-1328)
Osmé století (23. září 1397)
- Ibn Kajím al-Džawzíja (1292-1350)
- Tamerlán (Timur) (1336-1405)
- Ibn Hadžar al-Asqalání (1372-1448)
Deváté století (1. října 1494)
- Jalaludin Al-Suyuti (1445-1505)
- Šáh Rukh (1377-1447)
- Mehmet II (1432-1481)
Desáté století (19. října 1591)
- Selim I. (1470-1520)
- Sulejman Nádherný (1494-1566)
- Ahmad Sirhindí (1564-1624)
- Abdulláh ibn Alawi al-Haddad (1634-1720)
Jedenácté století (26. října 1688)
- Mulla Sadra Shirazi (1571-1640)
- Chajr al-Dín al-Ramlí (1585-1671)
- Mahiuddin AurangzebAlamgir (1618-1707)
Dvanácté století (4. listopadu 1785)
- Šáh Waliullah Dehlawi (1703-1762)
- Muhammad ibn Abd al-Wahháb (1703-1792)
- Murtaḍá al-Zabídí (1732-1790)
- Šáh Abdul Azíz Delhví (1745-1823)
- Usman Dan Fodio (1754-1817)
- Tipu Sultan (1750-1799)
Třinácté století (14. listopadu 1882)
- Muhammad Abduh (1849-1905)
- Said Nursî (1878-1960)
- Syed Ahmad Khan (1817-1898)
- Mirza Ghulam z Kadiánu (1835-1908) (pouze podle hnutí Ahmadíja)
Čtrnácté století (21. listopadu 1979)
- Abul A'la Maududi (1903-1979)
- Muhammad Nasiruddín al-Albání (1914-1999)
- Šáh Abubakar Siddiqui Furfurabi (1846-1939)
Vládci a dobyvatelé jako Saladin, Tamerlán, Šáh Ruch, Mehmet II, Selim I, Sulejman, Aurangzeb a Tipu Sultan byli často lidově označováni za mudžaddidy za svou roli v politickém islámu (Saladin, osmanský Selim I a Sulejman I měli titul kustod dvou svatých mešit).
Ibn Tajmíja (1263-1328), mudžaddid 7. století, je známý svou teologickou, politickou a vojenskou činností.
Abul A'la Maududi, jeden z mudžaddídů minulého století.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to mudžaddid?
Odpověď: Mudžaddid je islámský reformátor, který má za úkol odstraňovat chyby, které se vyskytly mezi muslimy, a ukazovat lidem velké náboženské pravdy, s nimiž se muslimská komunita bude muset vyrovnat.
Otázka: Co znamená pojem mudžaddid?
Odpověď: Arabské slovo mujaddid znamená "reformátor", "obnovitel", "oživovatel", "obnovitel" nebo "regenerátor". Je to někdo, kdo oživuje a obnovuje náboženství.
Otázka: Jak vznikl pojem tádždíd (obnova nebo oživení)?
Odpověď: Pojem tajdid (obnova nebo oživení) a termín mujaddid pochází z hadísu, výroku proroka Mohameda, který zapsal Abú Dáwúd ve svém sunánu, jedné ze šesti autoritativních sunnitských sbírek Prorokových výroků.
Otázka: Kdo je v současné době považován za největšího muslima?
Odpověď: V současné době je za největšího muslima století považován mudžaddid.
Otázka: Existuje mezi různými odborníky na hadísy neshoda ohledně tohoto tématu?
Odpověď: Ano, mezi různými odborníky na hadísy panuje ohledně tohoto tématu neshoda. Učenci a historici jako Al-Dhahábí a Ibn Hadžar al-Asqalání vykládají, že termín mudžaddid lze chápat i v množném čísle, tedy jako označení skupiny lidí.
Otázka: Vyzývá islám k reformám?
Odpověď: Ano, islám vyzývá k reformám, neboť jsou součástí jeho základní podstaty, a muslimové jsou neustále vyzýváni k tomu, aby usilovně pracovali na tom, aby se nové myšlenky vyrovnaly s tradicí.
Vyhledávání