Ibadi
Al-Ibádhíja (arabsky الاباضية) je denominace islámu. Je to dominantní forma islámu pouze v jedné zemi, v Ománu. Ibádíovci žijí také v Alžírsku a v Libyi. Jedná se pravděpodobně o jednu z nejranějších škol, která byla založena necelých 50 let po Mohamedově smrti.
Název pochází od ˤAbdullāh ibn-Ibāḍ at-Tamīmī. Někteří stoupenci této větve však tvrdí, že jejím skutečným zakladatelem byl Džábir ibn Zaid al-'Azdí z Nizwy v Ománu.
Jak se ibadi liší
Ibāḍī komunity jsou obecně považovány za konzervativní. Ibáíja odmítá praxi qunūt neboli prosby ve stoje při modlitbě. Sunnitští muslimové se tradičně domnívají, že ibá'íjové jsou charidžovskou skupinou. Novodobí ibá'í si myslí, že ostatní muslimové nejsou kuffar "nevěřící" (jako většina charidžovských skupin), ale jako kuffar an-niˤma "ti, kteří popírají Boží milost". Dnes se tento postoj velmi změnil. Věří, že postoj pravého věřícího k ostatním je vyjádřen třemi náboženskými povinnostmi:
- walāyah: přátelství a jednota s praktikujícími pravými věřícími a s ibádskými imámy.
- bará'ah: nejednejte s nevěřícími a hříšníky a chovejte se k nim a k těm, kteří jsou určeni pro peklo, nepřátelsky.
- wuqūf: výhrada vůči těm, jejichž postavení je nejasné.
Na rozdíl od charidžistů se ibá'í vzdali praktik vraždění běžných muslimů.
Ibáni se shodují se sunnity ve schvalování Abú Bakra a Umara ibn al-Chattába, které považují za dva správně vedené chalífy. Domnívají se, že Uthmán ibn Affan zavedl do islámu bidˤa "inovace". Schvalují vzpouru, která ho svrhla. Schvalují také první část ˤAlího chalífátu a stejně jako šíité neschvalují ˤÁ'išovu vzpouru proti němu a neschvalují ani Muˤávíovu vzpouru. Považují však ˤAlájovo přijetí arbitráže v bitvě u Siffinu proti Muˤávíjovým povstalcům za neislámské a činící ho nezpůsobilým pro imamát a odsuzují ˤAláje za zabití prvních cháridžovců z an-Nahru v bitvě u Nahrawanu.
Hlavní rozdíly
Ibádisté mají také několik doktrinálních rozdílů s ortodoxním islámem, mezi nimiž je hlavní:
- Muslimové neuvidí Alláha v Soudný den. To je odvozeno z Koránu, kde je Ibrahimovi/Abrahamovi na jeho žádost o setkání s Alláhem řečeno: "Neuvidíš mě". To je v rozporu s hlavním proudem sunnitského přesvědčení, že muslimové skutečně uvidí Alláha svýma očima v Soudný den - (aniž bychom upřesňovali jak a jakým způsobem to Alláh ví nejlépe). To odpovídá přesvědčení šíitských muslimů. Imám Alí (AS): "Oči Ho nemohou vidět, ale může být viděn skutečností VÍRY." Nahj al-Balaghah.
- Kdo vstoupí do ohně pekelného, bude v něm žít navěky. To je v rozporu se sunnitským přesvědčením, že muslimové, kteří vstoupí do ohně pekelného, v něm budou žít po určitou dobu, aby se očistili od svých nedostatků, a poté vstoupí do ráje. Sunnité také věří, že nevěřící zůstanou v pekle navždy.
- Korán je stvořen. Sunnitská komunita je přesvědčena, že Korán není stvořený, což dokládá utrpení imáma Ahmada ibn Hanbala. Velká část šíitské komunity také zastává názor, že Korán je stvořený, což je jedno z mnoha teologických přesvědčení, které sdílí s mu'tazilou.
- Ibádisté nepovažují sunnitské hadísy Kutub al-Sittah (ani šíitské hadísy) za kanonické, ale spoléhají se spíše na individuální výklad.
Podle jejich přesvědčení byl pátým legitimním chalífou Abdulláh ibn Wahb al-Rasíbí. Všichni chalífové od Muˤávíji jsou považováni za tyrany s výjimkou Umara ibn Abdul Azíze, na kterého se názory liší. Za skutečné imámy jsou však uznáváni různí pozdější ibásíjští vůdci, včetně Abdulláha ibn Jahjá al-Kindího z jižní Arábie a imámů z dynastie Rustamidů v severní Africe.
Muslimové ibánského vyznání žijí také v Džabal Nafúsa v Libyi, Mzab v Alžírsku, ve východní Africe (zejména na Zanzibaru) a na ostrově Djerba v Tunisku. Raně středověká alžírská dynastie Rustamidů byla ibásíjská a uprchlíci z jejího hlavního města Tahert založili severoafrické ibásíjské komunity, které existují dodnes.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to Ibadi?
Odpověď: Ibádí je vyznání islámu, které se vyznává převážně v Ománu, v menší míře pak v Alžírsku a Libyi.
Otázka: Jaký je původ ibadi?
Odpověď: Předpokládá se, že ibádí vzniklo necelých 50 let po Mohamedově smrti a název pochází od Abdulláha ibn Ibadha at-Tamíního. Někteří stoupenci tvrdí, že jeho skutečným zakladatelem byl Džábir ibn Zaid al-'Azdi z Nizwy v Ománu.
Otázka: Jak je ibádí rozšířené?
Odpověď: Ibádí není příliš rozšířené a je pouze dominantní formou islámu v Ománu. V Alžírsku a Libyi má menší zastoupení.
Otázka: Kdo jsou některé známé osobnosti spojené s ibádí?
Odpověď: Abdulláh ibn Ibadh at-Tamini a Džábir ibn Zaid al-'Azdi jsou některé ze slavných osobností spojených s ibádí.
Otázka: Jak se ibádí liší od jiných forem islámu?
Odpověď: Ibádí se od ostatních forem islámu liší v několika ohledech, včetně chápání pojmu chalífát, role imáma a přístupu k islámskému právu.
Otázka: Jaký význam má skutečnost, že ibádí je jednou z nejranějších škol islámu?
Odpověď: Skutečnost, že ibádí je jednou z nejranějších škol islámu, je významná, protože to znamená její důležitost a vliv na utváření islámské víry.
Otázka: Proč je ibádí v Ománu dominantnější než v jiných zemích?
Odpověď: Ibádí je v Ománu ve srovnání s jinými zeměmi dominantnější, protože je oficiální sektou v zemi již od 7. století našeho letopočtu. Její stoupenci hráli v historii země důležitou roli a zastávali vysoké funkce ve vládě a společnosti.
