Ázerbájdžán (ázerbájdžánsky: Azərbaycan; oficiální název Ázerbájdžánská republika) je stát v oblasti jižního Kavkazu v Eurasii. Na severu sousedí s Ruskem, na západě s Gruzií a Arménií, na jihu s Íránem a na východě s Kaspickým mořem. Jeho hlavním městem je Baku. Ázerbájdžán se stal nezávislým na Sovětském svazu po jeho zániku v roce 1991.
K Ázerbájdžánu patří také Nachčivská autonomní republika, enkláva, která na severu a východě sousedí s Arménií, na jihu a západě s Íránem a na severozápadě s Tureckem.
Většina území Ázerbájdžánu se nachází v západní Asii. Organizace spojených národů jej označuje za asijskou zemi.
Protože je však Ázerbájdžán blízký Evropě a jeho historie s ní souvisí, je také členem řady evropských uskupení, včetně Rady Evropy od roku 2001. Ázerbájdžán má diplomatické vztahy se 158 zeměmi. Je členem 38 mezinárodních organizací. Dne 9. května 2006 byl Ázerbájdžán Valným shromážděním OSN zvolen za člena nově vytvořené Rady pro lidská práva.
Více než 90 % obyvatel tvoří etničtí Ázerbájdžánci. Menšinu tvoří Rusové, Gruzínci a další menšiny. Ázerbájdžánská ústava neuvádí žádné oficiální náboženství. Šíitský islám je však zdaleka nejpočetnějším náboženstvím v zemi, následuje sunnitský islám. Žije zde také malý počet křesťanů (především východních pravoslavných), židů (především aškenázských), agnostiků a ateistů.
Název Ázerbájdžánu pochází z Atropates. Byl to perský satrapa za Achaimenovské říše.
Geografie a přírodní poměry
Ázerbájdžán leží na pomezí východního Kavkazu a Velké stepi. Terén je velmi členitý: na severu se táhne Velký Kavkaz s nejvyšší horou země Bazardüzü (cca 4 466 m n. m.), na jihozápadě se nachází Malý Kavkaz a mezi nimi se rozprostírá Kura-Aras nížina. Na východě hraničí země s Kaspickým mořem, jehož pobřeží a pobřežní pásy významně ovlivňují klima i hospodářství.
Podnebí je rozmanité: od horského studeného přes mírné kontinentální až po subtropické a polopouštní oblasti na Absheronském poloostrově. V zemi se nachází také četné bahenní sopky — Ázerbájdžán patří k zemím s největším počtem aktivních bahenních sopek na světě.
Historie v kostce
Území Ázerbájdžánu bylo osídleno od pravěku a v průběhu dějin bylo součástí různých říší a států — perských dynastií, říší řeckých a římských vlivů, následně se zde usazovaly kavkazské i turkické kmeny. V raném novověku oblast ovládali Peršané a od 19. století se značná část stala součástí Ruského impéria. Po krátkém období nezávislosti v letech 1918–1920 byla vytvořena Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika a roku 1991 Ázerbájdžán obnovil nezávislost po rozpadu SSSR.
Moderní historie je silně ovlivněna konfliktem s Arménií o oblast Náhorního Karabachu (Karabach), který vedl k válkám v 90. letech 20. století a opět v roce 2020. Tento konflikt měl za následek značné lidské utrpení, přesuny obyvatelstva a komplikace v regionální politice i bezpečnosti.
Politika a státní zřízení
Ázerbájdžán je prezidentská republika s výrazně silnou exekutivou. Hlavou státu je prezident, vláda (ministrské sbory) vykonává výkonnou moc a zákonodárnou moc má Národní shromáždění (Milli Məclis). V praxi se mezinárodní organizace i experti často zmiňují o omezeních politických svobod a o silném postavení prezidenta a vládnoucí elity.
Ekonomika
Hlavním pilířem ekonomiky je těžba ropy a zemního plynu. Ázerbájdžán má dlouhou historii těžby ropy — Baku bylo jedním z předních světových center ropného průmyslu již na konci 19. století. Dnes hraje důležitou roli v regionálních energetických trasách, například díky ropovodu Baku–Tbilisi–Ceyhan a dalším trasám vedoucím k exportu do Evropy a Turecka. Kromě energetiky se rozvíjejí zemědělství, průmysl, služby a cestovní ruch, přičemž vláda usiluje o diverzifikaci ekonomiky a přilákání zahraničních investic.
Obyvatelstvo a kultura
Úředním jazykem je ázerbájdžánština (azerbajdžánština), která patří do skupiny tureckých jazyků a od roku 1991 se užívá latinka. Ruština je stále používána jako druhý jazyk v komunikaci a obchodu. Společnost je etnicky převážně ázerbájdžánská; žije zde také množství menšin (Rusové, Gruzínci, Arméni v některých oblastech historicky, kurdské a další komunity).
Kultura je bohatá na lidové tradice: hudba mughám, tkaní koberců, slavnost Novruz (jarní svátek) a další zvyky. Baku kombinuje historické jádro (Icheri Sheher) se současnou architekturou, např. Flame Towers, a je centrem kulturního i společenského života.
Správní členění a infrastruktura
Ázerbájdžán je administrativně členěn na okresy (rayony), města s republikánskou správou a jedné autonomní republiky Nachčiván. Hlavními dopravními uzly jsou mezinárodní letiště v Baku (Heydar Aliyev International Airport), dobře rozvinuté silniční a železniční spojení směrem na Gruzii a Irán a přístavy na Kaspickém moři. V Baku funguje metro, které patří mezi praktické dopravní prostředky ve městě.
Životní prostředí a zdroje
Ázerbájdžán disponuje bohatými přírodními zdroji — ropou, zemním plynem, ale i nerosty. Současně čelí ekologickým problémům: znečištění v oblasti Bakinského zálivu, degradace půdy, eroze a následky těžby. Vláda i mezinárodní organizace pracují na projektech na zlepšení stavu životního prostředí a na udržitelném využívání zdrojů.
Baku — hlavní město
Baku je politickým, hospodářským a kulturním centrem země. Staré město (Icheri Sheher) je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Baku kombinuje tradiční ázerbájdžánskou architekturu s moderními stavbami a je důležitým centrem umění, vzdělání a obchodu.
Mezinárodní vztahy
Ázerbájdžán udržuje aktivní zahraniční politiku s důrazem na energetickou diplomacii a regionální spolupráci. Je členem Organizace spojených národů, Rady Evropy a dalších mezinárodních organizací. Jeho postavení v regionu je ovlivněno vztahy se sousedy, energetickými projekty a řešením konfliktů.
Ázerbájdžán je zemí s bohatou historií, geopolitickým významem a rozmanitou přírodou. Výzvy do budoucna zahrnují rozvoj ekonomické diverzifikace, zlepšení demokratických institucí, řešení následků konfliktu a ochranu životního prostředí.
