Ázerbájdžán: stát Kavkazu — geografie, historie a fakta o Baku
Objevte Ázerbájdžán: geografie a historie Kavkazu, fakta o Baku, kultura, náboženství a politika — praktický průvodce zemí na pomezí Evropy a Asie.
Ázerbájdžán (ázerbájdžánsky: Azərbaycan; oficiální název Ázerbájdžánská republika) je stát v oblasti jižního Kavkazu v Eurasii. Na severu sousedí s Ruskem, na západě s Gruzií a Arménií, na jihu s Íránem a na východě s Kaspickým mořem. Jeho hlavním městem je Baku. Ázerbájdžán se stal nezávislým na Sovětském svazu po jeho zániku v roce 1991.
K Ázerbájdžánu patří také Nachčivská autonomní republika, enkláva, která na severu a východě sousedí s Arménií, na jihu a západě s Íránem a na severozápadě s Tureckem.
Většina území Ázerbájdžánu se nachází v západní Asii. Organizace spojených národů jej označuje za asijskou zemi.
Protože je však Ázerbájdžán blízký Evropě a jeho historie s ní souvisí, je také členem řady evropských uskupení, včetně Rady Evropy od roku 2001. Ázerbájdžán má diplomatické vztahy se 158 zeměmi. Je členem 38 mezinárodních organizací. Dne 9. května 2006 byl Ázerbájdžán Valným shromážděním OSN zvolen za člena nově vytvořené Rady pro lidská práva.
Více než 90 % obyvatel tvoří etničtí Ázerbájdžánci. Menšinu tvoří Rusové, Gruzínci a další menšiny. Ázerbájdžánská ústava neuvádí žádné oficiální náboženství. Šíitský islám je však zdaleka nejpočetnějším náboženstvím v zemi, následuje sunnitský islám. Žije zde také malý počet křesťanů (především východních pravoslavných), židů (především aškenázských), agnostiků a ateistů.
Název Ázerbájdžánu pochází z Atropates. Byl to perský satrapa za Achaimenovské říše.
Geografie a přírodní poměry
Ázerbájdžán leží na pomezí východního Kavkazu a Velké stepi. Terén je velmi členitý: na severu se táhne Velký Kavkaz s nejvyšší horou země Bazardüzü (cca 4 466 m n. m.), na jihozápadě se nachází Malý Kavkaz a mezi nimi se rozprostírá Kura-Aras nížina. Na východě hraničí země s Kaspickým mořem, jehož pobřeží a pobřežní pásy významně ovlivňují klima i hospodářství.
Podnebí je rozmanité: od horského studeného přes mírné kontinentální až po subtropické a polopouštní oblasti na Absheronském poloostrově. V zemi se nachází také četné bahenní sopky — Ázerbájdžán patří k zemím s největším počtem aktivních bahenních sopek na světě.
Historie v kostce
Území Ázerbájdžánu bylo osídleno od pravěku a v průběhu dějin bylo součástí různých říší a států — perských dynastií, říší řeckých a římských vlivů, následně se zde usazovaly kavkazské i turkické kmeny. V raném novověku oblast ovládali Peršané a od 19. století se značná část stala součástí Ruského impéria. Po krátkém období nezávislosti v letech 1918–1920 byla vytvořena Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika a roku 1991 Ázerbájdžán obnovil nezávislost po rozpadu SSSR.
Moderní historie je silně ovlivněna konfliktem s Arménií o oblast Náhorního Karabachu (Karabach), který vedl k válkám v 90. letech 20. století a opět v roce 2020. Tento konflikt měl za následek značné lidské utrpení, přesuny obyvatelstva a komplikace v regionální politice i bezpečnosti.
Politika a státní zřízení
Ázerbájdžán je prezidentská republika s výrazně silnou exekutivou. Hlavou státu je prezident, vláda (ministrské sbory) vykonává výkonnou moc a zákonodárnou moc má Národní shromáždění (Milli Məclis). V praxi se mezinárodní organizace i experti často zmiňují o omezeních politických svobod a o silném postavení prezidenta a vládnoucí elity.
Ekonomika
Hlavním pilířem ekonomiky je těžba ropy a zemního plynu. Ázerbájdžán má dlouhou historii těžby ropy — Baku bylo jedním z předních světových center ropného průmyslu již na konci 19. století. Dnes hraje důležitou roli v regionálních energetických trasách, například díky ropovodu Baku–Tbilisi–Ceyhan a dalším trasám vedoucím k exportu do Evropy a Turecka. Kromě energetiky se rozvíjejí zemědělství, průmysl, služby a cestovní ruch, přičemž vláda usiluje o diverzifikaci ekonomiky a přilákání zahraničních investic.
Obyvatelstvo a kultura
Úředním jazykem je ázerbájdžánština (azerbajdžánština), která patří do skupiny tureckých jazyků a od roku 1991 se užívá latinka. Ruština je stále používána jako druhý jazyk v komunikaci a obchodu. Společnost je etnicky převážně ázerbájdžánská; žije zde také množství menšin (Rusové, Gruzínci, Arméni v některých oblastech historicky, kurdské a další komunity).
Kultura je bohatá na lidové tradice: hudba mughám, tkaní koberců, slavnost Novruz (jarní svátek) a další zvyky. Baku kombinuje historické jádro (Icheri Sheher) se současnou architekturou, např. Flame Towers, a je centrem kulturního i společenského života.
Správní členění a infrastruktura
Ázerbájdžán je administrativně členěn na okresy (rayony), města s republikánskou správou a jedné autonomní republiky Nachčiván. Hlavními dopravními uzly jsou mezinárodní letiště v Baku (Heydar Aliyev International Airport), dobře rozvinuté silniční a železniční spojení směrem na Gruzii a Irán a přístavy na Kaspickém moři. V Baku funguje metro, které patří mezi praktické dopravní prostředky ve městě.
Životní prostředí a zdroje
Ázerbájdžán disponuje bohatými přírodními zdroji — ropou, zemním plynem, ale i nerosty. Současně čelí ekologickým problémům: znečištění v oblasti Bakinského zálivu, degradace půdy, eroze a následky těžby. Vláda i mezinárodní organizace pracují na projektech na zlepšení stavu životního prostředí a na udržitelném využívání zdrojů.
Baku — hlavní město
Baku je politickým, hospodářským a kulturním centrem země. Staré město (Icheri Sheher) je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Baku kombinuje tradiční ázerbájdžánskou architekturu s moderními stavbami a je důležitým centrem umění, vzdělání a obchodu.
Mezinárodní vztahy
Ázerbájdžán udržuje aktivní zahraniční politiku s důrazem na energetickou diplomacii a regionální spolupráci. Je členem Organizace spojených národů, Rady Evropy a dalších mezinárodních organizací. Jeho postavení v regionu je ovlivněno vztahy se sousedy, energetickými projekty a řešením konfliktů.
Ázerbájdžán je zemí s bohatou historií, geopolitickým významem a rozmanitou přírodou. Výzvy do budoucna zahrnují rozvoj ekonomické diverzifikace, zlepšení demokratických institucí, řešení následků konfliktu a ochranu životního prostředí.
Ázerbájdžánský koberec ze skupiny Shirvan. Koberec "Bijo", polovina 19. století
Historie
Starověký Ázerbájdžán se jmenoval "Kavkazská Albánie" a byl relativně nezávislý pod římskou/byzantskou (římskýÁzerbájdžán) a perskou kontrolou.
Po arabském dobytí v 7. století byla země vždy pod muslimským vlivem, kdy se její obyvatelé stali muslimy, až do doby, kdy do oblasti Kavkazu vstoupilo Ruské impérium.
Od roku 1920 do roku 1991 byl Ázerbájdžán komunistickou zemí a členem Sovětského svazu.
Od počátku 19. století se v Ázerbájdžánu usadilo mnoho Rusů, ale po zániku Sovětského svazu a získání nezávislosti Ázerbájdžánu, který je opět pod kontrolou, většina Rusů a dalších menšin zemi opustila a nadále opouští.
Biodiverzita
V Ázerbájdžánu bylo zaznamenáno a klasifikováno 106 druhů savců, 97 druhů ryb, 363 druhů ptáků, 10 druhů obojživelníků a 52 druhů plazů. Národním zvířetem Ázerbájdžánu je karabašský kůň. Je to horský stepní dostihový a jezdecký kůň pocházející z Ázerbájdžánu. Je to jedno z nejstarších plemen, jehož předkové sahají až do starověku. Dnes je však tento kůň ohroženým druhem.
Ázerbájdžánská flóra čítá více než 4 500 druhů vyšších rostlin. Vzhledem k jedinečnému klimatu Ázerbájdžánu je zdejší flóra co do počtu druhů mnohem bohatší než flóra ostatních zemí jižního Kavkazu. Přibližně 67 procent druhů rostoucích na celém Kavkaze se může nacházet v Ázerbájdžánu.
Vzdělávání
Mnoho Ázerbájdžánců má nějaké vysokoškolské vzdělání, zejména v přírodovědných a technických oborech. Podle sovětských údajů bylo v roce 1970 100 % mužů a žen (ve věku od 9 do 49 let) gramotných (uměli číst). V roce 2009 činila gramotnost v Ázerbájdžánu 99,5 %.
Kultura
Ázerbájdžánská kultura vznikla v důsledku mnoha vlivů. V současnosti jsou silné západní vlivy, včetně globalizované konzumní kultury. Národní tradice se v zemi dobře udržují. Mezi hlavní součásti ázerbájdžánské kultury patří: hudba, literatura, lidové tance a umění, kuchyně, architektura a filmy.
Hudba a lidové tance
Ázerbájdžánská hudba navazuje na lidové tradice staré téměř tisíc let. Mezi národními hudebními nástroji je 14 strunných nástrojů, osm bicích nástrojů a šest dechových nástrojů.
Mugham, meykhana a ašiq jsou jedny z mnoha ázerbájdžánských hudebních tradic. Mugham je hudba s poezií a instrumentálními mezihrami. Při provádění mughamu musí zpěváci do zpěvu a hudby vnést své emoce. Zpěvák mughamu Alim Qasimov patří mezi pět nejlepších zpěváků všech dob. Mejchan je píseň bez hudby. Obvykle ji provádí několik lidí. Vymýšlejí slova na určité téma. Ašik spojuje poezii, vyprávění příběhů, tanec a vokální a instrumentální hudbu. Je jako symbol ázerbájdžánské kultury.
Ázerbájdžán se soutěže Eurovize zúčastnil poprvé v roce 2008. V roce 2012 soutěž hostilo Baku.
Existují desítky ázerbájdžánských lidových tanců. Předvádějí se na slavnostních festivalech. Tanečníci nosí národní oděv, například čokhu. Většina tanců má velmi rychlý rytmus.
Architektura
Pro ázerbájdžánskou architekturu je typické spojení Východu a Západu. V moderním Ázerbájdžánu se dochovalo mnoho starobylých pokladů, jako je Dívčí věž a palác Širvanšáhů v opevněném městě Baku. Byly ukázány plány na stavbu ázerbájdžánské věže. Ta údajně nahradí Burdž Chalífu na pozici nejvyšší budovy světa. Plánovaná výška je 1 050 metrů (3 440 stop).
Filmy
Filmový průmysl v Ázerbájdžánu se datuje od roku 1898. Ázerbájdžán patřil mezi první země, které se zabývaly filmovou tvorbou. V roce 1991, poté co se Ázerbájdžán osvobodil od Sovětského svazu, se v Baku konal první Mezinárodní filmový festival Východ-Západ.
Potraviny
Tradiční jídlo je proslulé množstvím zeleniny a zelenin, které se v pokrmech používají podle ročního období. Velmi oblíbené jsou čerstvé bylinky včetně máty, koriandru, kopru, bazalky, petržele, estragonu, pórku, pažitky, tymiánu, majoránky, zelené cibule a řeřichy. Na stole se často podávají k hlavním jídlům. Národní pokrmy ukazují rozmanitost krajiny. Jejich základem jsou ryby z Kaspického moře, místní maso (hlavně skopové a hovězí) a množství sezónní zeleniny a zelenin. Vlajkovým jídlem Ázerbájdžánu je šafránovo-rýžový plov a národním nápojem je černý čaj.
Literatura
Nejstarší známou osobností ázerbájdžánské literatury byl Hasanoghlu neboli Pur Hasan Asfaraini. Vytvořil divan perských a turkických ghazalů. Klasická ázerbájdžánská literatura se formovala ve 14. století. Mezi básníky tohoto období patřili Gazi Burhanaddin a Haqiqi. Proslulá kniha Dede Korkut má dva rukopisy opsané v 16. století. Jedná se o sbírku 12 příběhů, které ukazují ústní tradici oghuzských kočovníků.
V průběhu 17. a 18. století se Fizuliho jedinečnými typy ašíkské poezie zabývali básníci a spisovatelé jako Qovsi z Tabrízu a šáh Abbás Sání.
První noviny v ázerbájdžánštině Akinči vyšly v roce 1875.
Sport
Sport v Ázerbájdžánu je velmi starý. I dnes se zde provozují tradiční i moderní sporty. Zápas ve volném stylu je tradičně považován za ázerbájdžánský národní sport. Nejpopulárnějšími sporty v Ázerbájdžánu jsou fotbal a šachy. Národnímu fotbalovému týmu se v mezinárodních soutěžích příliš nedaří. Dne 19. března 2010 Ázerbájdžán získal nabídku na pořádání mistrovství světa ve fotbale žen do 17 let v roce 2012.
Dalším oblíbeným sportem v Ázerbájdžánu je futsal. Ázerbájdžánská futsalová reprezentace se v roce 2010 umístila na čtvrtém místě na mistrovství UEFA ve futsalu.
V ázerbájdžánské kultuře hrají vrhcáby významnou roli. Tato hra je v Ázerbájdžánu velmi oblíbená a hojně ji hraje místní veřejnost.
Demografické údaje
| Etnické složení (2009) | |
| 91.60% | |
| Lezgin | 2.02% |
| Arménština | 1.35% |
| 1.34% | |
| Talysh | 1.26% |
| Ostatní národy | 2.43% |
Z 9 165 000 osob (červenec 2011) bylo téměř 52 % měst. Zbývajících 48 % tvořil venkov. Z toho 51 % tvořily ženy.
V Rusku žijí asi 3 miliony Ázerbájdžánců, z nichž mnozí jsou gastarbeitři.
Nejčastější příčinou úmrtí v roce 2005 byly nemoci dýchací soustavy.
Divize
Ázerbájdžán se dělí na 10 ekonomických regionů, 66 okresů a 77 měst. Přímo pod republikovou správu spadá 11 měst. Součástí Ázerbájdžánu je Nachčivská autonomní republika. Guvernéry těchto jednotek vybírá ázerbájdžánský prezident. Vládu Nachčevanské autonomní republiky volí a schvaluje parlament Nachčevanské autonomní republiky.
"
| Absheron
Aran
Daghlig Shirvan
| Gandža-Gazach
Guba-Khachmaz
Kalbajar-Lachin
Lankaran
|
Nachčivan
Shaki-Zaqatala
Yukhari Garabakh |
Poznámka: Města v přímé působnosti republiky jsou vyznačena kurzívou.
Mapa správního členění Ázerbájdžánu. Všimněte si, že divize Nachčivanu jsou uvedeny samostatně.
Ekonomika
Ázerbájdžánská ekonomika je založena na průmyslu, zemědělství a službách včetně cestovního ruchu. Hlavním zdrojem hospodářského růstu Ázerbájdžánu je dnes energetika založená na velkých zásobách ropy a zemního plynu, i když polovina Ázerbájdžánců získává své příjmy přímo nebo nepřímo prostřednictvím služeb a třetina prostřednictvím zemědělství. Energetický boom vedl k masivním přímým zahraničním investicím a tempo růstu ázerbájdžánské ekonomiky je jedno z nejvyšších na světě.
Po získání nezávislosti v roce 1991, kdy zanikl Sovětský svaz, Ázerbájdžán dlouho a obtížně přecházel z příkazového hospodářství na tržní ekonomiku. Vláda z velké části dokončila privatizaci zemědělské půdy a malých, středních i velkých státních podniků. Ázerbájdžán pokračuje v provádění ekonomických reforem a staré ekonomické vazby a struktury byly pomalu nahrazeny. Po získání nezávislosti se Ázerbájdžán stal členem Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Islámské rozvojové banky a Asijské rozvojové banky. Ázerbájdžánskou měnou je ázerbájdžánský manat (AZN), který se dělí na 100 qəpiků. Národní měnou se stal v roce 1992 a nahradil starý sovětský rubl. Ázerbájdžánská centrální banka byla vytvořena v roce 1992. Centrální banka plní funkci ázerbájdžánské centrální banky a je zodpovědná za tisk a distribuci národní měny, ázerbájdžánského manatu, a za kontrolu všech komerčních bank.
Ázerbájdžán je rozdělen na 10 hospodářských regionů.
Související stránky
- Ázerbájdžánská demokratická republika (1918-1920)
- Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika (1920-1991)
- Ázerbájdžán na olympijských hrách
- Vodní plochy Ázerbájdžánu
Klikací
Poloha Země
(view - discuss)
Země
Sluneční soustava
Gould Belt
Rameno Orion
Mléčná dráha
Místní skupina
Virgo SCl
Laniakea SCl
Náš vesmír
Otázky a odpovědi
Otázka: Jaký je oficiální název Ázerbájdžánu?
Odpověď: Oficiální název Ázerbájdžánu je Ázerbájdžánská republika.
Otázka: Které země sousedí s Ázerbájdžánem?
Odpověď: Ázerbájdžán sousedí na severu s Ruskem, na západě s Gruzií a Arménií, na jihu s Íránem a na východě s Kaspickým mořem.
Otázka: Kde se nachází hlavní město Ázerbájdžánu?
Odpověď: Hlavním městem Ázerbájdžánu je Baku.
Otázka: Existuje na ázerbájdžánském území enkláva?
Odpověď: Ano, na ázerbájdžánském území se nachází enkláva zvaná Nachčivská autonomní republika, která na severu a východě sousedí s Arménií, na jihu a západě s Íránem a na severozápadě s Tureckem.
Otázka: Ke kterým evropským organizacím Ázerbájdžán od roku 2001 přistoupil?
Odpověď: Od roku 2001 je Ázerbájdžán členem řady evropských uskupení včetně Rady Evropy.
Otázka: S kolika zeměmi má Ázerbájdžán diplomatické vztahy?
Odpověď: Ázerbájdžán má diplomatické vztahy se 158 zeměmi.
Otázka: Jaká náboženství se v Ázerbájdžánu praktikují? Odpověď: Hlavním náboženstvím, které se v Ázerbájdžánu vyznává, je šíitský islám, následovaný sunnitským islámem. V malém počtu zde žijí také křesťané (především východní pravoslavní), židé (především aškenázští), agnostici a ateisté.
Vyhledávání