Ázerbájdžán
Ázerbájdžán (ázerbájdžánsky: Azərbaycan; oficiální název Ázerbájdžánská republika) je stát v oblasti jižního Kavkazu v Eurasii. Na severu sousedí s Ruskem, na západě s Gruzií a Arménií, na jihu s Íránem a na východě s Kaspickým mořem. Jeho hlavním městem je Baku. Ázerbájdžán se stal nezávislým na Sovětském svazu po jeho zániku v roce 1991.
K Ázerbájdžánu patří také Nachčivská autonomní republika, enkláva, která na severu a východě sousedí s Arménií, na jihu a západě s Íránem a na severozápadě s Tureckem.
Většina území Ázerbájdžánu se nachází v západní Asii. Organizace spojených národů jej označuje za asijskou zemi.
Protože je však Ázerbájdžán blízký Evropě a jeho historie s ní souvisí, je také členem řady evropských uskupení, včetně Rady Evropy od roku 2001. Ázerbájdžán má diplomatické vztahy se 158 zeměmi. Je členem 38 mezinárodních organizací. Dne 9. května 2006 byl Ázerbájdžán Valným shromážděním OSN zvolen za člena nově vytvořené Rady pro lidská práva.
Více než 90 % obyvatel tvoří etničtí Ázerbájdžánci. Menšinu tvoří Rusové, Gruzínci a další menšiny. Ázerbájdžánská ústava neuvádí žádné oficiální náboženství. Šíitský islám je však zdaleka nejpočetnějším náboženstvím v zemi, následuje sunnitský islám. Žije zde také malý počet křesťanů (především východních pravoslavných), židů (především aškenázských), agnostiků a ateistů.
Název Ázerbájdžánu pochází z Atropates. Byl to perský satrapa za Achaimenovské říše.
Ázerbájdžánský koberec ze skupiny Shirvan. Koberec "Bijo", polovina 19. století
Historie
Starověký Ázerbájdžán se jmenoval "Kavkazská Albánie" a byl relativně nezávislý pod římskou/byzantskou (římskýÁzerbájdžán) a perskou kontrolou.
Po arabském dobytí v 7. století byla země vždy pod muslimským vlivem, kdy se její obyvatelé stali muslimy, až do doby, kdy do oblasti Kavkazu vstoupilo Ruské impérium.
Od roku 1920 do roku 1991 byl Ázerbájdžán komunistickou zemí a členem Sovětského svazu.
Od počátku 19. století se v Ázerbájdžánu usadilo mnoho Rusů, ale po zániku Sovětského svazu a získání nezávislosti Ázerbájdžánu, který je opět pod kontrolou, většina Rusů a dalších menšin zemi opustila a nadále opouští.
Biodiverzita
V Ázerbájdžánu bylo zaznamenáno a klasifikováno 106 druhů savců, 97 druhů ryb, 363 druhů ptáků, 10 druhů obojživelníků a 52 druhů plazů. Národním zvířetem Ázerbájdžánu je karabašský kůň. Je to horský stepní dostihový a jezdecký kůň pocházející z Ázerbájdžánu. Je to jedno z nejstarších plemen, jehož předkové sahají až do starověku. Dnes je však tento kůň ohroženým druhem.
Ázerbájdžánská flóra čítá více než 4 500 druhů vyšších rostlin. Vzhledem k jedinečnému klimatu Ázerbájdžánu je zdejší flóra co do počtu druhů mnohem bohatší než flóra ostatních zemí jižního Kavkazu. Přibližně 67 procent druhů rostoucích na celém Kavkaze se může nacházet v Ázerbájdžánu.
Vzdělávání
Mnoho Ázerbájdžánců má nějaké vysokoškolské vzdělání, zejména v přírodovědných a technických oborech. Podle sovětských údajů bylo v roce 1970 100 % mužů a žen (ve věku od 9 do 49 let) gramotných (uměli číst). V roce 2009 činila gramotnost v Ázerbájdžánu 99,5 %.
Kultura
Ázerbájdžánská kultura vznikla v důsledku mnoha vlivů. V současnosti jsou silné západní vlivy, včetně globalizované konzumní kultury. Národní tradice se v zemi dobře udržují. Mezi hlavní součásti ázerbájdžánské kultury patří: hudba, literatura, lidové tance a umění, kuchyně, architektura a filmy.
Hudba a lidové tance
Ázerbájdžánská hudba navazuje na lidové tradice staré téměř tisíc let. Mezi národními hudebními nástroji je 14 strunných nástrojů, osm bicích nástrojů a šest dechových nástrojů.
Mugham, meykhana a ašiq jsou jedny z mnoha ázerbájdžánských hudebních tradic. Mugham je hudba s poezií a instrumentálními mezihrami. Při provádění mughamu musí zpěváci do zpěvu a hudby vnést své emoce. Zpěvák mughamu Alim Qasimov patří mezi pět nejlepších zpěváků všech dob. Mejchan je píseň bez hudby. Obvykle ji provádí několik lidí. Vymýšlejí slova na určité téma. Ašik spojuje poezii, vyprávění příběhů, tanec a vokální a instrumentální hudbu. Je jako symbol ázerbájdžánské kultury.
Ázerbájdžán se soutěže Eurovize zúčastnil poprvé v roce 2008. V roce 2012 soutěž hostilo Baku.
Existují desítky ázerbájdžánských lidových tanců. Předvádějí se na slavnostních festivalech. Tanečníci nosí národní oděv, například čokhu. Většina tanců má velmi rychlý rytmus.
Architektura
Pro ázerbájdžánskou architekturu je typické spojení Východu a Západu. V moderním Ázerbájdžánu se dochovalo mnoho starobylých pokladů, jako je Dívčí věž a palác Širvanšáhů v opevněném městě Baku. Byly ukázány plány na stavbu ázerbájdžánské věže. Ta údajně nahradí Burdž Chalífu na pozici nejvyšší budovy světa. Plánovaná výška je 1 050 metrů (3 440 stop).
Filmy
Filmový průmysl v Ázerbájdžánu se datuje od roku 1898. Ázerbájdžán patřil mezi první země, které se zabývaly filmovou tvorbou. V roce 1991, poté co se Ázerbájdžán osvobodil od Sovětského svazu, se v Baku konal první Mezinárodní filmový festival Východ-Západ.
Potraviny
Tradiční jídlo je proslulé množstvím zeleniny a zelenin, které se v pokrmech používají podle ročního období. Velmi oblíbené jsou čerstvé bylinky včetně máty, koriandru, kopru, bazalky, petržele, estragonu, pórku, pažitky, tymiánu, majoránky, zelené cibule a řeřichy. Na stole se často podávají k hlavním jídlům. Národní pokrmy ukazují rozmanitost krajiny. Jejich základem jsou ryby z Kaspického moře, místní maso (hlavně skopové a hovězí) a množství sezónní zeleniny a zelenin. Vlajkovým jídlem Ázerbájdžánu je šafránovo-rýžový plov a národním nápojem je černý čaj.
Literatura
Nejstarší známou osobností ázerbájdžánské literatury byl Hasanoghlu neboli Pur Hasan Asfaraini. Vytvořil divan perských a turkických ghazalů. Klasická ázerbájdžánská literatura se formovala ve 14. století. Mezi básníky tohoto období patřili Gazi Burhanaddin a Haqiqi. Proslulá kniha Dede Korkut má dva rukopisy opsané v 16. století. Jedná se o sbírku 12 příběhů, které ukazují ústní tradici oghuzských kočovníků.
V průběhu 17. a 18. století se Fizuliho jedinečnými typy ašíkské poezie zabývali básníci a spisovatelé jako Qovsi z Tabrízu a šáh Abbás Sání.
První noviny v ázerbájdžánštině Akinči vyšly v roce 1875.
Sport
Sport v Ázerbájdžánu je velmi starý. I dnes se zde provozují tradiční i moderní sporty. Zápas ve volném stylu je tradičně považován za ázerbájdžánský národní sport. Nejpopulárnějšími sporty v Ázerbájdžánu jsou fotbal a šachy. Národnímu fotbalovému týmu se v mezinárodních soutěžích příliš nedaří. Dne 19. března 2010 Ázerbájdžán získal nabídku na pořádání mistrovství světa ve fotbale žen do 17 let v roce 2012.
Dalším oblíbeným sportem v Ázerbájdžánu je futsal. Ázerbájdžánská futsalová reprezentace se v roce 2010 umístila na čtvrtém místě na mistrovství UEFA ve futsalu.
V ázerbájdžánské kultuře hrají vrhcáby významnou roli. Tato hra je v Ázerbájdžánu velmi oblíbená a hojně ji hraje místní veřejnost.
Demografické údaje
Etnické složení (2009) | |
91.60% | |
Lezgin | 2.02% |
Arménština | 1.35% |
1.34% | |
Talysh | 1.26% |
Ostatní národy | 2.43% |
Z 9 165 000 osob (červenec 2011) bylo téměř 52 % měst. Zbývajících 48 % tvořil venkov. Z toho 51 % tvořily ženy.
V Rusku žijí asi 3 miliony Ázerbájdžánců, z nichž mnozí jsou gastarbeitři.
Nejčastější příčinou úmrtí v roce 2005 byly nemoci dýchací soustavy.
Divize
Ázerbájdžán se dělí na 10 ekonomických regionů, 66 okresů a 77 měst. Přímo pod republikovou správu spadá 11 měst. Součástí Ázerbájdžánu je Nachčivská autonomní republika. Guvernéry těchto jednotek vybírá ázerbájdžánský prezident. Vládu Nachčevanské autonomní republiky volí a schvaluje parlament Nachčevanské autonomní republiky.
"
Absheron
Aran
Daghlig Shirvan
| Gandža-Gazach
Guba-Khachmaz
Kalbajar-Lachin
Lankaran
|
Nachčivan
Shaki-Zaqatala
Yukhari Garabakh |
Poznámka: Města v přímé působnosti republiky jsou vyznačena kurzívou.
Mapa správního členění Ázerbájdžánu. Všimněte si, že divize Nachčivanu jsou uvedeny samostatně.
Ekonomika
Ázerbájdžánská ekonomika je založena na průmyslu, zemědělství a službách včetně cestovního ruchu. Hlavním zdrojem hospodářského růstu Ázerbájdžánu je dnes energetika založená na velkých zásobách ropy a zemního plynu, i když polovina Ázerbájdžánců získává své příjmy přímo nebo nepřímo prostřednictvím služeb a třetina prostřednictvím zemědělství. Energetický boom vedl k masivním přímým zahraničním investicím a tempo růstu ázerbájdžánské ekonomiky je jedno z nejvyšších na světě.
Po získání nezávislosti v roce 1991, kdy zanikl Sovětský svaz, Ázerbájdžán dlouho a obtížně přecházel z příkazového hospodářství na tržní ekonomiku. Vláda z velké části dokončila privatizaci zemědělské půdy a malých, středních i velkých státních podniků. Ázerbájdžán pokračuje v provádění ekonomických reforem a staré ekonomické vazby a struktury byly pomalu nahrazeny. Po získání nezávislosti se Ázerbájdžán stal členem Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Islámské rozvojové banky a Asijské rozvojové banky. Ázerbájdžánskou měnou je ázerbájdžánský manat (AZN), který se dělí na 100 qəpiků. Národní měnou se stal v roce 1992 a nahradil starý sovětský rubl. Ázerbájdžánská centrální banka byla vytvořena v roce 1992. Centrální banka plní funkci ázerbájdžánské centrální banky a je zodpovědná za tisk a distribuci národní měny, ázerbájdžánského manatu, a za kontrolu všech komerčních bank.
Ázerbájdžán je rozdělen na 10 hospodářských regionů.
Související stránky
- Ázerbájdžánská demokratická republika (1918-1920)
- Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika (1920-1991)
- Ázerbájdžán na olympijských hrách
- Vodní plochy Ázerbájdžánu
Otázky a odpovědi
Otázka: Jaký je oficiální název Ázerbájdžánu?
Odpověď: Oficiální název Ázerbájdžánu je Ázerbájdžánská republika.
Otázka: Které země sousedí s Ázerbájdžánem?
Odpověď: Ázerbájdžán sousedí na severu s Ruskem, na západě s Gruzií a Arménií, na jihu s Íránem a na východě s Kaspickým mořem.
Otázka: Kde se nachází hlavní město Ázerbájdžánu?
Odpověď: Hlavním městem Ázerbájdžánu je Baku.
Otázka: Existuje na ázerbájdžánském území enkláva?
Odpověď: Ano, na ázerbájdžánském území se nachází enkláva zvaná Nachčivská autonomní republika, která na severu a východě sousedí s Arménií, na jihu a západě s Íránem a na severozápadě s Tureckem.
Otázka: Ke kterým evropským organizacím Ázerbájdžán od roku 2001 přistoupil?
Odpověď: Od roku 2001 je Ázerbájdžán členem řady evropských uskupení včetně Rady Evropy.
Otázka: S kolika zeměmi má Ázerbájdžán diplomatické vztahy?
Odpověď: Ázerbájdžán má diplomatické vztahy se 158 zeměmi.
Otázka: Jaká náboženství se v Ázerbájdžánu praktikují? Odpověď: Hlavním náboženstvím, které se v Ázerbájdžánu vyznává, je šíitský islám, následovaný sunnitským islámem. V malém počtu zde žijí také křesťané (především východní pravoslavní), židé (především aškenázští), agnostici a ateisté.