Akinči, psáno také jako Ekinči (ázerbájdžánsky: Əkinçi / اکينچي) byly ázerbájdžánské noviny. Vznikaly v Baku. Byly to první noviny plně tištěné v ázerbájdžánském jazyce. Byly to také první noviny v Rusku tištěné v turkickém jazyce. Název znamená "Oráč".
Krátká historie
Noviny Akinči vydal a redigoval Hasan bəy Zərdabi (Hasan beg Zardabi), jeden z raných ázerbájdžánských novinářů a osvícenců. Periodikum vycházelo v letech 1875–1877 a mělo podobu pravidelného časopisu orientovaného především na venkovské obyvatele a nízkopříjmové vrstvy. Vydávání bylo omezené politickou i ekonomickou realitou tehdejšího Ruského impéria: redakce čelila cenzuře, malému nákladu a finančním potížím, kvůli nimž nakonec musela přestat vycházet.
Obsah a stylistika
Akinči se lišily od tehdejších elitních periodik tím, že používaly jednoduchý a srozumitelný jazyk, blízký mluvené řeči běžných lidí. Hlavními tématy byly zemědělství, praktické rady pro rolníky, zdravotní a hygienické poznatky, osvěta, základní informace o vzdělání a hospodaření, ale také úvahy o kulturních a společenských problémech. Redakce se snažila popularizovat vědecké a praktické poznatky, povzbudit čtenáře k sebevzdělávání a zlepšení životních podmínek. Z politických důvodů Akinči většinou záměrně neútočily přímo na úřady, přesto jejich kritika poměrů a apel na reformy přispěly k širšímu společenskému diskurzu.
Písmo a jazyk
Noviny byly tištěny ázerbájdžánským jazykem v tehdy obvyklém persko-arabském písmu. Pro mnohé čtenáře představovaly první setkání s podobným typem periodického tisku v jejich mateřském jazyce a pomohly upevnit moderní novinářskou praxi v lokálním jazyce.
Význam a odkaz
Akinči jsou považovány za počátek ázerbájdžánského novinářství a důležitý mezník v kulturním a národním probuzení na Kavkaze. I přes krátkou existenci ovlivnily následující generace novinářů, pedagogů a spisovatelů a položily základy pro rozvoj moderní ázerbájdžánské literatury a veřejné debaty. Dnes jsou často připomínány v historických studiích a v dějinách tisku jako symbol rané snahy o šíření vzdělání mezi širšími vrstvami obyvatelstva.
Zachované exempláře a studium
Několik výtisků a dochovaných kopií Akinči se dochovalo v archivech a knihovnách; historici a lingvisté je využívají při výzkumu vývoje jazyka, tisku a sociálních hnutí v této oblasti. Studie o Akinči zdůrazňují jak jejich praktickou osvětu, tak i kulturní roli při formování moderní identity a veřejné sféry mezi ázerbájdžánsky hovořícím obyvatelstvem.
