Alemanská němčina (alemansky Alemannisch) je souhrnné označení pro skupinu nářečí patřících k hornoněmecké větvi germánské jazykové rodiny. Jedná se o živé mluvené variety, které používá odhadovaně kolem deseti milionů lidí. Tyto variety se navzájem liší více než standardní německé dialekty a jejich vzájemná srozumitelnost je proměnlivá.

Rozšíření

Alemanské variety se užívají v několika regionech střední Evropy. Mezi hlavní státy a oblasti s mluvčími patří:

  • Německo — především jihozápadní oblasti
  • Švýcarsko — velká část německy mluvícího obyvatelstva používá místní alemanské variety; v běžné mluvě se často hovoří o švýcarské němčině
  • Francie — zejména region Alsasko
  • Rakousko — především západní provincie
  • Lichtenštejnsko — významná část populace hovoří alemansky
  • Itálie — malé komunity v alpinských oblastech

Klasifikace a hlavní dialektní skupiny

Alemanská němčina se klasifikuje jako součást hornoněmeckého (Upper German) souboru dialektů. V rámci tohoto souboru se obvykle rozlišují funkčně i geograficky rozdělené skupiny:

  • Nížkoalemanské variety — zahrnují některá západní a severozápadní nářečí.
  • Vysokoalemanské variety — zahrnují široké spektrum švýcarských dialektů a přilehlých oblastí.
  • Nejvyšší alemanské variety — izolovanější alpské nářečí s řadou specifických rysů.

Jazykové rysy

  • Výrazná historická proměna souhláskové a samohláskové soustavy, která souvisí s procesy v rámci vysokoněmeckých dialektů.
  • Rozdíly v realizaci znělosti souhlásek a v délce samohlásek mezi jednotlivými variety.
  • Významné lexikální odlišnosti od standardní němčiny — některá slova a obraty jsou typická pouze pro místní variété.
  • Proměnlivá vzájemná srozumitelnost: některé alemanské variety jsou pro mluvčí standardní němčiny snadno srozumitelné, jiné mohou být obtížné rozumět.

Sociolingvistika a psaná podoba

Alemanská němčina je převážně mluveným souborem variet. Neexistuje jednotný, široce přijímaný pravopis nebo standard podobně jako u spisovné němčiny. V praxi se používají různé regionální konvence pro zápis, například v lidové literatuře, v internetových diskuzích nebo v místních novinách.

Ve veřejném a administrativním kontextu dominuje standardní němčina; v některých oblastech (zejména ve Švýcarsku) však hrají místní alemanské variety důležitou roli v každodenní komunikaci, v rozhlase a v neformálních médiích.

Uchování a současný stav

Zachování alemanských variet závisí na faktorech jako jsou urbanizace, mobilita, školní výuka a mediální vystavení standardním jazykům. Některé oblasti vykazují pokračující živost dialektu, jiné čelí postupnému ústupu zugunstenu standardní němčiny. Zájem o dialektologii a regionální kulturu v posledních desetiletích přispívá k dokumentaci a částečnému oživení dialektů.