Přejít na obsah
Domů

Alveolární souhlásky: definice, příklady a výslovnost

Alveolární souhlásky: přehled definice, nejčastější příklady (n, t, d, s, l) a praktické tipy k výslovnosti pro lepší porozumění a nácvik.

Alveolární souhláska je souhláska s jazykem v blízkosti alveolárního hřebene, což je část těsně za zuby. Alveolární souhlásky, které se vyslovují špičkou jazyka, jako je tomu v angličtině, se nazývají apikální souhlásky, zatímco souhlásky vyslovované lopatkou jazyka, což je plochá část jazyka za špičkou, se nazývají koncové souhlásky. Alveolární souhlásky v angličtině jsou [n], [t], [d], [s] a [l]. Alveolární souhlásky [n], alveolární nazála, a [t], bezhlásková alveolární ploska, jsou v lidských jazycích nejběžnějšími hláskami.

Co znamená „alveolární“ místo článění

Alveolární označuje místo, kde se tvoří překážka proudění vzduchu při vyslovení souhlásky — konkrétně v oblasti alveolárního hřebene (alveolar ridge), malého vyvýšení těsně za horními řezáky. Podle toho, zda se dotýkáme hřebene špičkou jazyka (= apikálně) nebo lopatkou jazyka (= laminalně), rozlišujeme jemné rozdíly ve výslovnosti i mezi hláskami stejné třídy.

Typy alveolárních hlásek

  • Plosiva (explozivy): např. [t] (bezhlasé) a [d] (hlasové).
  • Nazály (nosové): např. [n], kdy se vzduch vypouští nosem.
  • Frikativy (sifranty): např. [s] a [z] — úzké hrdlo mezi jazykem a alveolárním hřebenem způsobí šum.
  • Likvidy: laterála [l] a alveolární tření či vibrace jako [r] nebo flapy [ɾ] v některých jazycích.

Rozdíl mezi alveolárními, zubními a postalveolárními souhláskami

Alveolární souhlásky se tvoří za zuby na alveolárním hřebeni. Zubní (dentální) souhlásky vznikají při kontaktu jazyka se zuby a bývají artikulovány o něco víc vpředu než alveolární. Postalveolární souhlásky (např. anglické [tʃ], [ʃ]) vznikají za alveolárním hřebenem — jazyk je posunutý mírně dozadu, což mění spektrogram a zabarvení hlásky.

Praktické tipy pro výslovnost

  • Chcete-li vyprodukovat alveolární [t], položte špičku jazyka na alveolární hřeben těsně za horními zuby, uzavřete průtok vzduchu a pak náhle uvolněte.
  • Pro [n] se obdobně dotýkejte hřebene – ale nechte průchod pro vzduch nosem (nosní rezonance).
  • U frikativ [s]/[z] udržujte úzkou štěrbinu mezi jazykem a hřebenem, navoďte vytrvalý proud vzduchu a kontrolujte hlasivky (hlasový vs. bezhlasý variant).
  • Rozdíl mezi apikální a laminalní artikulací můžete zkusit měnit vědomě: špička jazyka proti hřebenu vs. plocha těsně za špičkou — výsledný zvuk je jemně odlišný, někdy výrazněji v kombinaci se sibilanty.

Příklady ve slovech (čeština a angličtina)

  • Čeština: t ve slově „tata“, d ve „dům“, n ve „nos“, s ve „sníh“, l ve „les“, r ve „rok“ (trill/flap podle kontextu).
  • Angličtina: t v „tea“ ([t]), d v „day“ ([d]), n v „no“ ([n]), s v „sun“ ([s]), l v „light“ ([l]), americké r je často postalveolární aproximanta ([ɹ]).

Výskyt a jazykotvorná role

Alveolární hlásky patří mezi nejběžnější translingvistické segmenty. Například alveolární nazála [n] a alveolární plosiva [t]/[d] se vyskytují ve většině jazyků světa. Tyto hlásky často tvoří jádro slabikních struktur a hrají klíčovou roli v morfologických procesech (např. prefixace, sufixace) i v asimilaci na sousední zvuky.

Závěr

Alveolární souhlásky jsou důležitou skupinou artikulačně definovaných hlásek. Rozdíly mezi apikalními a laminalními variantami, mezi dentalitou a postalveolaritou, i mezi jednotlivými typy (plosiva, frikativy, nazály, likvidy) ovlivňují zvuk slov a mohou mít fonologický význam v různých jazycích. Procvičováním polohy jazyka a poslechem rodilých mluvčích lze zpřesnit jejich výslovnost.

Alveolární souhlásky v IPA

Alveolární/koronální souhlásky identifikované podle IPA jsou:

IPA

Popis

Příklad

Jazyk

Pravopis

IPA

Význam v angličtině

alveolární nazální

Angličtina

spustit

[ɹʷʌn]

spustit

bezhlasý alveolární plosiv

Angličtina

klepněte na

[tʰæp]

klepněte na

hlasitý alveolární plosiv

Angličtina

dluh

[dɛt]

dluh

bezhlasá alveolární frikativa

Angličtina

oblek

[sjuːt]

oblek

alveolární frikativa

Angličtina

zoo

[zuː]

zoo

bezhlasá alveolární afrikáta

Němčina

Zeit

[t͡saɪt]

čas

hlasitá alveolární afrikáta

Italský

zaino

[ˈd͡zaino]

batoh

bezhlasá alveolární laterální frikativa

Velština

Llwyd

[ɬʊɪd]

jméno Lloyd nebo Floyd

hlasitý alveolární laterální frikativ

Zulu

dlala

[ˈɮálà]

hrát

t͡ɬ

bezhlasá alveolární laterální afrikáta

Tsez

элIни

[ˈʔɛ̝t͡ɬni]

zimní

d͡ɮ

hlasitá alveolární laterální afrikáta

Oowekyala

alveolární aproximanta

Angličtina

červená

[ɹʷɛd]

červená

alveolární laterální aproximanta

Angličtina

smyčka

[lup]

smyčka

alveolární lalok

Španělština

pero

[peɾo]

ale

alveolární laterální lalok

Venda

[vuɺa]

otevřít

alveolární trylek

Španělština

perro

[pero]

pes

alveolární ejektivum

Gruzínština

[tʼitʼa]

tulipán

alveolární ejekční frikativa

Amharština

[sʼɛɡa]

grace

hlasitý alveolární implosiv

Vietnamci

đã

[ɗɐː]

Indikátor minulého času

alveolární laterální kliknutí

Nama

ǁî

[kǁĩĩ]

diskutovali jsme o

 

·         v

·         t

·         e

Témata IPA

IPA

Mezinárodní fonetická asociace - Historie IPA - Kielská konvence (1989) - Journal of the IPA (JIPA) - Pojmenovací konvence

Fonetika

Diakritika - Segmenty - Tónové písmeno - Místo artikulace - Způsob artikulace

Speciální témata

Rozšíření IPA - Zastaralé a nestandardní symboly - Tabulka IPA pro anglická nářečí

Kódování

SAMPA - X-SAMPA - Conlang X-SAMPA - Kirshenbaum - TIPA - Fonetické symboly v Unicode - WorldBet

Souhlásky

·         v

·         t

·         e

IPA pulmonické souhlásky grafický obrázek - audio

Kde vzniká zvuk →

Labiální

(Rty)

Koronální

(Špička jazyka)

Hřbetní

(Uprostřed jazyka)

Radikální

(základna jazyka)

Glotální

(Hrdlo)

↓ Jak vzniká zvuk

Bilabiální

(Oba rty)

Labiodentální

(Rty a zuby)

Zubní lékařství

(Zuby)

Alveolární

(Proti hřebenu za zuby)

Postalv.

(zadní část hřebene za zuby)

Retroflex

(Střecha úst)

Palatální

(Střecha úst)

Velar

(zadní část střechy úst)

Uvulární

(Uvula)

Hltan

(Hltan)

Epiglotální

{Epiglottis}

Glotální

(Glottis)

Nosní

m

n̪

n

Plosivní

p

b

p̪

b̪

t̪

d̪

t

d

c

k

q

Frikativa

β

f

v

θ

ð

s

z

ç

x

χ

ħ

h

Přibližný

j

Trill

r

я *

Klapka nebo kohoutek

Laterální Fric.

Boční Appr.

l

Boční klapka

ɺ̢ *

Souhlásky nepulmonické

Kliknutí na

Implosiva

Vyhazovače

pʼ

tʼ

kʼ

qʼ

sʼ

tsʼ

tɬʼ

tʃʼ

kxʼ

kʼ

 

Afrikáty

p̪f

ts

dz

tʃ

dʒ

tɕ

dʑ

tɬ

dɮ

cç

 

Koartikulované souhlásky

Frikativy

Přibližné hodnoty

w

Zastaví

k͡p

ɡ͡b

ŋ͡m

Tyto tabulky obsahují fonetické symboly, které se v některých prohlížečích nemusí zobrazovat správně. [Nápověda]

Tam, kde se symboly objevují v párech, jsou zleva doprava bezzvučné souhlásky.

Stínovaná místa znázorňují pulmonické souhlásky, které nelze vyslovit.

* Symbol není v IPA.

Obrázek grafu

Pulmonika - nepulmonika - afrikáty - koartikulace

Přední strana

Blízko přední strany

Centrální

Blízko zad

Zpět

Zavřít

-iy

-ɨʉ

-ɯu

-ɪʏ

-ɪ̈ʊ̈

•ʊ

-eø

-ɘɵ

-ɤo

-e̞ø̞

ə

-ɤ̞o̞

-ɛœ

-ɜɞ

-ʌɔ

•æ

ɐ

-aɶ

•ä

-ɑɒ

Téměř v blízkosti

Blízko-středu

Mid

Otevřený střed

Téměř otevřená stránka

Otevřít

Samohlásky: nápověda k IPA -nápověda - graf se zvukem -zobrazení

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to alveolární souhláska?

Odpověď: Alveolární souhláska je souhláska, při které je jazyk blízko alveolárního hřebene, což je část těsně za zuby.

Otázka: Co jsou to apikální a laminální souhlásky?

Odpověď: Apikální souhlásky jsou ty, které se vyslovují špičkou jazyka, zatímco koncové souhlásky jsou ty, které se vyslovují lopatkou jazyka, což je plochá část jazyka za špičkou.

Otázka: Jaké jsou příklady alveolárních souhlásek v angličtině?

Odpověď: Mezi alveolární souhlásky v angličtině patří [n], [t], [d], [s] a [l].

Otázka: Které dvě hlásky jsou v lidských jazycích nejčastější?

Odpověď: Alveolární nazála ([n]) a bezhlásková alveolární ploska ([t]) jsou dvě nejběžnější hlásky v lidských jazycích.

Související články

Autor

AlegsaOnline.com Alveolární souhlásky: definice, příklady a výslovnost

URL: https://cs.alegsaonline.com/art/3143

Sdílet