Samohláska

Samohláska je zvláštní druh řečového zvuku, který vzniká změnou tvaru horního hlasového ústrojí, tedy oblasti v ústech nad jazykem. V angličtině je důležité vědět, že je rozdíl mezi samohláskou a [písmenem] v [abecedě]. V angličtině je v abecedě pět samohláskových písmen.

Zvuky angličtiny se zapisují pomocí písmen anglické abecedy jako samohlásky nebo souhlásky. Všechna anglická slova se zapisují samohláskami.

Tato písmena jsou v angličtině samohlásky:

A, E, I, O, U a někdy Y.

Říká se, že Y je "někdy" samohláska, protože písmeno Y zastupuje samohlásku i souhlásku. Ve slovech plakat, nebe, letět, můj a proč písmeno Y zastupuje samohlásku /aɪ/. Ve slovech jako mýtus a synchronizovat představuje písmeno Y samohlásku /ɪ/. Ve slovech jako jen, rychle a bláznovství písmeno Y zastupuje samohlásku /i/.

Může to být také souhláska, která se nazývá glida, jako na začátku těchto slov: yellow, yacht, yam, yesterday. Y je souhláskou asi ve 2,75 % případů a samohláskou asi v 97,5 % případů.

Písmeno W může někdy tvořit druhou část samohlásky, například ve slovech jako kráva, luk nebo jak. V těchto slovech má samohláska zvuk /aʊ/. Písmeno W může být použito jako souhláskový zvuk na začátku ve slovech kdy, kde, mokrý. V některých v některých jazycích, například ve velštině, písmeno W zastupuje samohláskový zvuk /ʊ/, například cwm (druh údolí).

V psané angličtině se šest samohláskových písmen používá k vyjádření 13-15 samohlásek (v závislosti na odrůdě) v angličtině. To znamená, že v anglické abecedě je mnohem více samohlásek než písmen, a systém anglického pravopisu nám ne vždy pomáhá zjistit, co jsou to anglické hlásky. To může být matoucí.

Monoftongy a diftongy

Jednoduché samohlásky se nazývají monoftongy. Písmena, jako je /ɪ/, jsou písmena IPA pro jednotlivé samohlásky v angličtině. (IPA je mezinárodní fonetická abeceda). V IPA představuje každý symbol jiný zvuk, takže používání IPA je užitečné při vyslovování slov.

Mezi běžné monoftongy v angličtině (tyto jsou určeny pro obecnou americkou angličtinu) patří:

/i/ jako ve slovech policie, nohy, jíst a hloupý.
/ɪ/ jako v něm, sedět, kopat, mýtus a hořký
/ɛ/ jako konec, sázka, méně a písmeno
/æ/ jako ve slovech at, jablko, tuk a hmota
/u/ jako cool, tune, soup a kung fu,
/ʊ/ jako ve slovech kuchař, měl by, pudink a noha, havran
/ʌ/ jako ve slovech autobus, krev, přijít a nahoru
/ə/ jako ve slovech království, fotografie, filozofie, kečup a sto
/ɚ/ jako máslo, límec, chuť, pevný a prasknout
/ɔ/ jako všechny, bojoval, horký, a bot
/ɑ/ jako otec, chůze, ruka, srdce, vosa, ležák, obálka a žralok.

Diftongy jsou kombinací dvou různých samohlásek, při jejichž vyslovení se jedna samohláska mění v jinou. Pokud níže uvedená slova vyslovíte pomalu, uslyšíte dvě samohlásky diftongů.

Mezi běžné diftongy v angličtině patří:

/eɪ/ jako ve slovech jedl, vládl, marnivý, chutnal, zabil a přenášel.
/oʊ/ jako ve slovech toe, row, go, boat, mode a chateau.
/aɪ/ jako ve slovech eye, I, pie, cry, cypher, climb, lime, light, kayak, Thai a height
/aʊ/ jako ve slovech hlasitý, dům, kráva, o, taoismus a Macao
/oɪ/ jako ve slovech chlapec, vlhký a Freud

Stejně jako v jiných jazycích existuje i v angličtině mnoho dialektů a různé dialekty často používají různé samohlásky. Podle symbolů IPA však můžeme zjistit, jakou hlásku daný dialekt používá. Například někteří mluvčí americké angličtiny rozlišují samohlásky ve slovech cotacaught, zatímco v jiných dialektech jsou tato slova homofony. Lidé, kteří studují rozdíly mezi dialekty angličtiny, často zkoumají odlišný způsob výslovnosti samohlásek.

Rozdíl mezi tím, jak se píše angličtina, a tím, jak se slova vyslovují, vznikl proto, že všechny jazyky se mění, takže mluvená angličtina se mění, ale systém pravopisu nikoli.

Studium zvuků řeči se nazývá fonetika.

Související stránky

Pravopis
Dialekt
Diftong

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to samohláska?

Odpověď: Samohláska je zvláštní druh řečového zvuku, který vzniká změnou tvaru horního hlasového ústrojí neboli oblasti v ústech nad jazykem.

Otázka: Kolik je v angličtině samohlásek?

Odpověď: V anglické abecedě je pět samohlásek - A, E, I, O, U a někdy také W a Y.

Otázka: Kdy Y představuje souhlásku?

Odpověď: Y může být použito jako souhláskový zvuk na začátku slov, jako jsou when, where a wet.

Otázka: Co znamená věta "Y je někdy samohláska"?

Odpověď: To znamená, že Y může zastupovat samohlásku i souhlásku v závislosti na jeho použití ve slově. Například ve slovech jako pláč, nebe, letět, můj a proč písmeno Y představuje samohlásku /aɪ/. Ve slovech jako mýtus a synchronizovat zastupuje /ɪ/, zatímco ve slovech jen rychle a bláznit zastupuje /i/.

Otázka: Jak často představuje písmeno W souhláskový zvuk?

Odpověď: Písmeno W lze použít jako souhlásku asi ve 2,5 % případů.

Otázka: Pomáhá nám anglický pravopis zjistit, jaké jsou anglické hlásky?

Odpověď: Ne - v anglické abecedě je mnohem více hlásek než písmen, takže je obtížné přesně určit, které hlásky má které písmeno vydávat.