AlegsaOnline.com

Nosová souhláska

Autor: Leandro Alegsa

12-11-2022

Nosová souhláska je typ souhlásky, která se tvoří se sníženou velumou v ústech, což umožňuje, aby vzduch vycházel nosem, zatímco ústy vzduch neprochází, protože mu v tom něco brání (např. jazyk nebo rty). Příkladem nosových souhlásek v angličtině jsou [n] a [m] ve slovech jako nose a mouth.

Definice

Téměř všechny nosové souhlásky jsou nosové stopky (nebo nosové kontinuanty), při nichž vzduch vychází nosem, ale ne ústy, protože je blokován rty nebo jazykem.

Většina nosovek je znělá a nosovky [n] a [m] patří mezi nejčastější hlásky používané v jazycích světa. Bezhlasé nosovky se používají v několika jazycích, například v barmštině a velštině.

Z akustického hlediska jsou nosové zátky sonorní, což znamená, že výrazně nezastavují proudění vzduchu (protože může vycházet z nosu). Nosovky jsou však zároveň stopami ve své artikulaci, protože proudění vzduchu ústy zcela blokují. Nosové souhlásky tedy znějí jak jako sonorní, tak jako obstruenty.

Z akustického hlediska mají nosové stopky pásma energie o frekvencích kolem 200 a 2 000 Hz.

Hlas			Voiceless
Popis	IPA	SAMPA	Popis	IPA	SAMPA
hlasitá bilabiální nazála	[m]	[m]	bezhlasá bilabiální nazála	[m̥] nebo [m̊]	[m_0]
hlasitá labiodentální nazála	[ɱ]	[F]	bezhlasá labiodentální nazála	[ɱ̥] nebo [ɱ̊]	[F_0]
znělá dentální nazála	[n̪]	[n_d]	bezzubá nosovka	[n̪̥] nebo [n̪̊]	[n_d_0]
hlasitá alveolární nazála ¹	[n]	[n]	Bezhlasá alveolární nazála ¹	[n̥] nebo [n̊]	[n_0]
znělá retroflexní nazála	[ɳ]	[n`]	bezhlasá retroflexní nazála	[ɳ̥] nebo [ɳ̊]	[n`_0]
znělá palatální nazála	[ɲ]	[J]	bezhlasá palatální nazála	[ɲ̥] nebo [ɲ̊]	[J_0]
znělá velární nazála, běžně psaná ng.	[ŋ]	[N]	bezhlasá velární nazála	[ŋ̥] nebo [ŋ̊]	[N_0]
znělá uvulární nazála	[ɴ]	[N\]	bezhlasá uvulární nazála	[ɴ̥] nebo [ɴ̊]	[N\_0]

Příklady jazyků obsahujících nosové souhlásky:

Znělá retroflexní nazála [ɳ] je v indických jazycích běžná.

Znělá palatální nazála [ɲ] je běžná v evropských jazycích, např. v: Španělština ñ, francouzština a italština gn, katalánština, maďarština a luganda ny, čeština a slovenština ň, polština ń, okcitánština a portugalština nh, srbština, chorvatština, bosenština a černohorština nj.

Angličtina, němčina a kantonština mají [m], [n] a [ŋ]. Tamilština má pro hlásky [m], [n̪], [n], [ɳ], [ɲ] a [ŋ] vlastní odlišná písmena (ம,ந,ன,ண,ஞ,ங).

Katalánština, okcitánština, španělština a italština mají jako fonémy [m], [n], [ɲ] a jako alofony [ɱ] a [ŋ]. (V několika amerických dialektech španělštiny neexistuje palatální nosovka, ale pouze palatalizovaná nosovka [nʲ], jako v anglickém canyon. V brazilské portugalštině se nh často vyslovuje jako nazalizované [ j ], tedy jako nazální glida. Tato hláska se vyskytuje také v guaraní.)

Termín "nosovka" se často zkracuje na "nosovka". Existují však také nosové frikativy, nosové klapky, nosové skluzy a nosové samohlásky, jako ve francouzštině, portugalštině, katalánštině (nářeční rys), jorubštině, gbe, polštině a lublaňské slovinštině. V IPA se nosové samohlásky označují umístěním tildy (~) nad samohlásku : francouzské sang [sɑ̃].

Několik jazyků používá bezhlasé nosové souhlásky. Mezi ně patří islandština, barmština, jalapská mazatština, kildinští Sámové, velština a středoaljašský Yup'ik.