Orchestr

Vodič

Orchestr řídí dirigent. Ten pomáhá hráčům hrát společně, dosáhnout správné rovnováhy, aby bylo vše dobře slyšet, a povzbuzuje orchestr, aby hrál se stejným citem. Některé malé komorní orchestry mohou hrát bez dirigenta. To bylo obvyklé až do 19. století, kdy se orchestry velmi rozrostly a potřebovaly dirigenta, který rozhodoval a stál vpředu, aby na něj všichni hráči viděli.

Nástroje

Nástroje orchestru se dělí na smyčcové, dechové, žesťové a bicí. Každá sekce (skupina nástrojů) má svého hráče, který je "šéfem". Šéfové rozhodují o zasedacím pořádku a o technických způsobech hraní hudby: například šéf smyčcové sekce zajistí, aby všichni hráči pohybovali smyčci nahoru a dolů stejným směrem. Housle se dělí na první a druhé housle. První housle mají obvykle na starosti melodii, zatímco druhé housle jsou většinou součástí doprovodu. Primáš prvních houslí je vedoucím (nebo koncertním mistrem) orchestru. V profesionálním orchestru bývá nejlépe placeným členem orchestru.

Rodina řetězců

Největší část tvoří smyčcové nástroje, ačkoli jich je pouze pět: housle, viola, violoncello, kontrabas a harfa. Je to proto, že hrají většinu času a obvykle tvoří základ hudby. Pokud zrovna nehrají melodii, pravděpodobně ji doprovázejí. První a druhé housle hrají různé tóny: první housle mají obvykle melodii. Smyčce sedí v přední části jeviště ve tvaru vějíře před dirigentem. První housle jsou po levici dirigenta, pak přicházejí druhé housle, pak violy a nakonec violoncella. Kontrabasy jsou za violoncelly. Někteří dirigenti dávají přednost tomu, aby druhé housle byly po jejich pravici a violoncella mezi prvními houslemi a violami (viz obrázek Dohnanyiho orchestru).

Rodina dřevěných dechových nástrojů

Dechové nástroje sedí v jedné nebo dvou řadách (podle velikosti orchestru) za smyčci. Existuje pět hlavních dřevěných dechových nástrojů: flétna, hoboj, klarinet, saxofon a fagot. Každý z těchto nástrojů se také vyrábí v různých verzích:

Flétna má malou verzi zvanou pikola, která hraje o oktávu výš. Je to nejvyšší nástroj v orchestru. Příležitostně existuje altová flétna, která je delší a hraje o kvintu (půl oktávy) níže než flétna. Většina dřevěných dechových nástrojů potřebuje jazýček, ale flétna jazýček nemá.

Fagot má větší verzi: kontrafagot neboli dvojitý fagot, který zní o oktávu níže. Je to jeden z nejnižších nástrojů v orchestru.

Klarinet má také větší verzi - basklarinet. Dosahuje stejné hloubky jako fagot. V moderním orchestru se obvykle vyskytuje pouze jeden. Existuje také altový klarinet, ale protože hraje stejný part jako altový saxofon, je obvykle považován za zbytečný nástroj.

Formální orchestr se vždy skládá ze dvou ze čtyř hlavních nástrojů. Varianty nástrojů se používají tam, kde si to skladba žádá. Novější skladby napsané po roce 1850 budou mít obvykle více nástrojů.

Někdy se stává, že hráč hraje na další nástroje dvakrát, například jeden z flétnistů může ve stejné skladbě hrát také na pikolu. Záleží na konkrétní skladbě. Je zřejmé, že hráč nemůže hrát na flétnu a pikolu současně. Pokud tyto dva nástroje hrají současně, bude potřeba další hráč na pikolu.

Mosazná rodina

Žesťová sekce má čtyři sekce: trubku, trombon, lesní roh a tubu. Některé z nich se dodávají v několika velikostech. Více informací o tom najdete v článku o transponování nástrojů. Trubka může mít několik mírně odlišných velikostí. Nejnižším druhem je basová trubka. Trombon může být altový, tenorový, basový nebo kontrabasový. Lesní roh se stejně jako ostatní žesťové nástroje v průběhu let měnil. Moderní lesní rohy mají minimálně tři ventily a jsou obvykle v barvě F. Často sedí na jiném místě než ostatní žesťové nástroje. Tuba se vyrábí v různých velikostech a hráč nebo dirigent se musí rozhodnout, kterou použije pro danou skladbu. Existují velké, kterým se říká kontrabasové tuby. Běžně se setkáváme také s malou tubou, která se nazývá eufonium nebo barytonový roh.

Rodina bicích nástrojů

Největší výběr nástrojů má sekce bicích nástrojů. Tympány (neboli bubny) lze naladit na konkrétní tóny. Jsou nejběžnějším bicím nástrojem. Skladatelé jako Haydn a Mozart je používali téměř vždy, a to i ve svých malých orchestrech. Jedná se o nejčastěji používané bicí nástroje, které se používají téměř ve všech skladbách.

Zbytek bicí sekce může zahrnovat laděné bicí nástroje, jako je xylofon. Neladěnými bicími nástroji mohou být jiné druhy bubnů, například basový buben, virbl a řada dalších: stačí vyjmenovat ty nejběžnější. Hlavní hráč na bicí nástroje bude muset rozhodnout, který hráč bude hrát na který nástroj (nástroje). Hráči na bicí nástroje musí dobře spolupracovat jako tým, aby byly pokryty všechny party.

Orchestrální uspořádání. Existují různé způsoby rozmístění nástrojů. Poměrně často jsou dřevěné dechové nástroje v rovných řadách, nikoli v křivce jako na tomto schématu, a další dřevěné dechové nástroje častěji sedí s ostatními: pikola s flétnami atd.

Historie orchestru

Je těžké určit, kdy byl orchestr vynalezen, protože nástroje spolu hrají již po mnoho staletí. Řekneme-li, že orchestr je skupina smyčcových nástrojů, ve které hraje několik hráčů na stejný part, a že mohou hrát i dechové nástroje (tj. dřevěné dechové a žesťové) nebo bicí, pak je 17. století dobou, kdy orchestry vznikly. V Paříži měl v roce 1626 král Ludvík XIII. orchestr složený z 24 houslí (tzv. "24 Violons du Roi"). Později ve století se chtěl anglický král Karel II. podobat francouzskému králi, a tak měl i on smyčcový orchestr. Postupně se přidávaly další nástroje. V této době obvykle někdo hrál na cembalo (part continuo). Často to byl sám skladatel, který v důležitých momentech, jako je začátek a konec skladby, dirigoval od kláves.

Klarinety se v orchestru objevily na konci 18. století a trombony na začátku 19. století. Orchestry však byly stále poměrně malé. Saxofon byl vynalezen v polovině 19. století, ale i když se začal používat v orchestrech, brzy se stal nástrojem, který se používal v dechových a později jazzových kapelách. Operní skladatel Richard Wagner orchestr značně zvětšil, protože neustále požadoval další nástroje. Pro svou operu Lohengrin požadoval basklarinet a pro cyklus čtyř oper Prsten Nibelungův požadoval přesný počet hráčů: V roce 1915 si vyžádal 16 prvních houslí, 16 druhých houslí, 12 viol, 12 violoncell, 8 kontrabasů, 3 flétny a pikolu, 3 hoboje a cor anglais, 3 klarinety a basklarinet, 3 fagoty, 3 trubky a basklarinet, 3 tenorové trombony a kontrabasový trombon, 8 lesních rohů, z nichž 4 hrály na speciálně zkonstruovanou tubu, basovou tubu, bicí nástroje a 6 harf.

Ne všechny skladby napsané později potřebovaly tak velký orchestr, ale koncertní sály se zvětšily a skladatelé si zvykli na větší rozmanitost zvuků. Pozdější skladatelé někdy přidávali nejrůznější neobvyklé nástroje: dechový stroj, špalek smirkového papíru, lahve, psací stroj, kovadliny, železné řetězy, kukačku, píšťalu Swannee atd. Žádný z těchto nástrojů nepatří mezi běžné orchestrální nástroje. Někdy se v sekci bicích nástrojů používá klavír, např. v Petroušce ho použil Igor Stravinskij. Někdy se používají také hlasy.

Orchestr dnes

Dnes jsou orchestry obvykle slyšet v koncertních sálech. Hrají také v operních domech pro operu a balet nebo na velkých stadionech pro velké koncerty pod širým nebem. Orchestry mohou nahrávat ve studiích pro výrobu CD nebo nahrávat hudbu pro filmy. Mnoho z nich lze snadno a levně slyšet každé léto v Londýně na festivalu BBC Proms.

Mezi největší orchestry současnosti patří: Newyorská filharmonie, Bostonský symfonický orchestr, Chicagský symfonický orchestr, Clevelandský orchestr, Losangeleská filharmonie, Londýnský symfonický orchestr, Londýnský filharmonický orchestr, Symfonický orchestr BBC, Královský orchestr Concertgebouw, Vídeňská filharmonie, Berlínská filharmonie, Lipský orchestr Gewandhaus, Singapurský symfonický orchestr, Petrohradská filharmonie, Izraelská filharmonie a Symfonický orchestr NHK (Tokio). Operní domy mají obvykle vlastní orchestr, např. orchestry Metropolitní opery, La Scaly nebo Královské opery.

V mnoha zemích mají děti školního věku, které dobře hrají na hudební nástroje, možnost hrát v mládežnických orchestrech ve svém okolí. Ve Velké Británii jsou někteří z nejlepších vybíráni do Národního orchestru mládeže Velké Británie. Mezi další světově proslulé mládežnické orchestry patří Orquesta Sinfónica Simón Bolívar, Gustav Mahler Youth Orchestra, European Union Youth Orchestra a West-Eastern Divan Orchestra.

Vídeňský Mozartův orchestr je komorní orchestr (malý orchestr).