Orchestr West-Eastern Divan: spojení Izraelců a Arabů prostřednictvím hudby

Vznik a zakladatelé

Orchestr založili v roce 1999 židovský dirigent Daniel Barenboim a palestinsko‑americký akademik Edward Said (vyslov: Sah-eed). Název orchestru odkazuje na básnickou sbírku německého básníka Johanna Wolfganga von Goetha, což zdůrazňuje kulturní a literární kontext projektu.

Po smrti Edwarda Saida roku 2003 pokračoval projekt a jeho myšlenky dále rozvíjel Daniel Barenboim spolu s dalšími spolupracovníky z hudební i akademické oblasti.

Cíl a principy

Hlavním posláním West-Eastern Divan Orchestra je vytvořit prostor, kde Izraelci a Palestinci (a další mladí hudebníci z arabského světa) mohou společně procvičovat, studovat a koncertovat. Orchestr vznikl s cílem pomoci sblížit osoby z protichůdných stran konfliktu, podpořit vzájemné porozumění a ukázat, že spolupráce v oblasti kultury může přispět k mírovému soužití. Myšlenkou bylo umožnit Izraelcům a Arabům pracovat společně v zemích, které s konfliktem nemají nic společného.

První ročníky a letní workshopy

První workshop orchestru se konal v německém Výmaru, protože to bylo evropské kulturní město roku 1999. Barenboim vybral pro orchestr dva vedoucí: jednoho Izraelce a jednoho Araba. Spolupracovali s několika významnými mezinárodními hudebníky, včetně světově uznávaného violoncellisty Yo-Yo Ma.

V roce 2000 se orchestr znovu setkal ve Výmaru, v roce 2001 se konal workshop v Chicagu. Od roku 2002 se každoročně scházejí v Seville, kde se každý rok během léta koná několikatýdenní intenzivní program — tzv. Západovýchodní divanský workshop v Andalusii. Po skončení workshopu se účastníci vydávají na koncertní zájezdy po světě.

Repertoár, koncerty a významné události

Orchestr hraje především díla klasického repertoáru — symfonie, koncerty a operní scény — ale také se věnuje soudobé hudbě a novým dílům. Vedení orchestru a jeho hostující sólisté kladou důraz na vysokou interpretační kvalitu a na programy, které mají společenský i kulturní přesah.

Orchestr koncertoval v mnoha částech Evropy, Severní Ameriky a Jižní Ameriky. Mezi významné momenty patří historický koncert v palestinském Ramalláhu v roce 2004. Po tomto koncertě Barenboim prohlásil, že Izraelci a Palestinci mají společnou budoucnost. Řekl: "Buď se všichni navzájem zabijeme, nebo se podělíme o to, co je třeba sdílet. Právě toto poselství jsme sem přijeli přinést."

Orchestr se také pravidelně účastní prestižních festivalů. Například v srpnu 2009 vystoupil na třech koncertech v rámci festivalu BBC Proms, včetně provedení Beethovenovy opery Fidelio, která tematizuje věznění a politické nesvobody — témata, která mají silný morální a symbolický význam pro projekt orchestru.

Nadace a vzdělávací projekty

V roce 2004 byla založena Nadace Barenboim‑Said se sídlem v Seville, která podporuje rozvoj vzdělávacích projektů spojených s orchestrem. Nadace získává finanční prostředky mimo jiné od Junta de Andalucía (Andaluská regionální vláda) a pomáhá financovat jak činnost orchestru, tak iniciativy v oblasti hudebního vzdělávání. Mezi takové projekty patří programy hudebního vzdělávání dětí v raném věku v Seville a další komunitní aktivity.

Rozvíjeny byly i další vzdělávací iniciativy spojené s Barenboimovým projektem, včetně myšlenek na hudební akademii a dlouhodobějších vzdělávacích programů (např. pozdější vznik Barenboim‑Said Academy v Berlíně, která se zaměřuje na vyšší hudební vzdělávání, je jedním z příkladů šíření této koncepce).

Nahrávky, ocenění a mediální záznamy

Orchestr získal řadu ocenění a vydal několik nahrávek. O jeho činnosti byl také natočen dokumentární film s českým názvem Poznání je začátek, který přibližuje myšlenky a praktické aspekty projektu — práce s mladými hudebníky, organizaci workshopů i koncertní aktivity.

Význam a ohlasy

West-Eastern Divan Orchestra je vnímán jako příklad kulturní diplomacie: ukazuje, že společná práce v oblasti umění může otevírat dveře k dialogu tam, kde politické cesty selhávají. Projekt vyvolal široké ohlasy — od nadšené podpory a uznání významných umělců až po diskuse o tom, jak moc může hudba ovlivnit politické reálie. Přestože orchestr přímo neřeší politické spory, jeho příspěvek spočívá v budování osobních vztahů, vzájemného respektu a profesionální excelence mezi mladými hudebníky z různých prostředí.

West-Eastern Divan tak zůstává aktivním a živým příkladem toho, jak může hudba sloužit nejen estetickým cílům, ale také jako nástroj vzdělávání, porozumění a mezikulturní komunikace.