Finština je ugrofinský jazyk, který patří do skupiny uralských jazyků. Je jedním ze dvou úředních jazyků Finska. Je také úředním menšinovým jazykem ve Švédsku. Finština je jedním ze čtyř evropských národních jazyků, které nepatří mezi indoevropské jazyky. Dalšími třemi jsou estonština a maďarština, které jsou rovněž uralskými jazyky, a baskičtina.
Finský jazyk
Příbuzné jazyky
Finská gramatika a většina finských slov se velmi liší od ostatních evropských jazyků, protože finština není indoevropský jazyk. Dalšími dvěma národními jazyky, které jsou stejně jako finština uralskými jazyky, jsou estonština a maďarština. Estonci a Finové si obvykle mohou rozumět, ale jejich jazyky jsou velmi odlišné. I když jsou finština a maďarština příbuzné jazyky, nevypadají ani nezní podobně. Finština a maďarština se od sebe oddělily již dávno a každý jazyk si vytvořil vlastní slovní zásobu. Lidé, kteří mluví finsky, nemohou bez dalšího studia rozumět maďarštině a Maďaři zase nerozumějí finštině. Některá základní slova jsou si však velmi podobná, například: "ruka" (finsky "käsi" vs. maďarsky "kéz") "jít" (finsky "mennä" vs. maďarsky "menni"), "ryba" (finsky "kala" vs. maďarsky "hal").
Finská gramatika
Finština je syntetický a aglutinační jazyk. To znamená, že slova ve finštině mají kmen, který se nazývá "tělo", a další části, které tvoří jejich význam. Finština je v tomto ohledu podobná japonštině, turečtině a latině. Ve finštině existuje 17 pádů/slovních druhů (sanatyypit). Pád si můžete představit jako koncovku přidanou ke slovu, která pomáhá popsat jeho účel ve větě. Slovesa mají 5 časů (přítomný čas, minulý čas, perfektum, plurál a budoucí čas). Kromě toho mají slovesa dva pády příčestí (aktivní a pasivní). Hojně se ve finštině vyskytují také gerundia, což jsou podstatná jména vytvořená ze sloves (například: čtení - číst) (lukeminen - lukea).
Finština je složitý jazyk, který se sám proměňuje. Ministerstvo zahraničí USA ji zařadilo mezi velmi obtížné jazyky pro rodilé mluvčí angličtiny. Obtížnost je dána nejen gramatickou stavbou jazyka, ale také výslovností a intonací ve srovnání s angličtinou.
Finský pravopis a výslovnost
Finština se vyslovuje tak, jak se píše. Výslovnost některých písmen je podobná výslovnosti v češtině. Nicméně:
- "j" je jako anglické "y" ve slově "yes".
- "s" je jako anglické "s" ve slově "sad" (nikdy ne jako "z").
- "h" se vyslovuje vždy, i na konci slabiky, např. "ahdas" ("úzký").
- dvojhlásky vytvářejí dlouhý zvuk
- "ä" je podobné "a" v anglickém "cat".
- 'ö' je téměř jako anglický člen 'a'. Vyslovuje se se zakulacenými rty, podobně jako "eu" ve francouzském "peur" nebo německém "ö".
- písmeno "c" se nepoužívá. Nahrazuje se buď písmenem "k", nebo "s", aby se předešlo záměně a zjednodušilo se psaní.
- písmeno "q" se nepoužívá. Nahrazuje se písmenem "k" nebo "kv", aby se zjednodušilo psaní.
- písmeno "y" se vyslovuje jako "u" ve francouzštině nebo "i" ve slově "in", ale se zaoblenými rty, velmi podobně jako "ö".
- písmeno "z" se vyslovuje "ts" jako v němčině. Často se píše jako "ts", aby se zjednodušilo psaní.
- písmeno "x" se obvykle píše jako "ks", aby se zjednodušilo psaní, například ve slově "taksi" místo "taxi".
Angličané často vydechují při vyslovování písmen jako "k", "p" a "t". Ve finštině to nedělají a "spolknout zvuk", jak se říká, vyžaduje hodně cviku.
Správná výslovnost finských diftongů (öy, yö, äy, eu atd.) je obtížná.
Příklady finských slov
| Yksi | Jeden |
| Kaksi | Dva |
| Kolme | Tři |
| Kyllä | Ano |
| Ei | Ne |
| Minä | I |
| Sinä/Te | Vy |
| Hän | On/ona |
| Já | My |
| On | Jsou . |
| Olen/Minä olen | Já jsem |
| Suomi | Finsko |
| Talo | Dům |
| Koti | Home |
| Kravata | Cesta |
| Äiti | Matka |
| Isä | Otec |
| Tyttö | Dívka |
| Poika | Chlapec |
| Vauva | Baby |
| Auto | Auto |
| Juna | Vlak |
| Lentokone | Letadlo |
| Ravintola | Restaurace |
| Nukke | Panenka |
| Sänky | Postel |
| Tuoli | Židle |
| Kaupunki | Město/obec |
| Puisto | Park |
| Polkupyörä | Jízdní kolo |
| Kukka | Květina |
| Kevät | Spring |
| Kesä | Léto |
| Syksy | Podzim/podzim |
| Talvi | Zimní |
Základní finské výrazy
| Hei | Dobrý den, |
| Mitä kuuluu? | Jak se máte? (neformální) |
| Kiitos hyvää | Velmi dobře, děkuji |
| Kiitos | Děkuji |
| Kiitos paljon | Děkuji mnohokrát |
| Hyvää huomenta | Dobré ráno |
| Hyvää iltaa | Dobrý večer |
| Hyvää yötä | Dobrou noc |
| Hyvästi | Sbohem |
| Nimeni na Anně | Jmenuji se Anna |
| En osaa puhua suomea | Neumím finsky |
| Puhutteko englantia? | Mluvíte anglicky? |
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to finština?
Odpověď: Finština je uralský jazyk, kterým se mluví ve Finsku a který je považován za jeden ze dvou úředních jazyků země.
Otázka: Kolik je ve Finsku úředních jazyků?
Odpověď: Ve Finsku jsou dva úřední jazyky a finština je jedním z nich.
Otázka: Mluví se finsky i mimo Finsko?
Odpověď: Ano, finština je úředním menšinovým jazykem ve Švédsku.
Otázka: Patří finština mezi indoevropské jazyky?
Odpověď: Ne, finština není indoevropský jazyk. Je to jeden ze čtyř národních jazyků v Evropě, který není indoevropským jazykem.
Otázka: Jaké jsou další uralské jazyky kromě finštiny?
Odpověď: Estonština a maďarština jsou vedle finštiny také uralské jazyky.
Otázka: Co je baskičtina?
Odpověď: Baskičtina je další evropský jazyk, který nepatří mezi indoevropské jazyky.
Otázka: Má finština nějaký vztah k jiným jazykům?
Odpověď: Finština patří do rodiny uralských jazyků, kam patří také estonština, maďarština a laponština. Tyto jazyky mají určité podobnosti, ale nejsou příbuzné s indoevropskými jazyky, jako je angličtina, francouzština nebo němčina.