Moskva
Moskva (/ˈmɒskoʊ/, v USA hlavně /ˈmɒskaʊ/; rusky: Москва, romanizováno: Moskva) je hlavní město Ruska. Žije zde 11,5 milionu obyvatel (od 1. října 2010), je tedy největším evropským městem. Je také sedmým největším městem na světě. Moskva je důležitým politickým, kulturním, hospodářským, náboženským, finančním a dopravním centrem. Je to globální město, důležité v hospodářské infrastruktuře regionu. Moskva byla založena knížetem Jurijem Dolgorukým v roce 1147.
Uprostřed města se nachází starobylé opevněné město zvané Kreml. V Kremlu se nacházejí významné vládní budovy, muzea a kostely. Mnoho moskevských budov, jako například chrám Vasila Blaženého nebo Spasská věž, je velmi krásných a známých. Jsou zde také moderní budovy. Mnoho uměleckých galerií má velké sbírky.
V Moskvě se nachází mnoho vědeckých a vzdělávacích budov a také několik sportovních komplexů postavených pro letní olympijské hry v roce 1980. Doprava zahrnuje čtyři mezinárodní letiště, devět železničních stanic a druhý nejrušnější (po Tokiu) systém metra na světě, který je proslulý svými uměleckými díly.
Město si postupem času vysloužilo řadu přezdívek, většinou odkazujících na jeho přední postavení v zemi: Třetí Řím (Третий Рим), Whitestone (Белокаменная), The First Throne (Первопрестольная), The Forty Forties (Сорок Сороков), The Port of five seas (Порт пяти морей).
Člověk z Moskvy se anglicky nazývá Muscovite, rusky Moskvič.
Geografie
Nachází se u řeky Moskvy v Moskevské oblasti v evropské části Ruska. Moskva leží na středu tří částí zemské kůry. Kdysi byla hlavním městem Sovětského svazu (1918-1991), Ruského impéria, Ruského carství a Moskevského velkoknížectví (1480-1703). Nachází se zde Moskevský kreml, jedna z památek světového kulturního dědictví, v němž sídlí ruský prezident. V Moskvě sídlí také ruský parlament (Státní duma a Rada federace Ruska (Rada federace) a vláda Ruska.
Ekonomika
Moskva má rozsáhlou hospodářskou infrastrukturu. Žije zde nejvíce miliardářů na světě. V roce 2008 byla Moskva již potřetí za sebou vyhlášena nejdražším městem na světě pro neruské pracovníky. V roce 2009 však Moskva klesla na třetí místo poté, co se na prvním a druhém místě umístilo Tokio a Ósaka.
Historie
Město je pojmenováno podle řeky (starorusky гра́д Моско́в, což znamená "město u řeky Moskvy"). Počátek názvu není znám, ale někteří lidé mají několik nápadů. Jednou z nich je, že název může pocházet z velmi starého finského jazyka, v němž znamená "temný" a "zamračený". První ruská zmínka o Moskvě pochází z roku 1147, kdy Jurij Dolgorukij vyzval novgorodsko-severského knížete (Severní Novgorod), aby "přišel ke mně, bratře, do Moskvy".
O devět let později, v roce 1156, nařídil kníže Jurij Dolgoruki postavit kolem rostoucího města dřevěnou zeď, která musela být mnohokrát přestavována. Po útoku v letech 1237-1238, kdy Mongolové město vypálili do základů a vyvraždili jeho obyvatele, se Moskva opět rozrostla a v roce 1327 se stala hlavním městem Vladimirsko-suzdalského knížectví (území, kterému vládne kníže). Výhodná poloha na počátku řeky Volhy napomohla tomu, že se město pomalu rozrůstalo a zvětšovalo. Moskva se na dlouhá léta proměnila v klidné a bohaté knížectví, známé jako Moskevské velkoknížectví, a stěhovalo se sem velké množství lidí z celého Ruska.
Za Ivana I. nahradilo město Tver jako politické centrum Vladimiru-Suzdalu a stalo se jediným výběrčím daní pro mongolsko-tatarské vládce. Odváděním vysokých daní si Ivan vyjednal s chánem důležitou dohodu. Na rozdíl od jiných knížectví nebyla Moskva rozdělena mezi jeho syny, ale přešla celá na nejstaršího z nich. Moskvě se však mongolská vláda nelíbila. V roce 1380 vedl moskevský kníže Dmitrij Donskoj ruské vojsko k důležitému vítězství nad Tatary v bitvě u Kulikova. Jen o dva roky později Moskvu přepadl chán Tohtamyš. V roce 1480 Ivan III. konečně vymanil Rusy z tatarské nadvlády a umožnil Moskvě stát se centrem moci v Rusku. Za Ivana III. se město stalo hlavním městem říše, která nakonec zahrnovala celé Rusko a další země.
V roce 1571 vtrhli Krymští Tataři do Moskvy a vypálili vše kromě Kremlu.
V roce 1609 táhla švédská armáda vedená hrabětem Jacobem de la Gardie a Evertem Hornem z Velkého Novgorodu na pomoc caru Vasiliji Šujskému do Moskvy. V roce 1610 vstoupili do Moskvy a zastavili revoluci proti carovi, ale počátkem roku 1611 odešli. Poté do Moskvy vtrhli Poláci. Během polsko-moskevské války (1605-1618) vstoupil do Moskvy hejtman (velitel vojska) Stanisław Żółkiewski poté, co porazil Rusy v bitvě u Klushina. V 17. století proběhlo mnoho revolucí, například solná vzpoura (1648), měděná vzpoura (1662) a moskevské povstání v roce 1682.
Mor v letech 1654-1656 zahubil polovinu obyvatel Moskvy. Město přestalo být hlavním městem Ruska v roce 1712 poté, co Petr Veliký v roce 1703 vybudoval u pobřeží Baltského moře Petrohrad. Poslední velkou morovou epidemií ve středním Rusku byl mor v roce 1771, který jen v Moskvě zabil 100 000 lidí. Během francouzské invaze do Ruska v roce 1812 Moskvané město vypálili a utekli, když se Napoleonova armáda 14. září blížila k městu. Napoleonova armáda, která byla velmi hladová a promrzlá, musela odejít a byla téměř zničena mrazivou ruskou zimou a některými útoky armády.
V lednu 1905 se Alexandr Adrianov stal prvním moskevským starostou. Po ruské revoluci v roce 1917 se Moskva 12. března 1918 stala hlavním městem Sovětského svazu. Během druhé světové války (v Rusku známé jako Velká vlastenecká válka), po německé invazi do SSSR, byla v Moskvě umístěna sovětská Skupina obrany státu a velitelé Rudé armády.
V roce 1941 bylo mezi Moskvany vytvořeno 16 skupin národních dobrovolníků (více než 160 000 osob), 25 praporů (18 500 osob) a čtyři ženijní pluky. V listopadu téhož roku byla německá armáda zastavena na okraji města a poté zahnána v bitvě o Moskvu. Mnoho továren bylo odsunuto, velká část vlády také a od 20. října bylo město prohlášeno za obležené. Jeho obyvatelé, kteří zůstali, budovali a používali protitankovou obranu, zatímco město bylo bombardováno ze vzduchu. Josef Stalin (vůdce Ruska) město neopustil, takže ve městě zůstal i generální štáb. I přes probíhající obléhání pokračovala výstavba moskevského metra po celou dobu války a do konce války bylo otevřeno několik nových linek metra.
1. května 1944 byla Moskvě udělena medaile Za obranu Moskvy a v roce 1947 další medaile Na paměť 800. výročí Moskvy. Při příležitosti 20. výročí vítězství nad nacistickým Německem se 8. května 1965 Moskva stala jedním z dvanácti sovětských měst, kterým byl udělen titul Město hrdina.
V roce 1980 se v Moskvě konaly letní olympijské hry, na které Spojené státy a několik dalších západních zemí nejelo kvůli válce Sovětského svazu v Afghánistánu na konci roku 1979. V roce 1991 se Moskva stala dějištěm neúspěšného pokusu o svržení členů vlády, kteří se postavili proti pravidlům Michaila Gorbačova. Po zániku SSSR v témže roce zůstala Moskva i nadále hlavním městem Ruska.
Od té doby se v Moskvě s nástupem tržního hospodářství rozmohly obchody, služby, architektura a životní styl západního stylu. V roce 1998 se zde konaly první Světové hry mládeže.
Rudé náměstí, obraz Fedora Alexejeva, 1802
Mapa Moskvy, 1784
Francouzská invaze do Ruska v roce 1812, Požár Moskvy, obraz Smirnova A.F., 1813
Přehrávání médií Moskva (Ruské impérium) v roce 1908
Sesterská města
Moskva má mnoho sesterských měst:
- Alžír, Alžírsko
- Almaty, Kazachstán
- Ammán, Jordánsko
- Ankara, Turecko
- Nur-Sultan, Kazachstán
- Atény, Řecko
- Baku, Ázerbájdžán
- Bangkok, Thajsko
- Banja Luka, Bosna a Hercegovina
- Peking, Čína
- Bejrút, Libanon
- Bělehrad, Srbsko
- Berlín, Německo
- Brusel, Belgie
- Bukurešť, Rumunsko
- Káhira, Egypt
- Chicago, Illinois, Spojené státy americké
- Cusco, Peru
- Dillí, Indie
- Doněck, Ukrajina
- Dubaj, Spojené arabské emiráty
- Dušanbe, Tádžikistán
- Düsseldorf, Německo
- Gandža, Ázerbájdžán
- Hanoj, Vietnam
- Havana, Kuba
- Ho Či Minovo město, Vietnam
- Ingolstadt, Německo
- Jelgava, Lotyšsko
- Charkov, Ukrajina
- Kolomna, Rusko
- Krakov, Polsko
- Limoges, Francie
- Lublaň, Slovinsko
- Londýn, Anglie, Spojené království
- Madrid, Španělsko
- Manila, Filipíny
- Naryan-Mar, Rusko
- Nikósie, Kypr
- Paříž, Francie
- Podgorica, Černá Hora
- Praha, Česká republika
- Pchjongjang, Severní Korea
- Rašt, Írán
- Reykjavík, Island
- Riga, Lotyšsko
- Soul, Jižní Korea
- Tallinn, Estonsko
- Tel Aviv, Izrael
- Teherán, Írán
- Tirana, Albánie
- Tokio, Japonsko
- Tunis, Tunisko
- Ulánbátar, Mongolsko
- Valenciennes, Francie
- Vídeň, Rakousko
- Varšava, Polsko
- Jerevan, Arménie
Otázky a odpovědi
Otázka: Kolik obyvatel má Moskva?
Odpověď: V Moskvě žije přibližně 13 milionů obyvatel na území města, přes 17 milionů obyvatel v městské oblasti a přes 20 milionů obyvatel v metropolitní oblasti.
Otázka: Jaká je rozloha Moskvy?
Odpověď: Město má rozlohu 2 511 km2 (970 km2). Městská část Moskvy má rozlohu 5 891 km² (2 275 mil. km²). Moskevská metropolitní oblast má rozlohu přes 26 000 km2 (10 000 km2).
Otázka: Kdy se o Moskvě poprvé psalo?
Odpověď:První písemná zmínka o Moskvě pochází z roku 1147.
Otázka: Která událost vrátila Moskvě postavení politického centra?
Odpověď:Hlavní město bylo přesunuto zpět do Moskvy po Říjnové revoluci, která ji vrátila jako politické centrum Ruské SFSR a poté Sovětského svazu.
Otázka: Je Moskva jedním z nejnavštěvovanějších evropských měst?
Odpověď: Ano, je to jedno z nejnavštěvovanějších evropských měst.
Otázka: Kolik miliardářů žije v Moskvě?
Odpověď:V Moskvě žije sedmý nejvyšší počet miliardářů ze všech měst na světě.
Otázka: Jaký typ architektury lze v Moskvě najít?
Odpověď:Moskva je známá svou ruskou architekturou včetně historického Rudého náměstí a budov, jako je chrám Vasila Blaženého a Kreml.