Tádžikistán

Geografie

Tádžikistán je jednou z nových zemí v jižní a střední Asii. Nachází se západně od Číny, severně od Afghánistánu a Pákistánu, které odděluje úzký 14 km dlouhý pás území nárokovaného Tádžiky, známý jako Wachánský koridor v Pamíru, východně od Uzbekistánu a jižně od Kyrgyzstánu.

Tádžikistán leží bez přístupu k moři uprostřed asijského kontinentu.

Jeho celková rozloha je jen asi 143 100 km². Je o něco menší než Wisconsin v USA. Hranice Tádžikistánu jsou dlouhé celkem 3 651 km (2 269 mil).

Podnebí se vyznačuje horkými léty a mírnými zimami.

Téměř celá země (85 %) je hornatá a protékají jí říční údolí, avšak vysokohorské pohoří Pomir se nachází ve východní části země (což je západní konec Himálaje). Podnebí je zde polosuché až polární. Pohoří se rozkládá na ploše asi 120 000 km² (46 000 km²). V pohoří se nacházejí další země. Pohoří je vysoké od 3 600 do 4 400 m (11 800 až 14 400 stop).

Jezero Karakul se nachází v 52 km širokém kráteru po meteoritu, který vznikl asi před 25 miliony let, tedy před necelými 5 miliony let.

 
Mapa Tádžikistánu  


Karakulské jezero  


Železniční stanice Dušanbe  

Historie

Na území dnešního Tádžikistánu se žilo již 4000 let před naším letopočtem. V průběhu dějin byla pod nadvládou různých říší, především perské.

V roce 800 přišel do Tádžikistánu islám.

V roce 1868 se Tádžikistán stal ruskou kolonií. Později se stal součástí Sovětského svazu.

9. září 1991, po dlouhém období masových protestů proti sovětské vládě, vyhlásil parlament Tádžikistánu nezávislost na Sovětském svazu a uspořádal první prezidentské volby.

Jejím prezidentem se stal Rahmon Nabijev, který vedl zemi za Sovětského svazu na přelomu 70. a 80. let. V zemi se mu nepodařilo uskutečnit žádné tolik potřebné reformy, a tak se v hlavním městě Dušanbe konaly protesty. Vláda reagovala uspořádáním provládní demonstrace, kterou tvořili především staří členové komunistické strany a lidé z jihovýchodu země přivezení do města. Protivládní protesty neustávaly, a tak vláda provládním demonstrantům rozdala zbraně. Opozice se pak ozbrojila sama.

Poté vypukla krvavá občanská válka. V ní všechny nové demokratické strany, politické organizace a hnutí spolu s politickými islámskými hnutími vytvořily alianci, která se postavila proti staré komunistické vládě a jižanům.

Po útocích z 11. září 2001 přišlo do země mnoho amerických a francouzských vojáků.

 

Politická struktura

V roce 2010 byl v uniklé kabeláži z velvyslanectví USA Tádžikistán popsán jako

"... Největší překážkou zlepšení ekonomiky je odpor k reformám. Od prezidenta až po policistu na ulici je vláda charakterizována kamarádíčkováním a korupcí. Emomali Rahmon a jeho rodina ovládají hlavní podniky v zemi, včetně největší banky, a hrají tvrdou hru, aby ochránili své obchodní zájmy, bez ohledu na to, kolik to stojí celou ekonomiku... Vláda omezila činnost opozičních stran a odmítla reformy volebního zákona pro parlamentní volby 28. února 2010. Velvyslanectví neočekává, že volby budou svobodné a spravedlivé. Státní média téměř vůbec neinformují o opozičních politických stranách a většina obyvatelstva si není vědoma účelu voleb...".

 

Provincie

Tádžikistán se dělí na 4 provincie.

Divize	ISO 3166-2	Hlavní město	Rozloha (km²)	Pop (2008)
Sughd	TJ-SU	Khujand	25,400	2,132,100
Oblast republikánské podřízenosti	TJ-RR	Dušanbe	28,600	1,606,900
Khatlon	TJ-KT	Qurghonteppa	24,800	2,579,300
Gorno-Badachšán	TJ-BG	Khorugh	64,200	218,000