Disco: definice, vznik, hudební rysy a vliv na taneční scénu
Objevte disco: definice, vznik, hudební rysy a vliv na taneční scénu — historie 70.–80. let, rytmus, ikonické hity a dopad na současnou dance kulturu.
Disco je hudební styl, který byl nejpopulárnější od poloviny 70. do začátku 80. let. Na disko hudbu se obvykle tančí v barech zvaných disko kluby. Slovo "disco" se také používá pro označení stylu tance, který lidé na disco hudbu tančí, nebo pro styl oblečení, které si lidé na diskotéku oblékají. Disco hudba spojuje prvky soulu, funku a latinskoamerické hudby a je určena především k tanci: má obvykle rychlejší tempo, výrazný rytmus "four-on-the-floor" (čtyři na podlaze), silnou basovou linku a bohatou instrumentaci. Do aranží patřily často smyčcové sekce, dechové nástroje, rytmické kytary, klávesy, perkuse a někdy i rozsáhlé orchestrální partiture; později se běžně používaly také elektronické syntezátory a bicí automaty. Disco je zároveň i obecné označení pro taneční hudbu té doby.
Vznik a vývoj
Disco vzniklo v 60. a 70. letech na základě černošské a latinskoamerické taneční kultury, DJských setů a klubového života velkých měst — především v New Yorku a dalších městech Spojených státech. Styl se rychle rozšířil i do Evropy a dalších částí světa. Disco se dostalo do hlavního proudu díky filmovému hitu Horečka sobotní noci, který byl uveden v roce 1977. Tento film, v němž hrál John Travolta, ukazoval lidi tančící disko a pomohl popularizovat jak hudbu, tak klubovou kulturu.
Hudební rysy a produkce
- Rytmus: stabilní čtyřdobý úder kopáku (four-on-the-floor), který usnadňuje taneční groovy.
- Basa a rytmická sekce: výrazná basová linka a synkopy v doprovodných nástrojích.
- Orchestrace: smyčce, dechové sekce a aranže podobné orchestrálnímu doprovodu, často nahrané studiovými hudebníky.
- Produkce a mixy: rozvoj 12" singlu a prodloužených remixů (tzv. extended mixes) umožnil DJům plynule prodlužovat skladby pro taneční sety.
Taneční scéna, kluby a móda
Disco bylo primárně klubovou hudbou. Vznikala specializovaná místa — disko kluby — kde DJs pomocí mixů a prodloužených verzí udržovali taneční energii celé noci. Tanec byl často synchronizovaný, bohatý na otočky, kroky a párové variace; vznikaly i populární taneční styly, které se k disku vážou. K vizuální části patřila extravagantní móda: lesklé látky, polyester, zvonové kalhoty, platformy, glitry a výrazný make-up. Diskotéky byly často vybaveny zrcadlovými koulí, intenzivním osvětlením a kouřovými efekty.
Rozmach a úpadek
Koncem 70. let hrálo disco mnoho rozhlasových stanic, znělo v rádiích i na chartách a přineslo řadu hvězd a hitů. Na začátku 80. let ale začalo disco ztrácet na popularitě — částečně kvůli nasycení trhu, změnám vkusu posluchačů a známému anti-disco hnutí (např. událost Disco Demolition Night v Chicagu v roce 1979). Současně rostla obliba jiných žánrů, jako je dance, Hi-NRG a post-disco, a objevovaly se nové taneční styly a technologie. Přesto disco nezmizelo úplně; jeho prvky se transformovaly do dalších žánrů.
Druhy a regionální varianty
V Evropě vznikla specifická forma disca známá jako Euro disco, která kladla větší důraz na popový prvek, melodii a elektroniku a v 80. letech ovlivnila synthpop a italo disco. V USA zase disco úzce souviselo se soulovou a funkovou scénou velkých měst.
Dědictví a vliv
Disco ovlivnilo velké množství pozdějších tanečních žánrů — house, techno, dance-pop i moderní EDM vycházejí z principů klubového hraní, taneční struktury a zvukové estetiky disco hudby. Mnoho producentů a DJů čerpá z disco grooveů, basových linek a orchestrálních aranží (existuje i moderní proud nazývaný nu-disco). Disco tak nadále žije ve vzorcích moderní taneční hudby, v samplingových hitech a na tematických večírcích či retro klubech.
Význam pro společnost
Diskotéky byly důležitým prostorem kulturní výměny, často i bezpečným místem pro marginalizované komunity (včetně LGBTQ+ scény). Disko kultura měla vliv nejen na hudbu, ale i na společenské zvyky, módní trendy a noční život měst.
Stručně řečeno, disco bylo nejen hudebním stylem, ale komplexní kulturní vlnou, která zásadně ovlivnila taneční scénu 70. a 80. let a dodnes je jeho odkaz patrný v populární i klubové hudbě.
Diskotéková hudba
Disco hudba je směsicí R&B, funku, soulu a taneční hudby. Disco hudbu obvykle tvoří zpěvák, elektrické kytary, syntezátorové klávesy, elektrická basová kytara a bubeník nebo elektronický bicí automat. Disco hudba je často velmi jednoduchá hudba se silným rytmem a výraznou "basovou linkou". Disko hudba často obsahuje mnoho elektronických efektů.
Disco tanec
Tanec na diskotéce je často sexuálně vyzývavý. Když lidé chodí tančit na diskotéku, obvykle nosí přiléhavé kalhoty, kožené boty nebo kozačky a třpytivé oblečení. Ženy, které chodí tančit na diskotéku, často nosí těsné oblečení, které odhaluje části jejich těla, například stehna nebo horní část hrudníku. Muži, kteří šli tančit na diskotéku, si často rozepínali knoflíky na košili, aby ukázali horní část hrudníku.
Diskotékové kluby
Diskotéková hudba se hraje v diskotékách. Na konci 70. let 20. století existovaly slavné diskotéky, jako například Studio 54 v New Yorku. Disco kluby mají velký taneční parket a velký pa systém. Diskžokej (neboli "DJ") pouští desky s diskotékovou hudbou prostřednictvím výkonných zesilovačů s řadou reproduktorů o vysokém výkonu. Diskotéková hudba se obvykle hrála velmi hlasitě, s velkým množstvím nízkých basových frekvencí. Disco kluby měly obvykle barevná světla, která blikala spolu s hudbou, tzv. scannery, a zrcadlové koule se stovkami malých zrcadel, která odrážela světlo na tanečníky a do všech koutů místnosti.
Diskotéková kultura
Většina lidí, kteří chodili tančit na diskotéky, pila alkohol, například šampaňské a rum. Mnoho lidí konzumovalo nelegální drogy, jako je kokain nebo marihuana, aby se opili. Lidé, kteří chodili tančit na diskotéky, měli často sex s lidmi, které potkávali v diskotékovém klubu.
Významní hudebníci
(Zdroj: All Music)
- Bee Gees
- Donna Summer
- Vesničané
- Sylvester
- Amanda Lear
- Amii Stewart
- Andrea True Connection
- Anita Wardová
Související stránky
- Funk
- R&B
- Soulová hudba
| · v · t · e | |
| |
| Účast |
|
| Sociální |
|
| Hlavní současné žánry |
|
| Technika |
|
| Regionální |
|
| Související |
|
|
| |
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to diskotéka?
Odpověď: Disco je hudební styl, který byl nejpopulárnější od poloviny 70. let do začátku 80. let 20. století, v němž vystupovali afroameričtí a latinskoameričtí hudebníci a publikum, a na soukromých tanečních večírcích pořádaných v undergroundové gay komunitě v New Yorku. Byla to hudba v tempu, která obsahovala prvky soulu, funku a latinskoamerické hudby se silným rytmem určeným k tanci, stálým rytmem "čtyři na podlaze" a velkou basovou linkou. Kromě toho se používá také pro označení stylu tance, který lidé na tento typ hudby provozují, nebo pro oblečení, které nosí, když jdou tančit na diskotéku.
Otázka: Kde vzniklo disco?
Odpověď: Disco vzniklo ve Spojených státech a v Evropě na přelomu 70. a 80. let 20. století. Do hlavního proudu kultury ho přinesl filmový hit Horečka sobotní noci z roku 1977 s Johnem Travoltou v hlavní roli, který ukazoval lidi tančící disco.
Otázka: Jaké další žánry byly ovlivněny diskotékou?
Odpověď: Vlivem diska se zvýšila popularita dalších žánrů, jako je dance, Hi-NRG a post-disco. V Evropě navíc vzniklo euro disco, které si také získalo určitou popularitu.
Otázka: Má disco vliv i dnes?
Odpověď: Ano, moderní taneční hudba má stále občasné momenty popularity díky vlivu disca.
Otázka: Jakou roli v popularizaci disca sehrály rozhlasové stanice?
Odpověď: Koncem 70. let 20. století hrálo disco mnoho rozhlasových stanic, což přispělo k jeho rozšíření do hlavního kulturního proudu.
Otázka: Jaké nástroje se obvykle používají při hraní disco hudby?
Odpověď: Orchestrální instrumentace často zahrnovala smyčcové sekce při hraní disco hudby spolu s dalšími nástroji, jako jsou bicí nebo klávesy, které dokázaly vytvořit silný rytmus určený k tanci se stálým rytmem "čtyři na podlaze" a také s velkou basovou linkou.
Vyhledávání