29. února je 60. den přestupného roku podle gregoriánského kalendáře. Někdy se mu říká „přestupný den“ nebo „bissextilní den“. Pouze přestupné roky mají 29. únor. Toto datum se vyskytuje zpravidla jednou za čtyři roky, v letech, které lze přesně vydělit čtyřmi (například 1988, 1996 nebo 2008). Existuje však výjimka pro stoletá léta: roky dělitelné 100 nejsou přestupné, pokud nejsou zároveň dělitelné 400 — proto například 1700, 1800 a 1900 přestupné nebyly, ale rok 2000 přestupný byl. Tato upravená pravidla jsou součástí gregoriánské reformy kalendáře stoletých let a slouží k co nejpřesnějšímu sladění kalendáře se slunečním rokem.
Proč máme přestupný den
Jedno oběžné kolo Země kolem Slunce trvá přibližně 365,2425 dne. Kdybychom roky skládali jen ze 365 dnů, kalendář by se vůči ročním obdobím postupně posunoval. Přidáním jednoho dne přibližně každé čtyři roky tuto odchylku vyrovnáme. Pravidla gregoriánského kalendáře (dělitelnost 4, výjimky pro stoletá léta a jejich dělení 400) korigují drobné zbytkové chyby, aby rozdíl mezi kalendářním a solárním rokem zůstal co nejmenší.
Krátce o historii a názvu
Termín „bissextilní“ pochází z latiny (bis sextus = „dvojnásobný šestý“) a odkazuje na římský způsob vkládání přídavného dne v únoru. V době římského kalendáře se přidával den počítaný jako „druhý šestý den před Kalendami březnovými“, což vedlo k názvu. Julius Caesar zavedl přestupné roky pravidlem „každý čtvrtý rok“ (julijský kalendář); později byla zavedena přesnější gregoriánská úprava.
Praktické dopady a zajímavosti
- Narozeniny 29. února: Lidé narození 29. února jsou někdy nazýváni „přestupňataři“ nebo v angličtině „leaplings“. Skutečnost, že jejich narozeniny připadají jen jednou za čtyři roky, je považována za kuriozitu, a v běžných (nepřestupných) letech si většina slaví buď 28. února, nebo 1. března. Právní úprava, který z těchto dnů se považuje za oficiální den narození pro účely dosažení věku (např. plnoletosti), se liší podle států.
- Kultura a tradice: V některých zemích existují lidové zvyky spojené s přestupným rokem (např. tradice, že ženy mohou v přestupném roce požádat muže o ruku). Tyto zvyky mají místy historické a folklorní pozadí.
- Počítače a data: Programování a databáze musí umět správně pracovat s 29. únorem — špatná implementace může vést k chybám při výpočtu věku nebo plánování opakujících se událostí. Pozn.: přestupný den je odlišný od přestupné sekundy (leap second), která se používá k vyrovnání rotace Země a není součástí kalendáře.
- Pravděpodobnost narození: Pravděpodobnost, že se někdo narodí 29. února, je přibližně 1 z 1461 (365×4 + 1), tedy velmi vzácná.
Shrnutí
29. února je speciální den, který se objevuje v přestupných letech, aby kalendář lépe odpovídal délce slunečního roku. Pravidlo je jednoduché: rok je přestupný, je-li dělitelný čtyřmi, s výjimkou stoletých let, která musí být dělitelná zároveň i 400. Tento dodatečný den má historické, kulturní i praktické dopady — od oslav narozenin až po nutnost správného zpracování dat v informačních systémech.