Jihoafrická republika

Prvními Evropany, kteří přišli do Jižní Afriky, byli portugalští objevitelé. V roce 1487 Bartolomeu Dias objevil takzvaný "Bouřlivý mys". Portugalský král jej změnil na "Mys Dobré naděje". Nazval ho tak proto, že mys dával Portugalcům novou šanci najít námořní cestu do Indie.

V roce 1652 kolonizoval Kapsko Jan van Riebeeck. Založil tábor pro Nizozemskou východoindickou společnost. Bylo to proto, aby mohli dodávat čerstvé potraviny lodím na cestě do jižní Asie. Na Kapském mysu žilo jen velmi málo původních obyvatel. Proto byli do kolonie dováženi otroci z Indonésie, Madagaskaru a Indie, aby zde pracovali. V roce 1795 Velká Británie převzala Kapsko od Nizozemské východoindické společnosti, aby zabránila Francii v jeho obsazení. V roce 1803 jej Britové vrátili zpět, ale v roce 1807, kdy Nizozemská východoindická společnost zkrachovala, Kapsko anektovali.

Diamanty byly v Jižní Africe nalezeny v roce 1867. Zlato bylo nalezeno v roce 1884. Díky tomu do Jihoafrické republiky přišlo velké množství lidí z Evropy. Doufali, že si vydělají peníze.

První búrská válka se odehrála v letech 1880-1881. Válka probíhala mezi Brity a Búrskou republikou. V té době měli Britové Kapsko. Búrské republiky vznikly, když se holandští osadníci vydali na sever v rámci Velkého tažení. Britové válku prohráli a vrátili se o 8 let později v roce 1899. Tuto druhou búrskou válku vyhráli v roce 1902. Podruhé Britové přivedli mnohem více vojáků. Búrové neměli šanci zvítězit. Dne 31. května 1910 byla z Kapské a Natalské kolonie vytvořena Jihoafrická unie. Vznikla také z Oranžského svobodného státu a Transvaalu. Jednalo se o dvě búrské republiky.

Jihoafrická republika se nachází v nejjižnější části Afriky, její pobřeží je dlouhé více než 2 500 km a táhne se podél dvou oceánů (Jihoatlantického a Indického). S rozlohou 1 219 912 km (²471 011 mil²) je Jihoafrická republika 25. největší zemí světa a je téměř stejně velká jako Kolumbie. Njesuthi v Drakensbergu s výškou 3 408 m je nejvyšší částí Jihoafrické republiky.

Zadní část Jihoafrické republiky je velká a plochá. Je to velmi hustě osídlená křovinatá oblast Karoo, která je směrem na severozápad podél pouště Namib sušší. Východní pobřeží je však dobře zavodněné, což vytváří klima trochu podobné tropům.

Na sever od Johannesburgu klesá nadmořská výška za sráz Highveldu. Poté přechází v níže položený Bushveld, oblast smíšených suchých lesů s množstvím divoké zvěře. Východně od Highveldu, za východním srázem, sahá Lowveld k Indickému oceánu. Vyznačuje se převážně vysokými teplotami a je také místem subtropického zemědělství.

Klima

Jižní Afrika má převážně mírné podnebí. Ze tří stran ji obklopují Atlantský a Indický oceán a nachází se na klimaticky mírnější jižní polokouli. Průměrná nadmořská výška je vyšší směrem na sever (k rovníku) a dále do vnitrozemí. Kvůli této rozmanité topografii a vlivu oceánů mají různé části Jihoafrické republiky odlišné podnebí.

Na nejzazším severozápadě se na jihu Namibu nachází poušť a na východě podél hranic s Mosambikem a Indickým oceánem subtropické podnebí. Od východu se země rychle zvedá přes hory směrem k zadní náhorní plošině známé jako Highveld. Přestože je Jihoafrická republika považována za polopouštní, je zde rozdíl v podnebí i topografii.

Jihozápadní část země má podobné podnebí jako Středomoří s mírnými, mírně vlhkými zimami a horkými, suchými léty. V této oblasti se také vyrábí většina jihoafrického vína. Tato oblast je také známá především díky větru, který zde vane téměř po celý rok. Vítr může být někdy silný, při průjezdu kolem mysu Dobré naděje většinou zlobí námořníky a způsobuje mnoho ztroskotání lodí. Dále na východ na jižním pobřeží padají srážky rovnoměrněji po celý rok, což vytváří zelenou krajinu. Tato oblast je lidově známá jako Garden Route.

Oranžský svobodný stát je převážně rovinatý, protože leží uprostřed náhorní plošiny. Severně od řeky Vaal je Highveld lépe zavlažován a nepanují zde subtropická vedra. Johannesburg v centru Highveldu leží ve výšce 1740 m n. m. a ročně zde spadne 740 mm srážek. Zimy v této oblasti jsou chladné, i když sníh se vyskytuje jen zřídka.

Rostliny a volně žijící živočichové

Jihoafrická republika je na šestém místě ze 17 zemí světa s megadiverzitou, kde roste více než 20 000 různých druhů rostlin, což představuje asi 10 % všech známých druhů rostlin na Zemi, a je tak velmi bohatá na rostlinnou biodiverzitu.

Nejrozšířenějším biomem v Jihoafrické republice jsou pastviny, většinou na Highveldu. Zde se vyskytují spíše trávy, nízké keře a akácie, hlavně velbloudí trn a bělotrn, než rostliny. Směrem na severozápad se rostliny vyskytují ještě méně. Důvodem jsou nízké srážky. Ve velmi horké a suché oblasti Namaqualandu roste mnoho druhů rostlin, které zadržují vodu, jako jsou aloe a euforbie. Travnatá a trnitá savana se směrem k severovýchodu země pomalu mění v křovinatou savanu s hustším porostem. V této oblasti, poblíž severního konce Krugerova národního parku, roste velké množství baobabů.

Jihoafrická ekonomika je rozdělená. Je rozdělena na standardy prvního a třetího světa. Vyspělá část ekonomiky je podobná většině bohatých zemí (například Velké Británii nebo Austrálii). Zbytek ekonomiky se blíží chudým národům, jako je například Demokratická republika Kongo. Hlavními podniky v Jihoafrické republice jsou těžební průmysl (především zlato a diamanty), výroba automobilů a služby, například pojišťovnictví.

Nezaměstnanost je velmi vysoká. Příjmová nerovnost je přibližně stejná jako v Brazílii. V letech 1995-2003 se snížil počet starších pracovních míst. Neformálních pracovních míst přibylo. Celková nezaměstnanost se zhoršila. Průměrný příjem jihoafrické domácnosti se v letech 1995-2000 velmi snížil. Co se týče rasové nerovnosti, statistický úřad Jihoafrické republiky uvedl, že v roce 1995 vydělávala průměrná bělošská domácnost čtyřikrát více než průměrná černošská domácnost. V roce 2000 vydělávala průměrná bílá rodina šestkrát více než průměrná černošská domácnost. Díky akční politice došlo k nárůstu ekonomického bohatství černochů. Rozvíjí se černošská střední třída. Dalšími problémy jsou kriminalita, korupce a HIV/AIDS. Jihoafrická republika trpí v porovnání s vyspělými zeměmi především celkovou tvrdou regulací. . Restriktivní pracovní pravidla přispěla ke slabé nezaměstnanosti.

Jihoafrická republika je zemí s přibližně 50 miliony obyvatel různého původu, kultur, jazyků a náboženství. Poslední sčítání lidu proběhlo v roce 2001 a další se uskuteční v roce 2011. Statistický úřad Jihoafrické republiky měl pět rasových kategorií, podle kterých se lidé mohli klasifikovat, přičemž poslední z nich, "nespecifikováno/jiné", přitahovala odpovědi "není třeba" a tyto výsledky nebyly započítány. Odhadované údaje pro ostatní kategorie v polovině roku 2009 byly následující: černí Afričané 79,3 %, běloši 9,1 %, barevní 9,0 % a Asiaté 2,6 %.

Přestože počet obyvatel Jihoafrické republiky v posledním desetiletí vzrostl (především díky imigraci), v roce 2008 činil roční přírůstek obyvatelstva země -0,501 % (odhad CIA), a to včetně imigrace. CIA se domnívá, že v roce 2009 začal počet obyvatel Jihoafrické republiky opět růst, a to tempem 0,281 %. V Jihoafrické republice žije odhadem 5 milionů nelegálních přistěhovalců, z toho asi 3 miliony Zimbabwanů. Od 11. května 2008 došlo v Jihoafrické republice k sérii protiimigračních nepokojů.

Jihoafrická republika je rozdělena na 9 provincií. Provincie se dále dělí na 52 okresů: Na 8 metropolitních a 44 okresních obcí. Okresní obce se dále dělí na 226 místních obcí.

1. Johannesburg

2. Kapské Město

3. Durban

4. Pretoria

Lze se domnívat, že v Jihoafrické republice neexistuje jednotná kultura, protože je etnicky rozmanitá. V současné době si všichni pochutnávají na rozmanitých pokrmech mnoha kultur, které jsou nabízeny turistům, kteří chtějí ochutnat jihoafrická jídla. Nejde však jen o jídlo, ale také o hudbu a tanec.

Jihoafrické jídlo je převážně masité a dalo vzniknout jihoafrickému společenskému setkání známému jako braai neboli grilování. Jihoafrická republika se také stala velkým producentem vína. Jedny z nejlepších vinic leží v údolích v okolí Stellenbosche, Franschoeku, Paarlu a Barrydale.

Jihoafrická republika je jedinou západní zemí Afriky. Většina jihoafrických černochů žije stále chudě. Právě mezi nimi však kulturní tradice žijí nejsilněji. Je to proto, že se černoši urbanizovali a pozápadnili, velká část tradiční kultury upadla. Městští černoši obvykle mluví kromě svého rodného jazyka také anglicky nebo afrikánsky. Existují menší, ale stále významné skupiny mluvčích khoisanských jazyků, které nejsou v jedenácti úředních jazycích, ale jsou jedním z osmi dalších úředně uznaných jazyků.

Příslušníci střední třídy, kteří jsou většinou běloši, ale v jejich řadách přibývá černochů, barevných a Indů, mají v mnoha ohledech podobný životní styl jako lidé v západní Evropě, Severní Americe a v Australasii. Příslušníci střední třídy často studují a pracují z cizích zemí, aby měli větší kontakt se světovými trhy.

Náboženství

Podle celostátního sčítání lidu z roku 2001 tvořili křesťané 79,7 % obyvatelstva. Z toho sionští křesťané (11,1 %), letniční (charismatičtí) (8,2 %), římští katolíci (7,1 %), metodisté (6,8 %), holandští reformovaní (6,7 %), anglikáni (3,8 %); příslušníci ostatních křesťanských církví tvořili dalších 36 % obyvatel. Muslimové tvořili 1,5 % obyvatel, hinduismus asi 1,3 % a judaismus 0,2 %. Bez náboženské příslušnosti bylo 15,1 % obyvatel, 2,3 % se hlásilo k jinému náboženství a 1,4 % bylo nespecifikováno.

Sport

Nejoblíbenějšími sporty v Jihoafrické republice jsou fotbal, rugby a kriket. Mezi další oblíbené sporty patří plavání, atletika, golf, box, tenis a netball. Mezi mládeží je nejoblíbenější fotbal. Stále oblíbenější jsou i další sporty jako basketbal, surfování a skateboarding.

Mezi slavné jihoafrické boxery patří Baby Jake Jacob Matlala, Vuyani Bungu, Welcome Ncita, Dingaan Thobela, Gerrie Coetzee a Brian Mitchell. Jsou zde fotbalisté, kteří hráli za významné zahraniční kluby. Mezi ně patří Lucas Radebe a Philemon Masinga (oba působili v Leedsu United), Quinton Fortune (Atletico Madrid a Manchester United), Benni McCarthy (Ajax Amsterdam, F.C. Porto a Blackburn Rovers), Aaron Mokoena (Ajax Amsterdam, Blackburn Rovers a Portsmouth), Delron Buckley (Borussia Dortmund) a Steven Pienaar (Ajax Amsterdam a Everton). V Jihoafrické republice se stal mistrem světa v automobilových závodech formule 1 v roce 1979 Jody Scheckter. Mezi slavné současné hráče kriketu patří Herschelle Gibbs, Graeme Smith, Jacques Kallis, JP Duminy a další. Většina z nich se také účastní indické Premier League.

Z Jihoafrické republiky vzešlo také mnoho hráčů světové úrovně v ragby. Mezi ně patří například Francois Pienaar, Joost van der Westhuizen, Danie Craven, Frik du Preez, Naas Botha a Bryan Habana. Jihoafrická republika hostila a vyhrála mistrovství světa v ragby v roce 1995 na první pokus. V roce 2007 vyhráli Světový pohár v ragby ve Francii. Jihoafrická republika se mohla účastnit až od roku 1995, kdy skončil apartheid. Po mistrovství světa v ragby 1995 uspořádala v roce 1996 Africký pohár národů. Jeho národní tým Bafana Bafana se stal vítězem turnaje. V roce 2003 se zde konalo mistrovství světa v kriketu a v roce 2007 mistrovství světa dvacítek. Obě mistrovství byla velmi úspěšná.

V roce 2010 se Jihoafrická republika stala první africkou zemí, která hostila mistrovství světa ve fotbale. Národní tým se zúčastnil tří mistrovství světa. V roce 2004 se ucházelo o právo pořádat olympijské hry, ale skončilo třetí za Aténami. Jihoafrická republika je známá také díky svému kriketovému týmu. V současné době jsou světovou jedničkou v kriketu v testovacích zápasech.

Vzdělávání

Hlavní školy zahrnují prvních sedm let školní docházky. V době apartheidu byly školy pro černochy odsuzovány kvůli nedostatečnému financování apod. Výuka může probíhat i v afrikánštině. Veřejné platby na vzdělávání činily v letech 2002-2005 5,4 % HDP.

Jihoafrická armáda je nejsilnější v jižní Africe. Jihoafrická republika vydává na armádu více než kterákoli ze sousedních zemí. Díky tomu má velmi vyspělé zbraně. Jihoafrická republika dříve disponovala jadernými zbraněmi, ale ty byly v roce 1993 rozebrány.

• Seznam řek Jihoafrické republiky
• Velká cena Jihoafrické republiky
• Port Elizabeth