Apartheid
Apartheid byl politický a společenský systém v Jihoafrické republice v době vlády bílé menšiny. Prosazoval rasovou diskriminaci osob jiné než bílé pleti, zaměřenou především na barvu pleti a rysy obličeje. Existoval ve dvacátém století, od roku 1948 až do počátku devadesátých let 20. století. Slovo apartheid znamená v afrikánštině "distancování". Rasová segregace existovala v jižní Africe po staletí, ale když v roce 1948 Národní strana zavedla zákon o apartheidu; byl striktně prosazován a stal se institucionalizovaným.
V rámci tohoto systému byli obyvatelé Jihoafrické republiky rozděleni podle rasy a jednotlivé rasy byly nuceny žít odděleně. Existovaly zákony, které zajišťovaly dodržování segregace. Systém apartheidu v Jihoafrické republice byl zrušen v roce 1994, kdy byla ratifikována nová ústava, která zrušila předchozí systém segregace. Posledním prezidentem, který zastával úřad v éře apartheidu, byl Frederik Willem de Klerk, který byl zodpovědný za jednání s politickým vězněm Nelsonem Mandelou o ukončení apartheidu. Po těchto úspěšných jednáních byl Nelson Mandela v dubnu 1994 zvolen do funkce prezidenta Jihoafrické republiky a stal se prvním černochem v této funkci. Za své úsilí získali Nobelovu cenu míru. Dnes se termín apartheid někdy používá pro podobné segregační systémy v jiných zemích.
Jak fungoval apartheid v Jihoafrické republice
Během apartheidu byli lidé rozděleni do čtyř rasových skupin a odděleni zákonem. Tento systém byl využíván k tomu, aby byla nebílým lidem, především černochům žijícím v Jihoafrické republice, upírána mnohá základní práva. Zákon umožňoval bělochům pobývat v určitých oblastech. Černoši museli mít u sebe speciální průkazy nebo povolení cestovat mimo určené oblasti nebo pracovat v určitých oblastech vyhrazených pro bílé. Vláda oddělila smíšené komunity a mnoho černochů násilně vystěhovala z jejich území (V letech 1960-1983 byla prosazována politika bantustanu, jejímž cílem bylo násilně vystěhovat jihoafrické černochy z oblastí určených pro "bílé"). Bylo přijato mnoho dalších zákonů, například: mezirasové sňatky byly zakázány; černoši nemohli vlastnit půdu v bělošských oblastech ani volit.
Organizace spojených národů nesouhlasila s politikou apartheidu jihoafrické vlády. V Jihoafrické republice se konaly protesty, jako například v Sharpeville v roce 1960 a v Sowetu v roce 1976. Po masakru v Sharpeville se OSN v roce 1974 pokusila Jihoafrickou republiku odstranit. Francie, Spojené státy a Spojené království tomu zabránily. Povstání v Sowetu začala proto, že Afričané byli nuceni studovat některé předměty ve škole v afrikánštině. Mnoho černochů nemělo afrikánštinu rádo, protože to byl jazyk vlády apartheidu a jazyk jejich utlačovatelů.
Nápis z Jihoafrické republiky v době apartheidu. Tato značka znamenala, že do této oblasti smějí pouze běloši.
Ukončení apartheidu
V roce 1989 se stal prezidentem Jihoafrické republiky F. W. de Klerk. Chtěl reformovat systém. V projevu v roce 1990 de Klerk prohlásil, že zákaz Afrického národního kongresu byl zrušen. Rozhodl také, že Nelson Mandela bude propuštěn z vězení.
V roce 1991 OSN vytvořila Národní mírovou dohodu. Cílem mírové dohody bylo "ukončit politické násilí" v Jihoafrické republice. Dohodlo se na ní 27 organizací a vlád. Poté byl vytvořen Konvent pro demokratickou Jihoafrickou republiku (CODESA). CODESA se snažila najít řešení násilí.
První vícerasové volby, ve kterých mohly hlasovat všechny rasy, se konaly 27. dubna 1994. Prezidentem byl zvolen Nelson Mandela, jeho zástupci byli De Klerk a Thabo Mbeki. Toto datum se považuje za konec apartheidu.
Přestože černošským Jihoafričanům byla po dlouhém boji zákonem přiznána rovná práva, mezi černochy a bělochy stále panuje obrovská ekonomická nerovnost. V roce 2012 proběhlo v Jihoafrické republice první sčítání lidu po více než deseti letech. Zjistilo se, že průměrná černošská rodina vydělává šestinu (přibližně 17 %) toho, co průměrná bělošská rodina. "Tato čísla nám říkají, že na nejnižší příčce je černošská většina, která se nadále potýká s hlubokou chudobou, nezaměstnaností a nerovností," řekl při zveřejnění výsledků prezident Jacob Zuma. Nelson Mandela strávil většinu svého života bojem proti zákonům apartheidu a bez jeho aktivismu by k mnoha změnám nikdy nedošlo.
Nápis na pláži: Tato pláž je vyhrazena pouze pro bělochy.
Cíl apartheidu
Cílem apartheidu bylo rozdělit obyvatele Jihoafrické republiky na malé nezávislé národy. Ty černošské se nazývaly bantustany. Jihoafrická republika o nich tvrdila, že jsou nezávislými zeměmi, a vyměňovala si velvyslance, ale ostatní země tak nečinily. Vláda Národní strany nechtěla na tento projekt vynaložit mnoho peněz. Chtěla také zachovat většinu jihoafrické půdy pro bělochy, zejména nejbohatší místa, jako jsou zlaté doly v Johannesburgu. Chtěli, aby v těchto dolech pracovali černoši za málo peněz, ale jejich rodiny musely žít daleko nebo jim hrozilo vězení.
Související stránky
Otázky a odpovědi
Otázka: Co znamená slovo "apartheid"?
Odpověď: Slovo apartheid znamená v afrikánštině "distancování".
Otázka: Kdy existoval apartheid v Jihoafrické republice?
Odpověď: Apartheid existoval v Jihoafrické republice během dvacátého století, od roku 1948 až do začátku devadesátých let.
Otázka: Jak byla segregace v době apartheidu prosazována?
Odpověď: Rasová segregace byla za apartheidu prosazována zákony, které oddělovaly různé rasy a nutily je žít odděleně od sebe.
Otázka: Kdo se zasloužil o ukončení apartheidu v Jihoafrické republice?
Odpověď: Poslední prezident, který zastával úřad v době apartheidu, Frederik Willem de Klerk, vyjednával s politickým vězněm Nelsonem Mandelou o ukončení apartheidu.
Otázka: Kdo se stal prezidentem Jihoafrické republiky po volbách, v nichž se v dubnu 1994 volilo více ras?
Odpověď: Po úspěšném vyjednávání mezi Frederikem Willemem de Klerkem a Nelsonem Mandelou byl po multirasových volbách v dubnu 1994 zvolen prezidentem Jihoafrické republiky Nelson Mandela. Stal se prvním černochem v této funkci.
Otázka: Kolik bylo Nelsonu Mandelovi let, když se stal prezidentem Jihoafrické republiky?
Odpověď: Když se Nelson Mandela stal prezidentem Jihoafrické republiky, bylo mu 75 let.
Otázka: Jaké ocenění získali Frederik Willem de Klerk a Nelson Mandela za své úsilí o ukončení apartheidu?
Odpověď: Frederik Willem de Klerk a Nelson Mandela obdrželi Nobelovu cenu míru za úsilí o ukončení apartheidu.
