Hnutí nezúčastněných zemí
Hnutí nezúčastněných zemí (NAM) je mezinárodníorganizace (skupina zemí), která nechce být oficiálně spojena s žádným velkým mocenským blokem (skupinou zemí) ani proti němu. V roce 2018 mělo hnutí 125 členů a 25 pozorovatelských zemí.
Skupina byla založena v Bělehradě v roce 1961. Jejími zakladateli byli jugoslávský prezident Josip Broz Tito, první indický premiér Jawaharlal Nehru, druhý egyptský prezident Gamal Abdel Nasser, první ghanský prezident Kwame Nkrumah a první indonéský prezident Sukarno. Všech pět vůdců se domnívalo, že rozvojové země by ve studené válce neměly pomáhat ani západnímu, ani východnímu bloku. Věřili také, že rozvojové země by neměly být ani kapitalistické, ani komunistické, ale měly by se snažit najít jiný způsob pomoci svým lidem.
Havanská deklarace z roku 1979 uvádí, že cílem organizace je pomáhat zemím udržet "národní nezávislost, suverenitu, územní celistvost a bezpečnost nezařazených zemí" v jejich "boji proti imperialismu, kolonialismu, neokolonialismu, rasismu a všem formám cizí agrese, okupace, nadvlády, vměšování nebo hegemonie, jakož i proti velmocenské a blokové politice". To znamená, že chtěli vládnout svým zemím, aniž by jim hlavní kapitalistické mocnosti nebo velké socialistické státy říkaly, jak mají postupovat.
Země hnutí nezúčastněných zemí tvoří téměř dvě třetiny členů OSN a 55 % světové populace.
Generální tajemníci
V období mezi summity řídí Hnutí nezúčastněných zemí generální tajemník zvolený na posledním summitu. Vzhledem k tomu, že značná část práce hnutí probíhá v OSN v New Yorku, očekává se, že velvyslanec předsedající země při OSN bude věnovat čas a úsilí záležitostem týkajícím se Hnutí nezúčastněných zemí. Koordinační byro, které rovněž sídlí v OSN, je hlavním nástrojem pro řízení práce pracovních skupin, výborů a pracovních skupin hnutí.
| Generální tajemníci Hnutí nezúčastněných zemí | ||||
| Název | Země | Strana | Z | Na |
| Svaz komunistů Jugoslávie | 1961 | 1964 | ||
|
| Arabský socialistický svaz | 1964 | 1970 | |
| Kenneth Kaunda | Sjednocená národnístrananezávislosti | 1970 | 1973 | |
| Houari Boumediène | Revoluční rada | 1973 | 1976 | |
| William Gopallawa | Nezávislé | 1976 | 1978 | |
| Junius Richard Jayewardene | Sjednocená národní strana | 1978 | 1979 | |
| 1979 | 1983 | |||
| Neelam Sanjiva Reddy | Strana Janata | 1983 | ||
| Zail Singh | Kongresová strana | 1983 | 1986 | |
| Robert Mugabe |
| ZANU-PF | 1986 | 1989 |
| Janez Drnovšek | Svaz komunistů Jugoslávie | 1989 | 1990 | |
| Borisav Jović | Socialistická strana Srbska | 1990 | 1991 | |
| Stjepan (Stipe) Mesić | Chorvatský demokratický svaz | 1991 | ||
| Branko Kostić | Demokratická strana socialistů Černé Hory | 1991 | 1992 | |
| Dobrica Ćosić[] | Nezávislé | 1992 | ||
| Suharto | Partai Golongan Karya | 1992 | 1995 | |
| Ernesto Samper | Kolumbijská liberální strana | 1995 | 1998 | |
| Andrés Pastrana Arango | Kolumbijská konzervativní strana | 1998 | ||
| 1998 | 1999 | |||
| Thabo Mbeki | 1999 | 2003 | ||
| Mahathir Mohamad | Sjednocená malajská národní organizace | 2003 | ||
| Abdullah Ahmad Badawi | 2003 | 2006 | ||
| 2006 | 2008 | |||
| Raúl Castro | 2008 | 2009 | ||
|
| Národní demokratická strana | 2009 | 2011 | |
| Mohamed Hussein Tantawi | Nezávislé | 2011 | 2012 | |
| Mohamed Mursí | Strana svobody a spravedlnosti | 2012 | ||
| Aliance stavitelů islámského Íránu | 2012 | 2013 | ||
| Sdružení bojových duchovních | 2013 | 2016 | ||
| Nicolás Maduro | Sjednocená socialistická strana Venezuely | 2016 | 2019 | |
| Ilham Alijev | 2019 | (2022) | ||
Generální tajemníci
V období mezi summity řídí Hnutí nezúčastněných zemí generální tajemník zvolený na posledním summitu. Vzhledem k tomu, že značná část práce hnutí probíhá v OSN v New Yorku, očekává se, že velvyslanec předsedající země při OSN bude věnovat čas a úsilí záležitostem týkajícím se Hnutí nezúčastněných zemí. Koordinační byro, které rovněž sídlí v OSN, je hlavním nástrojem pro řízení práce pracovních skupin, výborů a pracovních skupin hnutí.
| Generální tajemníci Hnutí nezúčastněných zemí | ||||
| Název | Země | Strana | Z | Na |
| Svaz komunistů Jugoslávie | 1961 | 1964 | ||
|
| Arabský socialistický svaz | 1964 | 1970 | |
| Kenneth Kaunda | Sjednocená národnístrana nezávislosti | 1970 | 1973 | |
| Houari Boumediène | Revoluční rada | 1973 | 1976 | |
| William Gopallawa | Nezávislé | 1976 | 1978 | |
| Junius Richard Jayewardene | Sjednocená národní strana | 1978 | 1979 | |
| 1979 | 1983 | |||
| Neelam Sanjiva Reddy | Strana Janata | 1983 | ||
| Zail Singh | Kongresová strana | 1983 | 1986 | |
| Robert Mugabe |
| ZANU-PF | 1986 | 1989 |
| Janez Drnovšek | Svaz komunistů Jugoslávie | 1989 | 1990 | |
| Borisav Jović | Socialistická strana Srbska | 1990 | 1991 | |
| Stjepan (Stipe) Mesić | Chorvatský demokratický svaz | 1991 | ||
| Branko Kostić | Demokratická strana socialistů Černé Hory | 1991 | 1992 | |
| Dobrica Ćosić[] | Nezávislé | 1992 | ||
| Suharto | Partai Golongan Karya | 1992 | 1995 | |
| Ernesto Samper | Kolumbijská liberální strana | 1995 | 1998 | |
| Andrés Pastrana Arango | Kolumbijská konzervativní strana | 1998 | ||
| 1998 | 1999 | |||
| Thabo Mbeki | 1999 | 2003 | ||
| Mahathir Mohamad | Sjednocená malajská národní organizace | 2003 | ||
| Abdullah Ahmad Badawi | 2003 | 2006 | ||
| 2006 | 2008 | |||
| Raúl Castro | 2008 | 2009 | ||
|
| Národní demokratická strana | 2009 | 2011 | |
| Mohamed Hussein Tantawi | Nezávislé | 2011 | 2012 | |
| Mohamed Mursí | Strana svobody a spravedlnosti | 2012 | ||
| Aliance stavitelů islámského Íránu | 2012 | 2013 | ||
| Sdružení bojových duchovních | 2013 | 2016 | ||
| Nicolás Maduro | Sjednocená socialistická strana Venezuely | 2016 | 2019 | |
| Ilham Alijev | 2019 | (2022) | ||
Členové
Plnoprávní členové
Afghánistán
Alžírsko
Angola
Antigua a Barbuda
Ázerbájdžán
Bahamy
Bahrajn
Bangladéš
Barbados
Bělorusko
Belize
Benin
Bhútán
Bolívie
Bosna a Hercegovina
Botswana
Brazílie
Brunej Darussalam
Burkina Faso
Burundi
Kapverdy
Kambodža
Kamerun
Středoafrická republika
Chad
Chile
Kolumbie
Komory
Kongo
Kuba
Kostarika
Demokratická republika Kongo
Džibutsko
Dominika
Dominikánská republika
Ekvádor
Egypt
Rovníková Guinea
Eritrea
Eswatini
Etiopie
Fidži
Gabon
Gambie
Ghana
Grenada
Guatemala
Guinea
Guinea-Bissau
Guyana
Haiti
Honduras
Indie
Indonésie
Írán
Irák
Pobřeží slonoviny
Jamajka
Jordan
Keňa
Kuvajt
Laos
Libanon
Lesotho
Libérie
Libye
Madagaskar
Malawi
Malajsie
Maledivy
Mali
Mauritánie
Mauricius
Mongolsko
Maroko
Mosambik
Myanmar
Namibie
Nepál
Nikaragua
Niger
Nigérie
Severní Korea
Omán
Pákistán
Palestina
Panama
Papua-Nová Guinea
Paraguay
Peru
Filipíny
Katar
Rwanda
Svatý Kryštof a Nevis
Svatá Lucie
Svatý Vincent a Grenadiny
Svatý Tomáš a Princův ostrov
Saúdská Arábie
Senegal
Seychely
Sierra Leone
Singapur
Somálsko
Jihoafrická republika
Jižní Súdán
Srí Lanka
Súdán
Surinam
Sýrie
Tanzanie
Thajsko
Východní Timor
Togo
Trinidad a Tobago
Tunisko
Turkmenistán
Uganda
Spojené arabské emiráty
Uzbekistán
Vanuatu
Venezuela
Vietnam
Jemen
Zambie
Zimbabwe
Bývalí členové
Kypr Kypr je zakládajícím členem NAM a v roce 2004 Kypr spolu s Maltou ukončil své členství, dokud se nestal členem Evropské unie.
Malta Malta se oficiálně připojila k Hnutí nezúčastněných zemí v roce 1974 a v roce 2004 Malta spolu s Kyprem ukončila své členství, dokud se nestala členem Evropské unie.
Polsko Polsko oficiálně vstoupilo do Hnutí nezúčastněných zemí v roce 1989 a v roce 2004 Polsko spolu s Kyprem a Maltou ukončilo své členství, dokud se nestalo členem Evropské unie..svg.png)
Jugoslávie Jugoslávie je zakládajícím členem NAM. Hlavním městem Jugoslávie je Bělehrad, kde se NAM zrodila. Jugoslávie hostila summity NAM v letech 1961-1964 a 1989-1992. Z Hnutí nezúčastněných zemí vystoupila v roce 1992 spolu se svým rozpuštěním. Bosna a Hercegovina je jedinou částí bývalé Jugoslávie, která se v současnosti připojila k Hnutí nezúčastněných zemí.
Ukrajina (pozbyla status pozorovatele)
Pozorovatelé
Následující země a organizace mají status pozorovatele:
Členské státy Hnutí nezúčastněných zemí (2018). Světle modré státy mají status pozorovatele.
Členové
Plnoprávní členové
- Afghánistán
- Alžírsko
- Angola
- Antigua a Barbuda
- Ázerbájdžán
- Bahamy
- Bahrajn
- Bangladéš
- Barbados
- Bělorusko
- Belize
- Benin
- Bhútán
- Bolívie
- Bosna a Hercegovina
- Botswana
- Brunej Darussalam
- Burkina Faso
- Burundi
- Kapverdy
- Kambodža
- Kamerun
- Středoafrická republika
- Chad
- Chile
- Kolumbie
- Komory
- Kongo
- Kuba
- Kostarika
- Demokratická republika Kongo
- Džibutsko
- Dominika
- Dominikánská republika
- Ekvádor
- Egypt
- Rovníková Guinea
- Eritrea
- Eswatini
- Etiopie
- Fidži
- Gabon
- Gambie
- Ghana
- Grenada
- Guatemala
- Guinea
- Guinea-Bissau
- Guyana
- Haiti
- Honduras
- Indie
- Indonésie
- Írán
- Irák
- Pobřeží slonoviny
- Jamajka
- Jordan
- Keňa
- Kuvajt
- Laos
- Libanon
- Lesotho
- Libérie
- Libye
- Madagaskar
- Malawi
- Malajsie
- Maledivy
- Mali
- Mauritánie
- Mauricius
- Mongolsko
- Maroko
- Mosambik
- Myanmar
- Namibie
- Nepál
- Nikaragua
- Niger
- Nigérie
- Severní Korea
- Omán
- Pákistán
- Palestina
- Panama
- Papua-Nová Guinea
- Paraguay
- Peru
- Filipíny
- Katar
- Rwanda
- Svatý Kryštof a Nevis
- Svatá Lucie
- Svatý Vincent a Grenadiny
- Svatý Tomáš a Princův ostrov
- Saúdská Arábie
- Senegal
- Seychely
- Sierra Leone
- Singapur
- Somálsko
- Jihoafrická republika
- Jižní Súdán
- Srí Lanka
- Súdán
- Surinam
- Sýrie
- Tanzanie
- Thajsko
- Východní Timor
- Togo
- Trinidad a Tobago
- Tunisko
- Turkmenistán
- Uganda
- Spojené arabské emiráty
- Uzbekistán
- Vanuatu
- Venezuela
- Vietnam
- Jemen
- Zambie
- Zimbabwe
Bývalí členové
- Kypr Kypr je zakládajícím členem NAM a v roce 2004 Kypr spolu s Maltou ukončil své členství, dokud se nestal členem Evropské unie.
- Malta Malta se oficiálně připojila k Hnutí nezúčastněných zemí v roce 1974 a v roce 2004 Malta spolu s Kyprem ukončila své členství, dokud se nestala členem Evropské unie.
- Polsko Polsko oficiálně vstoupilo do Hnutí nezúčastněných zemí v roce 1989 a v roce 2004 Polsko spolu s Kyprem a Maltou ukončilo své členství, dokud se nestalo členem Evropské unie.
.svg(1).png)
Jugoslávie Jugoslávie je zakládajícím členem NAM. Hlavním městem Jugoslávie je Bělehrad, kde se NAM zrodila. Jugoslávie hostila summity NAM v letech 1961-1964 a 1989-1992. Z Hnutí nezúčastněných zemí vystoupila v roce 1992 spolu se svým rozpuštěním. Bosna a Hercegovina je jedinou částí bývalé Jugoslávie, která se v současnosti připojila k Hnutí nezúčastněných zemí.- Ukrajina (pozbyla status pozorovatele)
Pozorovatelé
Následující země a organizace mají status pozorovatele:
Členské státy Hnutí nezúčastněných zemí (2018). Světle modré státy mají status pozorovatele.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to Hnutí nezúčastněných zemí?
Odpověď: Hnutí nezúčastněných zemí je mezinárodní organizace (skupina zemí), která se nechce oficiálně spojit s žádným velkým mocenským blokem (skupinou zemí) ani proti němu vystupovat.
Otázka: Kdy hnutí vzniklo?
Odpověď: Skupina byla založena v Bělehradě v roce 1961.
Otázka: Kdo bylo pět vůdců, kteří hnutí vytvořili?
Odpověď: Hnutí vytvořili jugoslávský prezident Josip Broz Tito, první indický premiér Jawaharlal Nehru, druhý egyptský prezident Gamal Abdel Nasser, první ghanský prezident Kwame Nkrumah a první indonéský prezident Sukarno.
Otázka: Co si těchto pět vůdců myslelo o rozvojových zemích?
Odpověď: Těchto pět vůdců věřilo, že rozvojové země by ve studené válce neměly pomáhat ani západnímu, ani východnímu bloku. Věřili také, že rozvojové země by neměly být ani kapitalistické, ani komunistické, ale měly by se snažit najít jiný způsob, jak pomoci svým lidem.
Otázka: Co se uvádí v Havanské deklaraci z roku 1979?
Odpověď: V Havanské deklaraci z roku 1979 se uvádí, že cílem organizace je pomáhat zemím zachovat "národní nezávislost, suverenitu, územní celistvost a bezpečnost nezařazených zemí" v jejich "boji proti imperialismu, kolonialismu, neokolonialismu, rasismu a všem formám zahraniční agrese, okupačnímu vměšování nebo hegemonii, jakož i proti velmocenské a blokové politice". To znamená, že chtěli vládnout svým zemím, aniž by jim hlavní kapitalistické mocnosti nebo velké socialistické státy říkaly, jak mají postupovat.
Otázka: Kolik členů má dnes NAM?
Odpověď: V roce 2019 ,mělo Hnutí nezúčastněných zemí 120 členů a 27 pozorovatelů.
Otázka: Kolik obyvatel má dnes Hnutí nezúčastněných zemí?
Odpověď: Země Hnutí nezúčastněných zemí představují téměř dvě třetiny členů OSN a 55 % světové populace.
