Hegemonie: definice, příklady a rozdíl mezi regionální a globální mocí

Hegemonie: přehled definice, historické i současné příklady a jasné rozdíly mezi regionální a globální mocí — vysvětlení pro studenty i odborníky.

Autor: Leandro Alegsa

Hegemonie (vyslovováno s měkkým nebo tvrdším „g“) je forma moci jedné skupiny, státu nebo koalice nad ostatními. Nejde jen o formální nadvládu, ale o schopnost určovat pravidla, normy a jednání jiných aktérů v daném prostoru — politicky, ekonomicky nebo kulturně.

Co může hegemonie zahrnovat

Hegemonie se může projevovat různými způsoby:

  • přímá kontrola — vojenská přítomnost, politická okupace nebo přímé řízení institucí;
  • nepřímá nadvláda — když hegemon dokáže prosazovat svá pravidla bez přímého ovládání, například vlivem ekonomických podmínek, sankcí nebo obchodních dohod; v takovém smyslu to může být třeba situace, kdy si některý stát diktuje podmínky obchodu ve svůj prospěch;
  • soft power — kulturní, ideologický nebo institucionální vliv, který vede jiné státy k následování hodnot, modelů správy nebo hospodářských postupů.

Historické příklady

Termín pochází z řečtiny a původně popisoval vliv dominantního města na spřátelená města. Příkladem je Peloponéský spolek Sparty (6. až 4. století př. n. l.) a krátce trvající Délský spolek klasických Athén. Ve starověku také v čele pozdější Korintské ligy stál nejen stát, ale konkrétní vůdce — Filip II. z Makedonie — což ukazuje, že hegemon může být i osobní autorita s výraznou mocí.

Hegemonie vs. impérium

Hegemonistický vztah je obvykle méně než impérium, ale více než pouhá regionální mocnost: hegemon nemusí mít přímou administrativní kontrolu nad jinými zeměmi, přesto má schopnost výrazně ovlivňovat jejich chování. Naproti tomu globální hegemon disponuje takovou mocí a rozsahem vlivu, že ovlivňuje světové ekonomické a bezpečnostní struktury — v moderní době bývá jako příklad uváděna role Spojených států po roce 1945. Jako kontrast lze uvést regionální dominanty: například moc některých zemí, jako je Írán, je silná v rámci Blízkého východu, ale není globální.

Mechanismy, jimiž hegemonie funguje

  • vojenská síla — schopnost odradit protivníky a zasahovat daleko od vlastních hranic;
  • ekonomický tlak — obchodní podmínky, sankce, finanční pomoc nebo přístup na trhy;
  • institucionální vedení — zakládání a ovlivňování mezinárodních institucí a pravidel, které odrážejí zájmy hegemonu;
  • kultura a ideologie — šíření jazyka, médií, právních a politických modelů, které zvyšují přijatelnost hegemonovy vůle;
  • koalice a závislosti — vytváření sítí spojenců a členství v organizacích, které zajišťují soulad ostatních států s hegemonem.

Regionální vs. globální hegemonie — hlavní rozdíly

  • Rozsah působnosti: regionální hegemon dominuje především v určitém geografickém prostoru; globální hegemon má schopnost ovlivňovat systémy na světové úrovni.
  • Kapacity: globální hegemon obvykle disponuje daleko větší kombinací vojenské, ekonomické a institucionální moci.
  • Pravidla a normy: globální hegemon může formulovat univerzální pravidla mezinárodní ekonomiky a bezpečnosti; regionální hegemon spíše formuje pravidla v daném regionu.
  • Reakce okolí: regionální hegemon často čelí bilancování (balancing) ze strany sousedů; globální hegemon může čelit jak regionálním odporem, tak globálním konkurenčním mocnostem.

Důsledky a kritika

Hegemonie může přinést stabilitu — například sjednocení pravidel obchodu nebo bezpečnostních záruk — ale také nerovnosti a vykořisťování. Kritici upozorňují na riziko jednostranného nastavování pravidel, které zvýhodňují hegemon a oslabují suverenitu ostatních aktérů. Z hlediska mezinárodních vztahů existují také mechanizmy odporu: tvorba koalic, ekonomické a vojenské vyvažování, nebo snaha o alternativní instituce.

Současné trendy

V současném světě se diskuse točí kolem otázky, zda dochází k přechodu od unipolárního uspořádání (dominance jedné mocnosti) k multipolárnějšímu systému, kde více států soupeří o vliv. V tomto kontextu se často zmiňují rostoucí ekonomické a vojenské kapacity některých států a role mezinárodních institucí, které mohou buď upevňovat, nebo omezovat hegemonický vliv.

Celkově je hegemonie dynamický pojem: záleží na kombinaci moci, legitimity a schopnosti nastavovat pravidla, která ostatní aktéři akceptují nebo jim musí čelit.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to hegemonie?



Odpověď: Hegemonie je moc, kterou má jedna skupina nad ostatními skupinami.

Otázka: Kde se pojem hegemonie nejčastěji používá?



Odpověď: Pojem hegemonie se většinou používá pro vztahy mezi různými národy nebo zeměmi.

Otázka: Jakými způsoby může jedna země uplatňovat hegemonii nad jinou zemí?



Odpověď: Země může uplatňovat hegemonii nad jinou zemí prostřednictvím přímé nadvlády, například vojenskou silou, nebo nepřímé nadvlády, například když si země může diktovat obchodní podmínky ve svůj prospěch.

Otázka: Jaký je původ termínu hegemonie?



Odpověď: Termín hegemonie pochází z řečtiny a poprvé byl použit k popisu vlivu velkého města na města, která s ním byla spojena.

Otázka: Jaké jsou příklady hegemonických vztahů v historii?



Odpověď: Mezi příklady hegemonických vztahů v dějinách patří Peloponéský spolek Sparty, Délský spolek klasických Athén a pozdější Korintský spolek v čele s Filipem II. z Makedonie.

Otázka: Jaký je rozdíl mezi hegemonem a impériem?



Odpověď: Hegemon je méně mocný než impérium, ale mocnější než regionální mocnost. Hegemon nemusí ve skutečnosti převzít kontrolu nad jinými národy, ale má moc výrazně ovlivňovat to, co dělají.

Otázka: Co je to globální hegemon?



Odpověď: Globální hegemon je země, která je mocnější než ostatní země v určitém regionu, například Írán na Blízkém východě.


Vyhledávání
AlegsaOnline.com - 2020 / 2025 - License CC3