Starověké Athény

Perská válka

Když perský král Xerxes bojoval proti Řekům v Malé Asii, Athény pomohly Řekům v Malé Asii. Časem Peršané zaútočili na Řecko a začaly řecko-perské války.

Na Marathónské pláni bojovalo s Řeky mnoho Peršanů s luky a šípy. Přestože Peršanů bylo mnohem více než Řeků, Řekové zvítězili, protože měli kovová kopí a meče.

Athénský generál Themistoklés varoval Athéňany, že se Peršané vrátí, a proto by měli zvětšit své loďstvo. Lidé tak učinili a Sparta jim nabídla pomoc. V roce 480 př. n. l. Peršané dorazili a zaútočili na Řeky na souši i na moři. V bitvě u Thermopyl Peršané zvítězili, ale bitva dala Řekům čas na přípravu.

Přestože město Athény bylo vypáleno, většina lidí utekla do bezpečí na blízké ostrovy. Themistoklés nařídil Řekům, aby se připravili na další útok. Tentokrát jim řekl, aby své lodě nechali v Salamínském zálivu. Když Peršané dorazili, byli překvapeni a zmateni přístavem, který byl tak plný lodí, že v něm nemohli cestovat. V této bitvě u Salamíny několik stovek řeckých lodí zničilo mnoho a mnoho perských lodí. Xerxes odešel.

Následujícího roku zvítězilo 32 000 řeckých hoplítů a 50 000 dalších vojáků v bitvě u Platají. Peršané už na Řecko nezaútočili.

Peloponéská válka

Přestože si Sparta a Athény vzájemně pomáhaly v bitvách, kulturně se velmi lišily. V letech 431 až 404 př. n. l. bojovaly tyto dva městské státy v konfliktu nazvaném Peloponéskáválka podle názvu dolní části poloostrova. Spartě pomáhaly další státy. Při obléhání Athén zemřelo mnoho lidí kvůli strašlivé nemoci, včetně Perikla.

V roce 405 Sparťané v bitvě zničili athénské loďstvo. V následujícím roce se Athény Spartě vzdaly.

Sparta vládla 30 let, ale mnoha lidem se spartská vláda nelíbila a Théby, další městský stát, pomohly Athénám Spartu porazit. Devět let byly Théby nejmocnějším státem.

Řecko však bylo mnohem slabší kvůli válkám uvnitř své země. Filip Makedonský začal pronikat na řecké území. Přestože Démosthenés varoval Athény před nebezpečím, Athéňané na to nedbali. V Chaeronee Filip Makedonský ovládl Řecko.

Když Filip zemřel, jeho syn Alexandr Veliký, ačkoli mu bylo teprve 20 let, se vydal dobýt svět. Získal Malou Asii, Persii, Egpyt a malou část Indie, ale ve 32 letech zemřel na nemoc.

Lidé v Aténách jedli jednoduše, obvykle ječné placky, cibuli, ryby a ovoce. Muži nosili krátké kusy látky (tuniky), zástěry a na práci sandály. Žena nosila chitón, což byl dlouhý volný kus látky, který se připevňoval k rameni. Volný oděv se podobal haleně, protože kolem pasu se nosil provaz. Sandály se vyráběly tak, že se noha položila na kus kůže, zatímco švec zhotovil potah na nohu.

Děti měly rády králíky a hrály míčové hry. Pro zábavu také závodily na malých vozítkách tažených psy. Učili je otroci, učili se poezii, hudbě a tanci. Důležitý byl také pohyb.

Když bylo mladému muži 18 let, začal dvouletý výcvik pro armádu. Poté mohl nastoupit do mužských tříd, kde se házelo oštěpem. Na ochranu při zápase si kolem zápěstí přivazoval kožené pásky. Také si ostříhal vlasy. Mladé muže učili učitelé z mnoha zemí.

Řečtí hoplíté bojovali těsně vedle sebe ve formaci falangy. Jejich kopí byla velmi dlouhá.

Ve starověkých a klasických Athénách se k ženám nechovali příliš uctivě. Nemohly se stát athénskými občankami. To znamená, že nemohly volit a neměly možnost přímo ovlivňovat dění v Athénách. Nemohly kandidovat ve volbách.

Dívky nemohly být občany. Ve čtrnácti letech opouštěly svůj domov a vdávaly se, někdy za muže, který byl mnohem starší než ona (kolem 30 let). Její sňatek domlouval otec. Ve většině případů otec pro svou dceru vybíral bohatého manžela. Dívka ani její matka neměly právo rozhodovat o tom, koho si vezme, záleželo pouze na otci.

Srovnejte to se Spartou. Sparťanské ženy se těšily postavení, moci a respektu, které byly ve zbytku klasického světa neznámé. Ačkoli byly spartské ženy vyloučeny z vojenského a politického života, těšily se značnému postavení jako matky spartských bojovníků. Zatímco muži se věnovali vojenské činnosti, ženy přebíraly odpovědnost za správu statků.

ve 4. století př. n. l. vlastnily spartské ženy přibližně 35 až 40 % veškeré spartské půdy a majetku. V helénistickém období patřily mezi nejbohatší Sparťany ženy. Kontrolovaly své vlastní majetky i majetky mužských příbuzných, kteří byli na cestách s armádou. Sparťanské ženy se zřídkakdy vdávaly před dvacátým rokem života a na rozdíl od athénských žen, které nosily těžké, zakrývající šaty a jen zřídka je bylo vidět mimo dům, spartské ženy nosily krátké šaty a chodily, kam se jim zachtělo. Dívky i chlapci se vzdělávali. Mladé ženy i mladí muži se mohli účastnit Gymnopedie ("Festivalu nahé mládeže").