Souřadnice: 20°59′27.7″N 77°25′41.5″W / 20.991028°N 77.428194°W / 20.991028; -77.428194

Vládnoucí politickou stranou na Kubě je Komunistická strana Kuby. Je to marxisticko-leninská komunistická strana. Kubánská ústava popisuje úlohu strany jako "vedoucí sílu společnosti a státu". Fidel Castro (úzce spojený s revolučním vedením) zemřel 25. listopadu 2016; jeho mladší bratr Raúl Castro byl hlavní představitel strany v letech po revoluci až do odchodu z čela strany v dubnu 2021. Druhým tajemníkem byl José Ramón Machado Ventura.

Historie

Komunistická strana Kuby vznikla v polovině 60. let 20. století jako jednotná organizace, která konsolidovala revoluční hnutí vedené Fidelovým a Raúlem Castrovými spolu s levicovými stranami a organizacemi, které vystupovaly během boje proti diktatuře Fulgencia Batisty. Od svého vzniku se strana stala ústředním prvkem politického systému a institucionalizovala vedoucí úlohu revoluce ve státní správě, hospodářství i občanském životě.

Ideologie a úloha

Oficiální ideologií strany je marxismus-leninismus a deklarovaným cílem je budování socialismu a později komunistické společnosti. V kubánské ústavě je Komunistická strana Kuby označena za "vedoucí sílu společnosti a státu", což ve veřejné praxi znamená, že strana stanovuje hlavní politický kurz, koordinuje státní instituce a dohlíží na provádění ekonomických a sociálních politik.

Organizační struktura

Hlavní orgány strany jsou:

  • Ústřední výbor (Central Committee) – největší rozhodovací orgán mezi sjezdy, který volí politbyro a sekretariát.
  • Politbyro – úzký vedení, které řídí každodenní politiku a strategii.
  • První a Druhý tajemník – nejvyšší vedení strany; První tajemník má největší váhu v politickém systému.
  • Krajské a okresní organizace – struktury zajišťující působení strany na místní úrovni.

Strana úzce spolupracuje s masovými organizacemi (např. odbory, federace žen, studentské organizace) a sítěmi jako jsou Komitéty na obranu revoluce (CDR), které pomáhají prosazovat politiku a mobilizovat společnost.

Současné vedení (stav k roku 2024)

Po dlouhém období, kdy vedoucí posty zastávali členové rodu Castro, došlo k postupnému předání vedení nové generaci. Miguel Díaz-Canel se stal prezidentem Kuby v roce 2018 a v dubnu 2021 byl zvolen také Prvním tajemníkem Komunistické strany Kuby, čímž se stal formálně nejvyšším stranickým představitelem. Raúl Castro poté opustil pozici prvního tajemníka jako součást procesu generační obměny. Jako Druhý tajemník byl v souvislosti s tímto obměnou zvolen Salvador Valdés Mesa.

Politika a reformy

V průběhu 21. století strana pod Raúlem Castrem iniciovala omezené ekonomické reformy zaměřené na zvýšení role soukromého sektoru, decentralizaci některých oblastí státní správy a liberalizaci drobných podnikatelských aktivit. Tyto reformy měly řešit ekonomické problémy způsobené poklesem ruské podpory po roce 1991, dlouhodobým embargem USA a vnitřními nerovnováhami. Nová ústava z roku 2019 reafirmovala vedoucí úlohu strany, ale zároveň poprvé explicitně uznala určitý prostor pro soukromé vlastnictví a tržní mechanismy v rámci socialistického systému.

Vztah ke společnosti a mezinárodní postavení

Komunistická strana Kuby tradičně zdůrazňuje sociální politiky, jako jsou zdravotnictví, vzdělání a sociální zabezpečení, které považuje za své úspěchy. Zároveň si udržuje silnou kontrolu nad politickou opozicí a veřejným prostorem; pluralita politických stran není v praxi rozvinuta, protože ústava upřednostňuje jednotnou vedoucí roli Komunistické strany.

Na mezinárodní scéně si Kuba a její strana udržují vazby s dalšími levicovými a socialistickými režimy a hrají aktivní roli v solidaritních a zdravotnických iniciativách, například vysíláním lékařských misí do zahraničí.

Současné výzvy

Mezi hlavní výzvy, kterým strana čelí, patří nutnost modernizace ekonomiky, reakce na ekonomické dopady pandemie COVID-19, zvládání sociálních nespokojeností a protestů, a snaha udržet legitimitu v eyes společnosti, která se postupně mění. Odklon od osobní dominace určité politické rodiny k kolektivnějším formám vedení představuje zásadní změnu v dynamice moci uvnitř strany.

Komunistická strana Kuby tak zůstává centrálním aktérem kubánského politického života: formuluje státní politiku, řídí instituce a pokouší se řídit otevřenější ekonomické praktiky při zachování své vedoucí role.