Římská kultura

V Římě existovaly čtyři třídy lidí: aristokraté, jezdci, prostí občané a otroci. Aristokratická třída měla asi 300 rodin, většinou senátorů. Aristokratická třída byla velmi mocná. Rytíři neboli "equites" byli obchodníci, vládní stavitelé a bankéři, kteří byli obvykle méně bohatí. Prostí občané byli zemědělci, průmysloví dělníci a městská lůza. Otroci museli tvrdě pracovat a obvykle byli propuštěni, když zestárli. Někteří otroci byli cvičeni jako gladiátoři, aby se na ně lidé mohli dívat. Jiní otroci pracovali v bohatých domech jako vrátní, nosiči nosítek, poslové nebo sluhové. Někteří řečtí otroci byli učiteli, kteří vyučovali svůj jazyk, nebo lékaři.

Původní římské náboženství mělo mnoho bohů a příběhy se nazývaly římská mytologie.

Křesťanství

V době Ježíšova narození vládla celému Středomoří Římská říše. Ježíš učil uctívat pouze Boha. Protože křesťané uctívali pouze Boha a nepřipojovali se ke slavnostem jiných bohů, Římané je považovali za nevlastence. Mnoho křesťanů bylo ukřižováno. Římané je po mnoho let pronásledovali. Někdy je pro parádu zabíjeli zvířaty.

Křesťanství se však v Římské říši stále šířilo. Velká změna nastala, když se Konstantin I. stal císařem. Přesunul hlavní město říše do Byzance, konvertoval ke křesťanství a chránil křesťany před újmou. Mnoho Římanů nadále uctívalo staré bohy.

V císařské době se chudší římské domy stavěly z cihel sušených na slunci. Tyto domy měly pouze jednu místnost. V této jedné místnosti rodina spala, jedla a přijímala návštěvy. Bohatší lidé měli sídla. V nich se vystavovaly sochy a obrazy. Malé místnosti sloužily jako obytné a jídelní prostory. Uprostřed byl dvůr se zahradou. Zdobily ji fontány, rostliny a květiny. Podlahy byly často z mozaiky, dlaždic nebo mramoru se spoustou různých barev. Některé stěny byly malované. Nádobí se vyrábělo z keramiky nebo skla. V některých domech a ve veřejných lázních byl vodovod a používala se kanalizace. Dům se ohříval horkým vzduchem z topného systému. Mnoho bohatých Římanů mělo dva domy, jeden ve městě a druhý na venkově.

Chudí lidé bydleli v budovách, kde nejvyšší patra byla určena pro ty nejchudší. Někdy k nim vedlo až 200 schodů. Docházelo k mnoha požárům. K hašení požárů se používaly kbelíky s vodou, i když to mnohdy nefungovalo.

Chudí lidé jedli zeleninu, ryby, sůl, sýr, ovoce, ořechy a olivový olej. Maso, zejména hovězí, se obvykle nejedlo. Snídaně se obvykle nejedla a k obědu se používaly zbytky jídla. Bohatí lidé večeřeli před čtvrtou hodinou odpoledne. Obvykle jedli od tří do deseti hodin. Mezi jednotlivými chody se myly ruce. Jeden císař při svých večeřích podával 22 chodů. Pokud byla na večeři pozvána návštěva, byli vysláni otroci, aby ji přivedli včas, protože vodní hodiny nefungovaly vždy stejně. Jako dezert lidé s oblibou jedli hroznové víno. Zpočátku se jako dezert jedly studené škeble a ústřice, ale později je lidé místo toho jedli na začátku jídla.

Veřejné lázně sloužily nejen ke koupání. Kromě místností s teplou a studenou vodou se zde nacházely zahrady, stadiony, umělecké galerie, knihovny a místa k jídlu. Byly zde dokonce podzemní chodby, aby se do nich dalo snadněji dostat. Vodu do lázní přiváděly akvadukty. Byly vybudovány tak dobře, že některé se používají dodnes.

Římané byli na své akvadukty velmi hrdí. Mysleli si, že jsou lepší než "zbytečné" egyptské pyramidy. Využívali je také k zásobování pitnou vodou.

Na velkých lodích zvaných quinqueremes veslovalo 300 lidí. Denně mohly urazit 100 mil (160 km). Obchodní cesty byly chráněny před piráty. Mnohé lodě převážely potraviny, jiné perly, pepř, bavlnu, skořici a hedvábí. Libra hedvábí tehdy stála libru zlata.

Jazyk a literatura

Rodným jazykem Římanů byla latina. Její abeceda byla založena na etruské abecedě, která zase vycházela z řecké abecedy.

Dochovaná latinská literatura je v klasické latině z 1. století př. n. l. Mluveným jazykem Římské říše byla vulgární latina, která se od klasické latiny lišila gramatikou a slovní zásobou, případně i výslovností. Z latiny vznikla portugalština, španělština, francouzština a italština. Latina se používala pro medicínu a vědecká slova.

Latina zůstala hlavním písemným jazykem Římské říše. Řečtina se stala jazykem, kterým mluvila vzdělaná elita, protože většina literatury, kterou Římané studovali, byla psána řecky. Římská literatura byla řeckou literaturou značně ovlivněna. Mezi nejznámější příklady patří Vergiliova Aeneida, Plútarchovy Životy slavných mužů a Horáciovy Ódy.

Ve východní polovině Římské říše, která se později stala Byzantskou říší, latina vůbec nenahradila řečtinu. Po Justiniánově smrti se řečtina stala úředním jazykem byzantské vlády. Rozšířením Římské říše se latina rozšířila po celé Evropě. Vulgární latina se na různých místech vyvinula do dialektů a postupně se změnila v odlišné románské jazyky.

Architektura

Římané stavěli skvělé silnice a mosty. Psali divadelní hry a zachovali fénickou abecedu. Římané byli obvykle praktičtí a udržovali řeckou kulturu při životě. Mnohé z akvaduktů, které vybudovali, se dodnes používají. V Římě byly také první nemocnice v západním světě. Měli také první systém státního lékařství pro chudé lidi. Jejich budovy zdobily mozaiky na podlahách a malby provedené přímo na stěnách.

Hudba

Hudba byla pro Římany důležitou součástí jejich života. Písně (tzv. carmen) byly součástí téměř každé společenské události. Hudba doprovázela představení a události v aréně. Byla součástí scénického umění zvaného pantomimus, rané formy příběhového baletu, který kombinoval výrazový tanec, instrumentální hudbu a zpívané libreto.

Byli ovlivněni etruskou a řeckou hudbou. To, co zpívali Římané, jednoduše navazovalo na přirozenou melodii písně.

• Starověký Řím
• Římská říše
• Oblečení ve starověkém Římě