Papež Jan Pavel II.: život, pontifikát, cesty a kanonizace

Karol Józef Wojtyła se narodil 18. května 1920 v polských Wadowicích. Jeho rodiče byli Karol Wojtyła, který byl vojenským důstojníkem, a Emilia Kaczorowska, která byla švadlenou. Byl nejmladší ze tří dětí. Bylo mu devět let, když mu v roce 1929 zemřela matka. Otec ho podporoval, aby mohl studovat. Jeho bratr byl lékař. Zemřel, když bylo Wojtyłovi dvanáct let. Než se stal knězem, ztratil všechny členy rodiny - sestru, bratra, matku i otce. Věnoval se sportu. Jako brankář měl rád fotbal (kopanou).

Wojtyła navštěvoval gymnázium Marcina Wadowity ve Wadowicích. V roce 1938 začal studovat dramaturgii na Jagellonské univerzitě v Krakově. Pracoval jako dobrovolný knihovník. Byl sportovcem, hercem a dramatikem. Absolvoval dvouměsíční vojenský výcvik v Akademickém legionu. Tento výcvik byl povinný. Nesměl držet v ruce zbraň ani z ní střílet.

V mládí se setkal s mnoha Židy. Žili v této oblasti. V roce 1939 nacisté Jagellonskou univerzitu zavřeli. Všichni muži, kromě invalidů, museli mít práci. V letech 1940 až 1944 pracoval Wojtyła v restauraci. Pracoval také ve vápencovém lomu a poté jako prodavač v chemické továrně. Nechtěl být poslán do Německa. Pokud by byl poslán, musel by vstoupit do německé armády. Jeho otec zemřel v únoru 1941 na infarkt.

Dne 29. února 1944 byl Wojtyła sražen německým nákladním autem. Myslel si, že s ním bude špatně zacházeno. Němečtí důstojníci ho poslali do nemocnice. Tam strávil dva týdny se zraněním hlavy a ramene. V té době se rozhodl, že se musí stát knězem. Když opustil nemocnici, mladí Poláci byli posíláni do Německa na výcvik. Uprchl do domu arcibiskupa. Tam se skrýval až do konce války. V noci 17. ledna 1945 Němci opustili město. Kněží, učitel a studenti se vrátili do semináře. Bylo třeba provést velký úklid. Wojtyła se nabídl, že vyčistí záchody.

Ten měsíc Wojtyła našel čtrnáctiletou židovskou uprchlici Edith Ziererovou. Snažila se dostat ke svým rodičům. Hladem se zhroutila. Dal jí jídlo a pomohl jí dojít na nádraží. Znovu o něm slyšela až v den, kdy byl zvolen papežem.

Karol Józef Wojtyła se narodil 18. května 1920 v polských Wadowicích. Jeho rodiče byli Karol Wojtyła, který byl vojenským důstojníkem, a Emilia Kaczorowska, která byla švadlenou. Byl nejmladší ze tří dětí. Bylo mu devět let, když mu v roce 1929 zemřela matka. Otec ho podporoval, aby mohl studovat. Jeho bratr byl lékař. Zemřel, když bylo Wojtyłovi dvanáct let. Než se stal knězem, ztratil všechny členy rodiny - sestru, bratra, matku i otce. Věnoval se sportu. Jako brankář měl rád fotbal (kopanou).

Wojtyła navštěvoval gymnázium Marcina Wadowity ve Wadowicích. V roce 1938 začal studovat dramaturgii na Jagellonské univerzitě v Krakově. Pracoval jako dobrovolný knihovník. Byl sportovcem, hercem a dramatikem. Absolvoval dvouměsíční vojenský výcvik v Akademickém legionu. Tento výcvik byl povinný. Nesměl držet v ruce zbraň ani z ní střílet.

V mládí se setkal s mnoha Židy. Žili v této oblasti. V roce 1939 nacisté Jagellonskou univerzitu zavřeli. Všichni muži, kromě invalidů, museli mít práci. V letech 1940 až 1944 pracoval Wojtyła v restauraci. Pracoval také ve vápencovém lomu a poté jako prodavač v chemické továrně. Nechtěl být poslán do Německa. Pokud by byl poslán, musel by vstoupit do německé armády. Jeho otec zemřel v únoru 1941 na infarkt.

Dne 29. února 1944 byl Wojtyła sražen německým nákladním autem. Myslel si, že s ním bude špatně zacházeno. Němečtí důstojníci ho poslali do nemocnice. Tam strávil dva týdny se zraněním hlavy a ramene. V té době se rozhodl, že se musí stát knězem. Když opustil nemocnici, mladí Poláci byli posíláni do Německa na výcvik. Uprchl do domu arcibiskupa. Tam se skrýval až do konce války. V noci 17. ledna 1945 Němci opustili město. Kněží, učitel a studenti se vrátili do semináře. Bylo třeba provést velký úklid. Wojtyła se nabídl, že vyčistí záchody.

Ten měsíc Wojtyła našel čtrnáctiletou židovskou uprchlici Edith Ziererovou. Snažila se dostat ke svým rodičům. Hladem se zhroutila. Dal jí jídlo a pomohl jí dojít na nádraží. Znovu o něm slyšela až v den, kdy byl zvolen papežem.

Karol Wojtyła byl vysvěcen na kněze kardinálem Adamem Stefanem Sapiehou 1. listopadu 1946.

Karol Wojtyła byl vysvěcen na kněze kardinálem Adamem StefanemSapiehou 1. listopadu 1946.

V roce 1958 se Wojtyła ve svých 38 letech stal nejmladším biskupem v Polsku. V roce 1962 se zúčastnil Druhého vatikánského koncilu a podílel se na sepsání dvou velmi důležitých dokumentů. Jeden se týkal náboženské svobody a druhý působení církve v moderním světě.

V roce 1963 se biskup Wojtyła stal krakovským arcibiskupem.

V roce 1958 se Wojtyła ve svých 38 letech stal nejmladším biskupem v Polsku. V roce 1962 se zúčastnil Druhého vatikánského koncilu a podílel se na sepsání dvou velmi důležitých dokumentů. Jeden se týkal náboženské svobody a druhý působení církve v moderním světě.

V roce 1963 se biskup Wojtyła stal krakovským arcibiskupem.

26. června 1967 papež Pavel VI. povýšil arcibiskupa Wojtylu na kardinála.

26. června 1967 papež Pavel VI. povýšil arcibiskupa Wojtylu na kardinála.

Jan Pavel II. se stal papežem 16. října 1978. Jan Pavel II. byl prvním neitalským papežem po 455 letech. Papežem byl 26 let, čímž se stal druhým nejdéle sloužícím papežem po papeži Piovi IX, který tento úřad zastával 31 let a sedm měsíců. Byl také prvním a jediným slovanským papežem. Jan Pavel II. byl se 104 zahraničními cestami nejcestovanějším papežem v historii.

Během svého života se naučil mnoho cizích jazyků. Jeho rodným jazykem byla polština a ve škole se učil latinu a starořečtinu. V den, kdy se oficiálně stal papežem, hovořil s lidmi italsky, anglicky, německy, francouzsky, španělsky, česky a portugalsky. Mluvil také trochu litevsky, maďarsky, rusky a ukrajinsky.

Jan Pavel II. blahořečil mnoho lidí. To znamená, že papež těmto lidem udělil titul "blahoslavený". Příkladem je malíř Fra Angelico, který žil v roce 1400. Po prostudování jeho života a učení bylo rozhodnuto, že by se měl oficiálně nazývat "blahoslavený Fra Angelico". Jan Pavel II. udělil titul "blahoslavený" více lidem než kterýkoli jiný papež v historii. Učinil také mnoho svatých.

V roce 1984 zahájil Jan Pavel II. Světový den mládeže, který se poprvé konal v Římě a zúčastnilo se ho asi 300 000 lidí. Od té doby se koná každý rok v jiné zemi. Povzbuzuje mladé lidi k věrnosti Bohu a ke společnému životu v míru. Zúčastnilo se ho mnoho milionů lidí.

Papežovy cesty

Prvním papežem, který hodně cestoval, byl papež Pavel VI. Stejně jako on i Jan Pavel II. rád cestoval. V době, kdy byl papežem, podnikl 105 cest a navštívil 117 zemí. Celkem urazil více než 1,1 milionu km (725 000 mil). Všude, kam přijel, přitahoval velké davy lidí. Všechny tyto cesty byly hrazeny z peněz zemí, které navštívil, a nikoliv z peněz Vatikánu.

Jednou z prvních oficiálních návštěv Jana Pavla II. byla návštěva jeho rodné země Polska v červnu 1979. Tam byl vždy obklopen šťastnými, jásajícími davy. Papež chtěl do své země přinést svobodu a lidská práva. Jeho návštěva povzbudila Poláky k odporu proti komunismu a v roce 1980 se zrodilo hnutí Solidarita. Při pozdějších cestách do Polska své poselství podpory ještě posílil. Sovětský svaz dlouhá léta ovládal východní Evropu. V roce 1989 se Polsko jako první země začalo od Sovětského svazu osvobozovat.

Jan Pavel II. se vydal na místa, kde už byli jiní papežové před ním, například do Spojených států nebo do Svaté země. Navštívil také mnoho zemí, které žádný papež před ním nenavštívil. Byl prvním vládnoucím papežem, který cestoval do Spojeného království, kde se setkal s královnou Alžbětou II, nejvyšší představitelkou anglikánské církve.

V roce 1982 papež navštívil Japonsko a v roce 1984 Jižní Koreu a Portoriko. Byl prvním papežem, který navštívil Kubu. Během své návštěvy v lednu 1998 ostře kritizoval Kubu za to, že nedovoluje lidem svobodně projevovat své náboženství. Kritizoval také embargo Spojených států vůči Kubě. V roce 2000 navštívil jako první novodobý katolický papež Egypt a setkal se s koptským papežem a řeckým pravoslavným patriarchou z Alexandrie. V roce 2001 navštívil jako první katolický papež islámskou mešitu v syrském Damašku a modlil se v ní. Navštívil Umajjovskou mešitu, kde je údajně pohřben Jan Křtitel.

V roce 1988 se vydal do Lesotha, aby blahořečil Josepha Gérarda. Dne 15. ledna 1995, během 10. světového dne mládeže, sloužil mši svatou v parku Luneta ve filipínské Manile, kde se podle odhadů sešlo čtyři až osm milionů lidí. Tato událost je považována za největší jednorázovou akci v dějinách křesťanství.

Po útocích z 11. září 2001 papež navzdory obavám o svou bezpečnost odcestoval do Kazachstánu a promluvil k velkému počtu posluchačů, mezi nimiž bylo mnoho muslimů. Odjel také do Arménie, aby se zúčastnil oslav 1700 let křesťanství. Při některých návštěvách sloužil mši v místních jazycích, mimo jiné v roce 1995 v keňském Nairobi v jazyce kiswahili a ve Východním Timoru v indonéštině.

Během svých cest papež vždy projevoval úctu k Panně Marii. Navštívil mnoho jí zasvěcených svatyní, zejména Knock v Irsku, Licheńské Stary v Polsku, Fátimu v Portugalsku, Guadalupe v Mexiku a Lurdy ve Francii.

Pokus o atentát

13. května 1981 papeže dvakrát střelil do břicha turecký občan Mehmet Ali Ağca. Papež byl těžce zraněn. Pokus o atentát sotva přežil a musel se 20 dní léčit v nemocnici. Papež později navštívil Ağcu ve vězení. Již dříve mu odpustil. Přesně o rok později se vydal do Fatimy, aby poděkoval Panně Marii, Matce Boží, za záchranu svého života.

Při této cestě došlo k druhému pokusu o vraždu. Jeden ze stoupenců francouzského arcibiskupa Marcela Lefebvra se pokusil papeže zranit bajonetem. Byl přemožený papežovou ochrankou. Lefevbre a jeho stoupenci byli proti rozhodnutím Druhého vatikánského koncilu. Papež poté často cestoval v neprůstřelném přívěsu známém jako "popemobil".

Smrt

Jan Pavel zemřel v sobotu, v předvečer svátku Božího milosrdenství 2. dubna 2005. Oficiální čas úmrtí na jeho úmrtním listu byl 21:37, ale několik zdrojů uvádí 21:33. V úmrtním listě bylo uvedeno, že v době smrti papež trpěl Parkinsonovou chorobou a měl vážné dýchací potíže. V polovině února papež podstoupil operaci tracheotomie, která však nepomohla a on zhubl. Měl také zvětšenou prostatu, močovou infekci a další problémy. Příčinou smrti bylo, že mu selhaly ledviny, což způsobilo otravu krve a infekci vyvolanou septickým šokem. Jan Pavel II. pronesl svá poslední slova: "pozwólcie mi odejść do domu Ojca" ("Dovolte mi odejít do domu Otce"), která sdělil svým pomocníkům, a asi po čtyřech hodinách upadl do kómatu.

Papežův lékařský tým používal přístroje pro monitorování srdeční činnosti více než 20 minut, takže skutečný a pravý čas jeho smrti byl kolem 21:15 vatikánského času. Jak vyžaduje tradice, jeho jméno zaznělo třikrát. Když se neozvalo, byl přetržen jeho papežský prsten, což znamenalo konec pontifikátu (vlády papeže) Jana Pavla II.

Mnozí lidé tvrdili, že byli za vlády papeže Jana Pavla II. zvláště požehnáni. Mnoho lidí si myslelo, že by mu měl být udělen titul "blahoslavený". To obvykle trvá nejméně pět let (a může trvat i stovky let). Papež BenediktXVI. 13. května 2005 zkrátil obvyklé pětileté čekání na zahájení procesu blahořečení. Jediný případ (v nedávné historii), kdy se tak stalo, byla Matka Tereza, kterou Jan Pavel II. prohlásil za blahoslavenou. Dne 14. ledna 2011 bylo oznámeno, že Jan Pavel II. bude blahořečen 1. května 2011 (v neděli Božího milosrdenství). Podle Vatikánu budou ostatky papeže Jana Pavla II. přemístěny (nebudou exhumovány a vystaveny) z groty pod bazilikou svatého Petra, kde je v současné době pohřben, do mramorového kamenného pomníku v kapli svatého Šebestiána Piera Paola Cristofariho, kde je v současné době pohřben blahoslavený papež Inocenc XI; ostatky blahoslaveného papeže Inocence budou pravděpodobně přemístěny. Toto viditelnější umístění vedle kaple Piety, kaple Nejsvětější svátosti a soch papežů Pia XI. a Pia XII. zvýší počet poutníků, kteří si budou moci prohlédnout jeho památku. " Bude pro nás velkou radostí, až bude oficiálně blahořečen, ale pokud jde o nás, je už nyní svatým. " -Stanisław Dziwisz [189]

Papež František 30. září 2013 prohlásil, že Jan Pavel bude spolu s Janem XXIII. prohlášen za svatého 27. dubna 2014. Bylo to poprvé, kdy byli dva papežové prohlášeni za svaté ve stejný den.

Jeho svátek se slaví 22. října.

Učení

Jan Pavel II. byl obecně proti komunismu. Byl také kritikem kapitalismu, který nebyl kontrolován, a nechtěl, aby světové vlády potlačovaly základní práva lidí. Oficiálně odsuzoval aspekty teologie osvobození. Byl proti potratům a antikoncepci obecně. Jako hlava největší křesťanské skupiny Jan Pavel II. vyučoval konzervativní teologický pohled na lidskou sexualitu. Na toto téma sepsal 130 témat nazvaných Teologie těla. Byl proti homosexualitě a pro to, aby lidé zakládali rodiny jako jeden muž a jedna žena. Říkal však, že homosexuálové mají stejnou přirozenou důstojnost a práva jako všichni ostatní. Dne 30. dubna 2000 vyhlásil Jan Pavel svátek Božího milosrdenství podle učení svaté Faustyny Kowalské a v tento den byla také prohlášena za svatou katolické církve. Svátek Božího milosrdenství neustále roste po celém světě. Jana Pavla si připomínáme také pro jeho úctu k konsekrovanému svatému přijímání, svatému Tělu a Krvi Kristově.

Skandály spojené se zneužíváním dětí

V době, kdy Jan Pavel působil jako papež, se církev potýkala s velkým množstvím stížností na sexuální zneužívání dětí kněžími. Existuje mnoho lidí, kteří se domnívají, že církev, a tedy i papež, o těchto tvrzeních věděla a snažila se je ututlat. Například v roce 1996 irští biskupové rozhodli, že kněží podezřelí ze zneužívání dětí musí být nahlášeni policii. Vatikán poslal biskupům dopis, že takové případy nemají hlásit. Dopis byl od budoucího papeže Benedikta XVI - kterého Jan Pavel II. požádal, aby se takovými případy zabýval. Jan Pavel II. údajně také přiměl jednoho kardinála, aby poslal děkovný dopis francouzskému biskupovi, který odmítl nahlásit kněze policii. V roce 2001 rozeslal Jan Pavel II. zvláštní dopis, v němž uvedl, že zneužívání dětí kněžími je velmi závažný zločin a měl by být přísně trestán. Někteří katolíci chtěli, aby byl proces prohlašování Jana Pavla II. za svatého zastaven, dokud nebude vyšetřena jeho role v utajování informací o špatných kněžích.

Jan Pavel II. se stal papežem 16. října 1978. Jan Pavel II. byl prvním neitalským papežem po 455 letech. Papežem byl 26 let, čímž se stal druhým nejdéle sloužícím papežem po papeži Piovi IX, který tento úřad zastával 31 let a sedm měsíců. Byl také prvním a jediným slovanským papežem. Jan Pavel II. byl se 104 zahraničními cestami nejcestovanějším papežem v historii.

Během svého života se naučil mnoho cizích jazyků. Jeho rodným jazykem byla polština a ve škole se učil latinu a starořečtinu. V den, kdy se oficiálně stal papežem, hovořil s lidmi italsky, anglicky, německy, francouzsky, španělsky, česky a portugalsky. Mluvil také trochu litevsky, maďarsky, rusky a ukrajinsky.

Jan Pavel II. blahořečil mnoho lidí. To znamená, že papež těmto lidem udělil titul "blahoslavený". Příkladem je malíř Fra Angelico, který žil v roce 1400. Po prostudování jeho života a učení bylo rozhodnuto, že by se měl oficiálně nazývat "blahoslavený Fra Angelico". Jan Pavel II. udělil titul "blahoslavený" více lidem než kterýkoli jiný papež v historii. Učinil také mnoho svatých.

V roce 1984 zahájil Jan Pavel II. Světový den mládeže, který se poprvé konal v Římě a zúčastnilo se ho asi 300 000 lidí. Od té doby se koná každý rok v jiné zemi. Povzbuzuje mladé lidi k věrnosti Bohu a ke společnému životu v míru. Zúčastnilo se ho mnoho milionů lidí.

Papežovy cesty

Prvním papežem, který hodně cestoval, byl papež Pavel VI. Stejně jako on i Jan Pavel II. rád cestoval. V době, kdy byl papežem, podnikl 105 cest a navštívil 117 zemí. Celkem urazil více než 1,1 milionu km (725 000 mil). Všude, kam přijel, přitahoval velké davy lidí. Všechny tyto cesty byly hrazeny z peněz zemí, které navštívil, a nikoliv z peněz Vatikánu.

Jednou z prvních oficiálních návštěv Jana Pavla II. byla návštěva jeho rodné země Polska v červnu 1979. Tam byl vždy obklopen šťastnými, jásajícími davy. Papež chtěl do své země přinést svobodu a lidská práva. Jeho návštěva povzbudila Poláky k odporu proti komunismu a v roce 1980 se zrodilo hnutí Solidarita. Při pozdějších cestách do Polska své poselství podpory ještě posílil. Sovětský svaz dlouhá léta ovládal východní Evropu. V roce 1989 se Polsko jako první země začalo od Sovětského svazu osvobozovat.

Jan Pavel II. se vydal na místa, kde už byli jiní papežové před ním, například do Spojených států nebo do Svaté země. Navštívil také mnoho zemí, které žádný papež před ním nenavštívil. Byl prvním vládnoucím papežem, který cestoval do Spojeného království, kde se setkal s královnou Alžbětou II, nejvyšší představitelkou anglikánské církve.

V roce 1982 papež navštívil Japonsko a v roce 1984 Jižní Koreu a Portoriko. Byl prvním papežem, který navštívil Kubu. Během své návštěvy v lednu 1998 ostře kritizoval Kubu za to, že nedovoluje lidem svobodně projevovat své náboženství. Kritizoval také embargo Spojených států vůči Kubě. V roce 2000 navštívil jako první novodobý katolický papež Egypt a setkal se s koptským papežem a řeckým pravoslavným patriarchou z Alexandrie. V roce 2001 navštívil jako první katolický papež islámskou mešitu v syrském Damašku a modlil se v ní. Navštívil Umajjovskou mešitu, kde je údajně pohřben Jan Křtitel.

V roce 1988 se vydal do Lesotha, aby blahořečil Josepha Gérarda. Dne 15. ledna 1995, během 10. světového dne mládeže, sloužil mši svatou v parku Luneta ve filipínské Manile, kde se podle odhadů sešlo čtyři až osm milionů lidí. Tato událost je považována za největší jednorázovou akci v dějinách křesťanství.

Po útocích z 11. září 2001 papež navzdory obavám o svou bezpečnost odcestoval do Kazachstánu a promluvil k velkému počtu posluchačů, mezi nimiž bylo mnoho muslimů. Odjel také do Arménie, aby se zúčastnil oslav 1700 let křesťanství. Při některých návštěvách sloužil mši v místních jazycích, mimo jiné v roce 1995 v keňském Nairobi v jazyce kiswahili a ve Východním Timoru v indonéštině.

Během svých cest papež vždy projevoval úctu k Panně Marii. Navštívil mnoho jí zasvěcených svatyní, zejména Knock v Irsku, Licheńské Stary v Polsku, Fátimu v Portugalsku, Guadalupe v Mexiku a Lurdy ve Francii.

Pokus o atentát

13. května 1981 papeže dvakrát střelil do břicha turecký občan Mehmet Ali Ağca. Papež byl těžce zraněn. Pokus o atentát sotva přežil a musel se 20 dní léčit v nemocnici. Papež později navštívil Ağcu ve vězení. Již dříve mu odpustil. Přesně o rok později se vydal do Fatimy, aby poděkoval Panně Marii, Matce Boží, za záchranu svého života.

Při této cestě došlo k druhému pokusu o vraždu. Jeden ze stoupenců francouzského arcibiskupa Marcela Lefebvra se pokusil papeže zranit bajonetem. Byl přemožený papežovou ochrankou. Lefevbre a jeho stoupenci byli proti rozhodnutím Druhého vatikánského koncilu. Papež poté často cestoval v neprůstřelném přívěsu známém jako "popemobil".

Smrt

Jan Pavel zemřel v sobotu, v předvečer svátku Božího milosrdenství 2. dubna 2005. Oficiální čas úmrtí na jeho úmrtním listu byl 21:37, ale několik zdrojů uvádí 21:33. V úmrtním listě bylo uvedeno, že v době smrti papež trpěl Parkinsonovou chorobou a měl vážné dýchací potíže. V polovině února papež podstoupil operaci tracheotomie, která však nepomohla a on zhubl. Měl také zvětšenou prostatu, močovou infekci a další problémy. Příčinou smrti bylo, že mu selhaly ledviny, což způsobilo otravu krve a infekci vyvolanou septickým šokem. Jan Pavel II. pronesl svá poslední slova: "pozwólcie mi odejść do domu Ojca" ("Dovolte mi odejít do domu Otce"), která sdělil svým pomocníkům, a asi po čtyřech hodinách upadl do kómatu.

Papežův lékařský tým používal přístroje pro monitorování srdeční činnosti více než 20 minut, takže skutečný a pravý čas jeho smrti byl kolem 21:15 vatikánského času. Jak vyžaduje tradice, jeho jméno zaznělo třikrát. Když se neozvalo, byl přetržen jeho papežský prsten, což znamenalo konec pontifikátu (vlády papeže) Jana Pavla II.

Mnozí lidé tvrdili, že byli za vlády papeže Jana Pavla II. zvláště požehnáni. Mnoho lidí si myslelo, že by mu měl být udělen titul "blahoslavený". To obvykle trvá nejméně pět let (a může trvat i stovky let). Papež Benedikt XVI. 13. května 2005 zkrátil obvyklé pětileté čekání na zahájení procesu blahořečení. Jediný případ (v nedávné historii), kdy se tak stalo, byla Matka Tereza, kterou Jan Pavel II. prohlásil za blahoslavenou. Dne 14. ledna 2011 bylo oznámeno, že Jan Pavel II. bude blahořečen 1. května 2011 (v neděli Božího milosrdenství). Podle Vatikánu budou ostatky papeže Jana Pavla II. přemístěny (nebudou exhumovány a vystaveny) z groty pod bazilikou svatého Petra, kde je v současné době pohřben, do mramorového kamenného pomníku v kapli svatého Šebestiána Piera Paola Cristofariho, kde je v současné době pohřben blahoslavený papež Inocenc XI; ostatky blahoslaveného papeže Inocence budou pravděpodobně přemístěny. Toto viditelnější umístění vedle kaple Piety, kaple Nejsvětější svátosti a soch papežů Pia XI. a Pia XII. zvýší počet poutníků, kteří si budou moci prohlédnout jeho památku. " Bude pro nás velkou radostí, až bude oficiálně blahořečen, ale pokud jde o nás, je už nyní svatým. " -Stanisław Dziwisz [189]

Papež František 30. září 2013 prohlásil, že Jan Pavel bude spolu s Janem XXIII. prohlášen za svatého 27. dubna 2014. Bylo to poprvé, kdy byli dva papežové prohlášeni za svaté ve stejný den.

Jeho svátek se slaví 22. října.

Učení

Jan Pavel II. byl obecně proti komunismu. Byl také kritikem kapitalismu, který nebyl kontrolován, a nechtěl, aby světové vlády potlačovaly základní práva lidí. Oficiálně odsuzoval aspekty teologie osvobození. Byl proti potratům a antikoncepci obecně. Jako hlava největší křesťanské skupiny Jan Pavel II. vyučoval konzervativní teologický pohled na lidskou sexualitu. Na toto téma sepsal 130 témat nazvaných Teologie těla. Byl proti homosexualitě a pro to, aby lidé zakládali rodiny jako jeden muž a jedna žena. Říkal však, že homosexuálové mají stejnou přirozenou důstojnost a práva jako všichni ostatní. Dne 30. dubna 2000 vyhlásil Jan Pavel svátek Božího milosrdenství podle učení svaté Faustyny Kowalské a v tento den byla také prohlášena za svatou katolické církve. Svátek Božího milosrdenství neustále roste po celém světě. Jana Pavla si připomínáme také pro jeho úctu k konsekrovanému svatému přijímání, svatému Tělu a Krvi Kristově.

Skandály spojené se zneužíváním dětí

V době, kdy Jan Pavel působil jako papež, se církev potýkala s velkým množstvím stížností na sexuální zneužívání dětí kněžími. Existuje mnoho lidí, kteří se domnívají, že církev, a tedy i papež, o těchto tvrzeních věděla a snažila se je ututlat. Například v roce 1996 irští biskupové rozhodli, že kněží podezřelí ze zneužívání dětí musí být nahlášeni policii. Vatikán poslal biskupům dopis, že takové případy nemají hlásit. Dopis byl od budoucího papeže BenediktaXVI - kterého Jan Pavel II. požádal, aby se takovými případy zabýval. Jan Pavel II. údajně také přiměl jednoho kardinála, aby poslal děkovný dopis francouzskému biskupovi, který odmítl nahlásit kněze policii. V roce 2001 rozeslal Jan Pavel II. zvláštní dopis, v němž uvedl, že zneužívání dětí kněžími je velmi závažný zločin a měl by být přísně trestán. Někteří katolíci chtěli, aby byl proces prohlašování Jana Pavla II. za svatého zastaven, dokud nebude vyšetřena jeho role v utajování informací o špatných kněžích.

• Seznam papežů

• Seznam papežů