Biskup je titul duchovního v rámci křesťanské tradice. Jednotlivou oblast, kterou biskup spravuje, označujeme jako diecézi a její úřad jako biskupství. V rámci většího územního celku — arcidiecéze — může mít místní správce hodnost arcibiskupa.

Postavení v církevní hierarchii

Většina křesťanských tradic rozlišuje různé stupně duchovenstva: obvykle se nejprve vysvěcují kněží a teprve poté mohou být někteří z nich jmenováni biskupy. Role biskupa zahrnuje pastorační péči, správní odpovědnost nad diecézí a zajištění věroučné jednoty.

  • Typy biskupů: diecézní (správce diecéze), pomocní (auxiliární) a titulární biskupové.
  • Právní a administrativní pravomoci se liší podle církevní tradice a vnitřního práva.

Jmenování a volba

V katolické církvi vybírají papeže (hlavu církve) obvykle kardinálové z jejich středu; podle kánonického práva však teoreticky může být papežem každý dospělý svobodný muž křtěný v křesťanské víře. Historicky je však neobvyklé, aby papež nebyl již biskupem — posledním papežem, který nebyl biskupem, byl Urban VI. (zvolen 1378).

Papež jako biskup Říma a Vatikán

Papež je zároveň označován jako "římský biskup" a vykonává své funkce i jako hlava městského státu: vládne nezávislému státnímu útvaru zvanému Vatikán. V rámci křesťanské struktury mají římskokatoličtí biskupové nejčastěji odpovědnost před papežem; v jiných tradicích může být nejvyšším postavením např. patriarcha v některých východních nebo pravoslavných církvích.

Různé církevní tradice

Postavení biskupa a jeho forma se výrazně liší podle denominace:

  • Protestantské církve někdy biskupy nemají; některé reformované tradice udržují episkopální strukturu, jiné nikoli.
  • Příkladem církve bez trvalého biskupského úřadu je presbyteriánská církev.
  • Ve Skotské církvi stojí ve vedení volený moderátor, který je volen valným shromážděním na omezené období.
  • Některá hnutí, jako kvakeři, nemají ani biskupy, ani kněžský stav v tradičním smyslu.
  • V anglikánské církvi jsou biskupové součástí hierarchie řízené také arcibiskupy.

Funkce a odpovědnosti biskupa

  • Pastorační péče o věřící a duchovní vedení kněží.
  • Správa diecéze — organizace farností, škol, charitativních institucí.
  • Světit kněze a biskupy (v tradicích s apoštolskou posloupností) a udělovat svátosti, například biřmování/konfirmaci.
  • Učitel víry — rozhodování v otázkách doktríny v rámci své pravomoci.
  • Reprezentace církve navenek a účast na ekumenických a administrativních orgánech.

Znaky, insignie a oděv

Biskupové nosí tradiční insignie a liturgické oděvy, které symbolizují jejich úřad. Mezi nejznámější známky patří klobouk, kterému se říká mitra, dále pastýřská hůl (crosier), biskupský prsten a náprsní kříž. Konkrétní podoba oděvu se liší podle tradice a ritu.

Biskupství je tedy jak funkčním, tak symbolickým článkem v organizaci mnoha křesťanských církví; jeho význam, způsob jmenování a práva závisí na historickém vývoji a církevní tradici.