Náboženská společnost přátel (často zkráceně Společnost přátel nebo v angličtině Religious Society of Friends) je náboženské hnutí s křesťanskými kořeny, které vzniklo v Anglii v polovině 17. století (v 50. letech 1600). Zakladatelem byl mimo jiné George Fox a hnutí se formovalo během období náboženského probuzení po anglické občanské válce. Formální název je Společnost přátel nebo Náboženská společnost přátel.
Lidé ve Společnosti přátel se obvykle nazývají „přátelé“ nebo kvakeři — oba výrazy označují totéž. Termín „kvakeři“ vznikl původně jako přezdívka a v minulosti mohl nést pejorativní nádech; mnoho členů preferuje označení „Přátelé“ (Friends). Většina kvakerů jsou křesťané, ale hnutí dnes zahrnuje i lidi s různými náboženskými názory nebo bez vyhraněného vyznání. Přátelé žijí po celém světě; nejsilnější a nejpočetnější komunity najdeme v Keni, Spojených státech amerických, Bolívii, Guatemale, Spojeném království (včetně Anglie) a v Burundi.
Historie
Přátelé vznikli v 17. století jako hnutí lidí, kteří zdůrazňovali osobní zkušenost s Bohem a přímé vedení Ducha svatého (tzv. „vnitřní světlo“). Mezi rané vůdce patřili George Fox a Margaret Fell. Kvakeři čelili pronásledování kvůli odmítání formálního klerikalismu, státních ceremonií a přísaze věrnosti panovníkovi v době, kdy stát a církev byly úzce propojené. Významnou roli sehráli také v kolonizaci Severní Ameriky — William Penn založil kolonii Pensylvánie jako místo náboženské svobody pro kvakery a jiné pronásledované skupiny.
Víra a praktiky
Základními prvky kvakerské spirituality jsou:
- Vnitřní světlo (Inner Light) — víra, že v každém člověku může působit Boží přítomnost a že tato vnitřní zkušenost je klíčová pro víru a jednání.
- Shromáždění ke ztišení (Meeting for Worship) — v mnoha sborech probíhá bohoslužba ve ztišení bez předem daného liturgického programu; členové mlčí, dokud někdo necítí povolání mluvit. Jiné proudy mají programované bohoslužby s kazateli a zpěvem.
- Žádné svátosti a formální kněžství — tradičně kvakeři neuznávají křest nebo večeři Páně jako nutné svátosti a většina komunit nemá odměňované duchovní v tradičním slova smyslu.
- Etické a společenské svědectví — důraz na mír a pacifismus, rovnost, upřímnost (integritu), jednoduchost a péči o bližní; tato „svědectví“ formují jak náboženský život, tak společenské angažmá.
Organizace, rozhodování a život komunity
Přátelé se organizují do místních setkání (local meetings), která se sdružují do měsíčních a ročních shromáždění (monthly a yearly meetings). Rozhodování v komunitě často probíhá metodou hledání „smyslu shromáždění“ (sense of the meeting) — procesem tichého naslouchání a společného hledání vedení spíše než hlasováním. Některé komunity mají formální představené nebo „ministry“, jiné udržují plochou strukturu bez hierarchie.
Různé proudy a rozdíly
Během 19. a 20. století se kvakeři rozdělili do několika proudů podle teologie a praxe. Hlavní proudy dnes zahrnují:
- liberální či unprogramované sbory (často kladou důraz na ticho a vnitřní vedení),
- evangelikální přátele (zdůrazňují osobní víru v Ježíše Krista a misionářskou činnost),
- konzervativní a tradiční skupiny (které zachovávají některé starší praktiky a formy uctívání).
Existují mezinárodní organizace a fóra, které usnadňují spolupráci mezi různými skupinami přátel (např. Friends World Committee for Consultation), ale jednotlivé správní struktury se liší podle zemí a tradic.
Společenské angažmá
Historicky i dnes jsou Přátelé výrazně angažovaní v otázkách míru a sociální spravedlnosti. Během 19. století hráli důležitou roli v hnutí proti otroctví a v boji za práva žen. V 20. století vznikly organizace jako American Friends Service Committee nebo British Friends Service Council, které se věnují humanitární pomoci, mediaci a obhajobě práv. Tyto organizace byly společně oceněny Nobelovou cenou za mír (AFSC a britská organizace) za jejich práci po první světové válce a v meziválečném období.
Současnost a rozšíření ve světě
Dnešní Společnost přátel je rozmanitá — v různých částech světa se liší náboženské důrazy, liturgie i společenské postoje. Mnohé sbory podporují začleňování, rovnost pohlaví (kvakeři historicky umožnili ženám působit v náboženských funkcích dříve než většina jiných křesťanských skupin) a v některých společenstvích je akceptována i stejnopohlavní partnerství. Kromě zemí zmíněných výše (včetně Keni, Spojených státech amerických, Bolívii, Guatamale, Spojeném království a Burundi) najdeme kvakery v mnoha dalších zemích a regionech.
Známé osobnosti spojené s kvakery
Mezi významné osobnosti spojené s kvakery patří George Fox (zakladatel), Margaret Fell (raná vůdkyně a spisovatelka), William Penn (zakladatel Pensylvánie), John Woolman (filantrop a kritik otroctví) a v pozdější době mnoho aktivistů v oblasti míru a lidských práv.
Přátelé dnes tvoří pestrou komunitu s jednotným důrazem na etické svědectví a osobní duchovní zkušenost, přičemž konkrétní podoba víry a praxe se liší napříč jednotlivými tradicemi a regiony.

