Ledviny: anatomie, funkce, onemocnění a léčba

Ledviny: přehled anatomie, funkce, běžných onemocnění a moderní léčby. Příznaky, prevence, diagnostika a kdy vyhledat nefrologa.

Ledviny jsou dva orgány v břiše obratlovců, které mají tvar fazole. Vytvářejí moč (žlutou odpadní vodu, která vychází z močové trubice). Jsou součástí močové soustavy. Když lékaři hovoří o ledvinách, obvykle používají slovo ledviny. Například selhání ledvin je, když jsou ledviny nemocné a nefungují.

Předpona nefro- se používá také ve slovech, která znamenají "ledviny". Například nefrolog je lékař, který se zabývá ledvinami.

Anatomie ledvin

Ledviny jsou umístěny po obou stranách páteře v bederní oblasti, obvykle pod dolním žebrem. Každá ledvina má velikost přibližně pěst a hmotnost kolem 120–200 g u dospělého. Základní části ledviny:

• Kůra (cortex) – vnější vrstva obsahující glomeruly a část tubulů.
• Mícha (medulla) – vnitřní část tvořená pyramidami, které sbírají a odvádějí moč do ledvinné pánvičky.
• Ledvinná pánvička – shromažďuje moč a přivádí ji do močovodu.
• Nefron – základní funkční jednotka ledviny. Jeden člověk má kolem 0,8–1,5 milionu nefronů v jedné ledvině. Nefron se skládá z glomerulu (kapilární klubko) a tubulárního systému (Bowmanův váček, proximální tubulus, Henleova klička, distální tubulus a sběrné kanálky).
• Vaskulární zásobení – krev do ledvin přivádí ledvinná tepna (arteria renalis) a odvádí ledvinná žíla (vena renalis). Ledviny mají bohatou síť cév umožňující filtraci krve.

Funkce ledvin

Ledviny plní řadu životně důležitých funkcí:

• Filtrace krve a tvorba moči: odstranění odpadních látek (např. urea, kreatinin) a přebytečné vody.
• Regulace objemu tekutin a rovnováhy elektrolytů: kontrola sodíku, draslíku, chloridů a dalších iontů.
• Kompenzace acidobazické rovnováhy: vylučování nebo zadržování H+ a HCO3−.
• Regulace krevního tlaku: produkce reninu, který spouští renin-angiotenzin-aldosteronový systém.
• Endokrinní funkce: produkce erytropoetinu (stimulace tvorby červených krvinek) a aktivace vitaminu D (hydroxylace na kalcitriol), což ovlivňuje metabolismus vápníku.

Nejčastější onemocnění ledvin

• Akutní selhání ledvin (acute kidney injury): rychlý pokles funkce ledvin, často následkem dehydratace, těžké infekce, užití některých léků nebo ztráty krve.
• Chronické onemocnění ledvin (CHON): pomalé, postupné zhoršování funkce ledvin způsobené např. diabetem, hypertenzí nebo chronickými záněty.
• Glomerulonefritidy: záněty glomerulů, které mohou vést k proteinurii (bílkovina v moči), hematurii (krev v moči) a snížení filtrace.
• Infekce močových cest a pyelonefritida: infekce, které mohou postihnout ledviny a způsobit horečky, bolest v boku a poruchu funkce.
• Ledvinné kameny (nefrolitiáza): pevné krystaly v močových cestách, způsobují ostrou bolest, krev v moči a mohou vést k zánětu.
• Polycystická choroba ledvin: genetické onemocnění charakterizované vznikem mnoha cyst v ledvinách, které mohou bránit jejich funkci.
• Hydronefróza: zvětšení ledvin způsobené obstrukcí odtoku moči (např. kamenem či nádorem).

Příznaky poruchy ledvin

Mezi běžné příznaky patří:

• otoky (otoky kotníků, obličeje),
• únava, slabost, bledost (z důvodu anémie),
• zvýšený krevní tlak,
• změny v močení (snížené množství moči, časté močení, pálení, změna barvy),
• krvavá nebo pěnivá moč (bílkovina v moči),
• bolesti v bederní krajině,
• nevolnost, ztráta chuti k jídlu u pokročilého selhání.

Diagnostika

Vyšetření obvykle zahrnuje:

• Krevní testy: kreatinin, odhadovaná glomerulární filtrace (eGFR), močovina (BUN), elektrolyty.
• Vyšetření moči: sediment moči, testovací proužek (urinální test) na bílkoviny, krev, infekci.
• Zobrazovací metody: ultrazvuk ledvin, CT nebo MRI při podezření na kameny, obstrukci nebo anatomické změny.
• Biopsie ledviny: odběr malého vzorku tkáně pro histologické vyšetření při některých glomerulonefritidách nebo nejasných stavech.

Léčba

Léčba závisí na příčině a závažnosti onemocnění:

• Akutní stavy: často vyžadují hospitalizaci, korekci tekutinové a elektrolytové rovnováhy, odstranění příčiny (léčiva, infekce). V těžkých případech hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu.
• Chronická onemocnění: zpomalení progrese léčbou hypertenze (často inhibitory ACE nebo ARB), kontrolou diabetu, režimovými opatřeními (omezení soli, úprava tekutin), léčbou překyselení a poruch minerálního metabolismu. V pokročilých stadiích nutnost náhrady funkce dialýzou nebo transplantací ledviny.
• Léčba infekcí: antibiotika podle kultivace moči.
• Ledvinné kameny: analgetika, zvýšený příjem tekutin, litotrypse (rozbití kamene), endoskopické nebo chirurgické odstranění podle velikosti a umístění.
• Transplantace ledviny: možnost trvalého řešení u vybraných pacientů s koncovým stadiem chronického selhání ledvin. Vyžaduje dlouhodobou imunosupresivní léčbu.

Prevence a péče

• udržování adekvátního příjmu tekutin (pokud není kontraindikováno),
• kontrola cukrovky a krevního tlaku,
• omezení nadměrného užívání léků, které mohou poškodit ledviny (některá analgetika, nesteroidní protizánětlivé léky, některá antibiotika),
• zdravá strava a udržení normální hmotnosti,
• pravidelné preventivní vyšetření u rizikových skupin (diabetici, hypertonici, rodinná anamnéza onemocnění ledvin).

Kdy vyhledat lékaře

Okamžitě kontaktujte lékaře při náhlém snížení množství moči, těžkých otocích, silné bolesti v boku, vysoké horečce s bolestí při močení, nebo pokud víte o riziku onemocnění ledvin (diabetes, vysoký krevní tlak, rodinné onemocnění). Včasná diagnostika a léčba pomáhá zachovat funkci ledvin a předcházet závažným komplikacím.

Pokud máte další otázky o konkrétních onemocněních ledvin, diagnostice nebo léčebných možnostech, zeptejte se svého lékaře nebo specialisty – nefrologa.

Hledání podle dopisu