Cukrovka (diabetes mellitus): příčiny, příznaky a léčba – přehled

Diabetes mellitus 1. typu

Diabetes mellitus 1. typu vzniká, když je část slinivky břišní, která vyrábí inzulín, zničena vlastním imunitním systémem. Když slinivka nevytváří inzulin, glukóza - cukr - v krvi se nemůže dostat do částí těla, které cukr potřebují k životu. Aby mohl člověk s cukrovkou 1. typu žít, musí po zbytek života užívat inzulin. Musí si pravidelně kontrolovat hladinu cukru v krvi, a to často, mnohokrát každý den.

Diabetes 1. typu se nejčastěji vyskytuje u mladších lidí, ale může se vyskytnout i u dospělých, i když je to mnohem méně časté. Přibližně 1 z 10 lidí s cukrovkou má cukrovku 1. typu.

Diabetes mellitus 2. typu

Diabetes mellitus 2. typu je onemocnění velmi odlišné od diabetu 1. typu. Při cukrovce 2. typu si člověk vytváří inzulín, ale buď inzulín v jeho těle nefunguje tak, jak by měl, nebo si nevytváří dostatek inzulínu na zpracování glukózy. Když inzulin nefunguje tak, jak by měl, glukóza (cukr) v krvi se nemůže dostat do těch částí těla, které cukr potřebují.

Diabetes 2. typu se nejčastěji vyskytuje u starších osob s nadváhou.

Gestační diabetes

Gestační diabetes mellitus se podobá diabetu 2. typu. U některých žen se vyskytuje v těhotenství.

Další typy cukrovky

Mezi další typy cukrovky patří mimo jiné:

• Latentní autoimunitní diabetes dospělých (LADA)

• Diabetes mladých lidí s nástupem zralosti (MODY)

Komplikace jsou problémy, ke kterým dochází v důsledku nemoci. V případě cukrovky existují dva druhy komplikací. První druh nastává rychle a lze jej rychle řešit. Tento druh se nazývá akutní komplikace. Druhý druh je způsoben příliš vysokou hladinou glukózy v krvi po mnoho let a nazývá se chronická komplikace nebo dlouhodobá komplikace.

Nadměrné množství glukózy v krvi se nazývá "hyperglykémie". Pokud je velmi vysoká, může způsobit akutní komplikace. U diabetiků 1. typu je jednou z těchto komplikací diabetická ketoacidóza, která představuje lékařskou pohotovost a kterou lze často odhalit podle ovocného zápachu v dechu. Další akutní komplikací, častější u diabetiků 2. typu, je neketotické hyperosmolární kóma, které je rovněž velmi nebezpečné.

Příliš nízká hladina glukózy v krvi se nazývá hypoglykémie. Může také způsobit akutní komplikace. Při příliš nízké hladině může mít diabetik mnoho příznaků, jako je pocení, třes, vztek (nebo pocit pasivity) a případně i mdloby. Diabetici s hypoglykémií mohou být zmatení nebo dokonce v bezvědomí. Může se zdát, že vypili příliš mnoho alkoholu. Těžká hypoglykémie je velmi nebezpečná a může způsobit smrt. Nejlepší léčbou hypoglykémie je vyhnout se jí. Pokud k ní dojde, konzumace potravin obsahujících glukózu (například stolního cukru) obvykle stav rychle zlepší. Někdy se léčí podáním injekce léku zvaného "glukagon". Glukagon je hormon vytvářený slinivkou břišní. Má opačný účinek než inzulín. Podání glukagonu způsobí zvýšení hladiny glukózy v krvi tím, že vytlačí uloženou glukózu do krve. Hypoglykémie je obvykle způsobena příliš velkým množstvím léků pro diabetiky, nedostatečným množstvím potravy, příliš velkým množstvím pohybu nebo jejich kombinací.

Chronické komplikace jsou většinou způsobeny hyperglykémií (ne však tak vysokou, aby vždy způsobila akutní komplikace). Způsobuje poškození cév a nervů. Poškození cév může nakonec způsobit mrtvici, srdeční infarkt, selhání ledvin, slepotu, pomalé hojení kožních trhlin - s přidanou možností infekce - a dokonce i amputace ze špatného prokrvení (snížený průtok krve, obvykle do nohou a prstů). Poškození nervů může způsobit, že diabetici necítí bolest (obvykle se to děje v chodidlech). To způsobuje, že mají více úrazů a neuvědomují si, že se zranili. Poškození nervů může také způsobovat bolest, i když nedošlo k žádnému skutečnému zranění. Jedná se o typ fantomové bolesti nebo bolesti ducha. Bolest může být tak intenzivní, že mohou být zapotřebí silné léky proti bolesti.

Vzhledem k poškození způsobenému vysokou hladinou glukózy v krvi je důležité diabetes mellitus léčit. Cílem je udržet normální hladinu glukózy v krvi. Normální rozmezí hladiny glukózy v krvi je 80-120 mg/dl (miligramů glukózy na decilitr krve) nebo 3,5-7 mmol/l (milimolů na litr krve). Jedná se o různé způsoby vyjádření téže věci, podobně jako yardy a metry jsou různé jednotky měření vzdálenosti.

Diabetici by si měli často kontrolovat hladinu glukózy v krvi. To proto, aby se ujistili, že nedostanou hypoglykémii nebo hyperglykémii. Glukometr je baterií napájený měřicí přístroj, který kontroluje hladinu glukózy v krvi. Diabetici často nosí glukometr u sebe a kontrolují si hladinu cukru v krvi několikrát za den. Mohou také trpět silnou zácpou a častým močením.

Lékaři mohou také použít krevní test zvaný hemoglobin A1C. Ten se někdy píše Hgb-A1C nebo jinak; neexistuje žádný standardní název. Ten lékaři řekne, jaká byla průměrná hladina glukózy v krvi přibližně za posledních 90 dní. Pokud byla hladina příliš vysoká, může to znamenat, že je třeba nasadit novou medikaci, změnit dávkování léků nebo zlepšit dietu.

Diabetiky je třeba sledovat, zda se u nich neobjeví komplikace způsobené cukrovkou. Měli by pravidelně navštěvovat očního lékaře, který by měl kontrolovat, zda nedošlo k poškození cév v očích. Pokud se toto poškození včas neodhalí a neléčí, může způsobit slepotu. Měli by si pravidelně nechávat kontrolovat moč nebo krev, zda se u nich neobjevují známky poškození ledvin. Minimálně každý den si musí kontrolovat nohy, zda nemají řezné rány, modřiny, puchýře apod. A měli by si pravidelně nechávat kontrolovat nohy, zda nemají poškozené nervy, problémy s krevním oběhem a infekce.

Nejdůležitějším cílem při diabetu je udržet hladinu glukózy v krvi co nejblíže normálu. Vzhledem k tomu, že po jídle obvykle stoupá a po cvičení klesá, je její rozumné zvládání často složité a obvykle vyžaduje péči a přemýšlení. Léčba se liší u diabetu 1. a 2. typu. Lidé s diabetem 1. typu jsou léčeni inzulinem. Lidé s diabetem 2. typu obvykle začínají dietou, cvičením a snižováním hmotnosti, případně přechází na léky (a, i když ne tak často, na inzulin).

Edukace je důležitá u obou typů diabetu. Diabetici se musí učit o dietě. Naučí se odhadovat a sledovat, kolik sacharidů, bílkovin a tuků je v různých potravinách. Plánují si jídlo tak, aby obsahovalo správné množství sacharidů, bílkovin a tuků. Pacienti s diabetem 1. typu se mohou rozhodnout, kolik inzulinu si před jídlem vezmou, podle toho, kolik toho sní.

Diabetici si musí dávat pozor také na cvičení. Cvičení je důležité pro udržení zdraví, ale intenzivní nebo dlouhodobé cvičení může způsobit hypoglykémii. Diabetici proto musí cvičení pečlivě plánovat.

Kromě kontroly hladiny glukózy v krvi může být nutná i další léčba. Diabetici mají často onemocnění cév, proto je důležité věnovat pozornost i dalším onemocněním, která mohou mít vliv na cévy. U lidí s cukrovkou je léčba vysokého krevního tlaku (hypertenze) a vysoké hladiny cholesterolu důležitější než obvykle. Obě tato onemocnění poškozují cévy. Cíle léčby se mohou u diabetiků měnit. Například u lidí bez diabetu by měl být krevní tlak 140/90 nebo nižší. U diabetiků by měl být 130/80 nebo méně.