Homeostáza
Homeostáza je samoregulace, základní vlastnost všech samoorganizujících se systémů. V biologii je to udržování stabilního vnitřního prostředí.
Homeostáza je schopnost života zůstat v rovnováze, i když se prostředí mění. Živočichové udržují své tělo ve stabilním stavu. Činí tak regulací své vnitřní rovnováhy . Upravují například své pH, teplotu, množství kyslíku nebo oxidu uhličitého v krvi atd. U živých organismů se studium toho, jak se udržují ve stabilním stavu, nazývá fyziologie. Naše fyziologie většinou funguje po celý život nevědomě. Máme mnoho systémů negativní zpětné vazby, které upravují naši fyziologii tak, abychom zůstali naživu. Tyto systémy se samy organizují a není třeba se je učit. Jsou zděděné.
Tento pojem popsal Claude Bernard a později jej v letech 1926, 1929 a 1932 zavedl Walter Cannon. Walter Cannon se domníval, že se jedná o znaky homeostázy:
1. Stálost v otevřeném systému, jako je naše tělo, je zajištěna mechanismy, které tuto stálost udržují. Cannon vycházel z poznatků o způsobech regulace ustálených stavů, jako jsou koncentrace glukózy, tělesná teplota a acidobazická rovnováha.
2. Pro udržení ustáleného stavu se každá změna automaticky setkává s faktory, které se změně brání. Zvýšení obsahu soli v krvi má za následek žízeň, protože tělo se snaží zředit koncentraci soli v extracelulární tekutině.
3. Regulační systém zajišťující homeostázu má řadu spolupracujících mechanismů, které působí současně nebo postupně. Krevní cukr je regulován inzulinem, glukagony a dalšími hormony, které řídí jeho uvolňování z jater nebo jeho příjem tkáněmi.
Příklady homeostázy:
- Fungování termostatu
- Regulace vody a minerálů v těle
- Regulace tělesné teploty: savci a ptáci mají složité systémy, které udržují jejich tělesnou teplotu v těsných mezích.
U savců se na homeostáze podílejí především tyto orgány:
- Hypotalamus a hypofýza
- plíce
- kůže
- svaly
- ledviny
- játra a slinivku břišní
Mozek je také ústředním prvkem homeostázy. Řídí chování a základní funkcí chování je podpora života prostřednictvím činnosti.
Související stránky
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to homeostáza?
Odpověď: Homeostáza je samoregulace stabilního vnitřního prostředí u živých organismů. Je to schopnost života zůstat v rovnováze, když se prostředí mění.
Otázka: Kdo vymyslel termín homeostáza?
Odpověď: Tento termín vymyslel Walter Cannon v letech 1926, 1929 a 1932.
Otázka: Jaké jsou některé rysy homeostázy podle Waltera Cannona?
Odpověď: Podle Waltera Cannona homeostáza zahrnuje stálost v otevřeném systému, jako je naše tělo, který je udržován mechanismy odolávajícími změnám; jakékoli zvýšení nebo snížení určitých proměnných se setká s faktory, které mu odolávají; a existují spolupracující mechanismy, které působí současně nebo postupně, aby udržely ustálený stav.
Otázka: Které orgány se u savců podílejí na homeostáze?
Odpověď: U savců se na homeostáze podílejí především hypotalamus a hypofýza, plíce, kůže, svaly, ledviny, játra a slinivka břišní. Důležitou roli hraje také mozek, který řídí chování, jež podporuje život tím, že jedná.
Otázka: Jak zvířata regulují svou vnitřní rovnováhu?
Odpověď: Živočichové regulují svou vnitřní rovnováhu tím, že upravují hladinu pH, teplotu, množství kyslíku nebo oxidu uhličitého v krvi atd.
Otázka: Jak se nazývá nauka o tom, jak se živé organismy udržují ve stabilním stavu?
Odpověď: Studium toho, jak se živé organismy udržují ve stabilním stavu, se nazývá fyziologie.
