Krevní tlak je měření používané v medicíně. V těle odvádějí krev ze srdce tepny. Při průchodu krve tepnami dochází k jejímu tlaku na stěny tepen. Krevní tlak měří, jak silně krev tlačí na stěny tepen.

Obvykle se "krevním tlakem" měří tlak ve větších tepnách, které přivádějí krev do jiných částí těla než do plic, jako je pažní tepna na paži. Krevní tlak se obvykle měří v milimetrech rtuti (mmHg).

Krevní tlak obsahuje dvě čísla. První je systolický tlak. Měří, jak silně krev tlačí na stěny tepen, když je srdce v systole (bije a vytlačuje krev). Tehdy je tlak na stěny tepen nejvyšší. Druhé číslo je diastolický krevní tlak. Měří, jak silně krev tlačí na stěny tepen, když je srdce v diastole (odpočívá mezi údery a nevytlačuje krev). Například na obrázku na této stránce je tlak na stěny tepen 122 mmHg, když srdce bije, a 65 mmHg, když srdce odpočívá. Tento krevní tlak by se zapsal jako "122/65" a četl by se jako "122 na 65".

Střední arteriální tlak je průměrný krevní tlak člověka. Pulzní tlak je rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem.

K měření krevního tlaku používají lékaři přístroj zvaný sfygmomanometr.

Další vysvětlení a význam hodnot

Střední arteriální tlak (MAP) přibližuje průměrné zatížení tepen v průběhu srdečního cyklu a lze ho odhadnout vzorcem: MAP ≈ diastolický tlak + 1/3 (systolický − diastolický). MAP má klinický význam především při hodnocení perfuze orgánů — příliš nízký MAP může znamenat nedostatečné prokrvení, příliš vysoký zase větší zátěž pro cévy a srdce.

Pulzní tlak je rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem (např. u hodnoty 122/65 je pulzní tlak 57 mmHg). Zvýšený pulzní tlak může být známkou tuhnutí velkých tepen (aterosklerózy) nebo jiných srdečních onemocnění.

Jak se krevní tlak měří

  • Nejčastěji se používá manuální metodou se sfygmomanometrem a fonendoskopem (auskultační metoda) nebo automatickými oscilometrickými přístroji, které měří na paži.
  • Správná technika měření je důležitá: pacient by měl být v klidu alespoň 5 minut, vsedě, se založenou dlaní nahoru a opřenou paží v úrovni srdce; manžeta by měla mít vhodnou velikost a být umístěna na holé paži.
  • Jedno měření může být ovlivněno stresem, kávou, kouřením nebo nedostatkem spánku. Pro přesnou diagnózu se doporučuje více změřených hodnot při různých příležitostech nebo 24hodinové ambulantní monitorování krevního tlaku (ABPM).
  • Bílý plášť (white coat hypertension) — zvýšené hodnoty pouze v ordinaci lékaře — lze ověřit domácím měřením nebo ABPM.

Normální hodnoty a klasifikace

Hodnoty se mohou mírně lišit podle použitých doporučení. Obecné orientační rozdělení podle amerických a evropských doporučení:

  • Optimální/Normální: systolický <120 mmHg a diastolický <80 mmHg.
  • Elevated (mírně zvýšený): systolický 120–129 mmHg a diastolický <80 mmHg.
  • Hypertenze 1. stupně: systolický 130–139 nebo diastolický 80–89 mmHg (podle AHA/ACC).
  • Hypertenze 2. stupně: systolický ≥140 nebo diastolický ≥90 mmHg (často používaný prah u některých evropských doporučení pro stanovení diagnózy).

Diagnóza hypertenze se obvykle opírá o opakovaná měření během několika dní nebo potvrzení pomocí ambulantního 24hodinového monitorování.

Příčiny a rizikové faktory

Vysoký krevní tlak může být způsoben nebo zhoršen faktory jako jsou věk, rodinná anamnéza, nadváha, nedostatek pohybu, nadměrná sůl v dietě, nadměrné pití alkoholu, kouření, chronický stres, některé léky a onemocnění (např. chronická onemocnění ledvin, endokrinní poruchy). Nízký krevní tlak (hypotenze) může být spojen s dehydratací, krvácením, některými léky, srdečním selháním nebo poruchami autonomního nervového systému.

Symptomy a kdy vyhledat lékaře

Mnoho lidí s vyšším krevním tlakem nemá žádné výrazné příznaky; proto se hypertenze často nazývá "tichý zabiják". Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, pokud se objeví:

  • silná bolest na hrudi nebo dušnost,
  • silná bolest hlavy, poruchy vidění, zmatenost,
  • náhlé slabosti nebo ochrnutí (příznaky mrtvice),
  • pokles vědomí nebo mdloby.

Léčba a prevence

Léčba hypertenze závisí na stupni a na celkovém kardiovaskulárním riziku. Základní opatření zahrnují úpravu životního stylu:

  • snížení příjmu soli,
  • udržení zdravé hmotnosti,
  • pravidelná tělesná aktivita,
  • omezení alkoholu a nekouření,
  • zdravá strava bohatá na ovoce, zeleninu a vlákninu.

Pokud je to nutné, předepíše lékař léky (např. diuretika, ACE inhibitory, ARB, beta-blokátory, blokátory kalciových kanálů). Cílové hodnoty krevního tlaku a volba léků se volí individuálně.

Domácí měření a sledování

Domácí monitorování krevního tlaku je užitečné pro dlouhodobé sledování a pro ověření účinnosti léčby. Doporučuje se:

  • měřit vždy za stejných podmínek (např. ráno a večer),
  • udržet klid po 5 minutách před měřením,
  • zapsat hodnoty a ukazovat je lékaři při kontrolách,
  • používat ověřený přístroj a správnou velikost manžety.

Pokud si přejete, mohu přidat zjednodušený návod krok po kroku k domácímu měření krevního tlaku nebo přehled nejčastěji používaných tříd antihypertenziv.