Přehled
Hypotenze označuje snížený krevní tlak, běžně měřený v milimetrech rtuťového sloupce (mmHg). Lidé s touto poruchou se označují jako hypotenzní. Za obecné rozmezí, kdy se krevní tlak považuje za nízký, se u dospělých často uvádí systolický tlak pod 90 mmHg nebo diastolický tlak pod 60 mmHg. Systolický a diastolický údaj lze dále vysvětlit včetně jejich role při hodnocení srdeční funkce: systolický tlak (horní číslo) a diastolický tlak (dolní číslo). Termín nízký krevní tlak zahrnuje jak asymptomatické, tak i život ohrožující stavy.
Příznaky a klinický význam
U mnoha osob je hypotenze bez příznaků a nevyžaduje léčbu. Pokud se ale projeví, typické příznaky zahrnují závratě nebo mdloby (zejména při vstávání), rozmazané vidění, slabost, nevolnost, zimné nebo bledé končetiny a zhoršenou koncentraci. Akutní a těžká hypotenze může vést k nedostatečnému zásobení orgánů kyslíkem a přejít ve stav šoku, což je nouzový stav.
Příčiny a typy
- Dehydratace nebo velká ztráta krve snižují objem cirkulující krve.
- Srdeční onemocnění (např. bradykardie, selhání srdce) snižují výkon pumpy.
- Endokrinní poruchy (např. hypotyreóza, Addisonova choroba) mohou ovlivnit tlak.
- Vedlejší účinek léků: diuretika, antihypertenziva, některé antidepresiva nebo léky na Parkinsonovu nemoc.
- Specifické formy: ortostatická (posturální) hypotenze po rychlém postavení, postprandiální hypotenze po jídle a neurálně zprostředkovaná hypotenze u mladších jedinců.
Diagnostika
Vyšetření začíná opakovaným měřením krevního tlaku v klidu a v různých polohách (ležící, sedící, stojící). Pro objasnění příčiny se používají EKG, laboratorní testy (krevní obraz, elektrolity, funkce ledvin a štítné žlázy) a někdy tilt-table test. Důležitá je i revize současných léků a anamnézy epizod mdlob.
Léčba a prevence
U lehké a asymptomatické hypotenze stačí často jednoduchá opatření: postupné vstávání, dostatečný příjem tekutin a soli, kompresní punčochy a úprava léků. U symptomatické nebo chronické hypotenze může lékař doporučit farmakoterapii (léky zvyšující krevní tlak, např. midodrin nebo fludrokortison v indikovaných případech) a cílené řešení základní příčiny. V akutních stavech je nutná hospitalizace a podpůrná péče.
Rozdíly a praktické rady
Rozlišovat je třeba mezi chronicky nízkým, stabilním tlakem, který může být u některých lidí normální, a náhle vzniklou hypotenzií, která bývá nebezpečná. Pokud se u osoby objeví opakované mdloby, zmatenost, silné dušnosti nebo bolesti na hrudi, jedná se o signál k okamžité lékařské pomoci. Pro běžnou prevenci se doporučuje sledovat tlak pravidelně, konzultovat užívané léky a udržovat adekvátní hydrataci.