Očkování
Očkování (známé také jako variolování) je historická metoda, jak získat imunitu proti neštovicím. Na rozdíl od vakcíny se při očkování používá infikovaný materiál (například strupy) z nakaženého pacienta. Výhodou očkování je to, že jedinec získá méně nebezpečný typ viru. Další výhodou očkování je skutečnost, že má úmrtnost 0,5-2 % (na rozdíl od 35 % úmrtnosti na neštovice). Očkování bylo nakonec nahrazeno poté, co Edward Jenner objevil vakcínu proti neštovicím.
Historické použití
Čína
Čína možná používala očkování už v 10. století. Tehdejší čínský císař přišel o svého nejstaršího syna kvůli neštovicím. Chtěl najít způsob, jak zabránit tomu, aby neštovice zabily další členy jeho rodiny. Svolal mnoho lidí z celé říše, aby se pokusili najít lék na neštovice. Jeden muž provedl očkování, aby svou rodinu imunizoval. Zdroj příběhu byl však údajně sepsán 100 let po této události.
Očkování se v Číně rozšířilo až za císaře Longqinga v 16. století. Napsal to Yu Tianchi. Očkování pomocí nejsmrtelnějšího kmene viru bylo v Číně zakázáno používat, aby se zabránilo vysoké úmrtnosti. Je doloženo, že v 18. století se očkování používalo v Indii. Je možné, že se používalo i dříve, ale neexistují žádné důkazy, které by to potvrzovaly.
Dovoz do Evropy
Očkování bylo poprvé použito v Anglii poté, co se o tom přesvědčila manželka velvyslance v Konstantinopoli. Jmenovala se lady Mary Wortley Montague a byla ohromena přínosem očkování. Přišla o syna a sama si nesla jizvy po viróze. Když se v Anglii v roce 1721 objevila epidemie neštovic, nařídila, aby byla její dcera naočkována. Její dceru navštívilo mnoho lidí, na které výsledky očkování udělaly dojem. Nakonec bylo očkování vyzkoušeno ve věznici Newgate. Bylo to ještě předtím, než byli naočkováni členové královské rodiny. Po úspěchu v Anglii začalo očkování proti neštovicím používat mnoho evropských zemí.
Pokles používání
V roce 1796 objevil Edward Jenner vakcínu proti neštovicím, která měla velmi nízkou úmrtnost. Byla také účinnější. Očkování začalo být nahrazováno touto novou vakcínou a nakonec bylo v Anglii v roce 1840 zakázáno. Francie zakázala očkování v roce 1762 kvůli úmrtnosti s ním spojené.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to innuze?
Odpověď: Očkování je historický způsob, jak učinit lidi imunními vůči neštovicím.
Otázka: Jak se očkování liší od vakcíny?
Odpověď: Při očkování se používá infikovaný materiál (například strupy) z nakaženého pacienta, zatímco při vakcinaci se používá oslabená nebo mrtvá forma viru.
Otázka: Jakou výhodu má očkování oproti přirozené nákaze neštovicemi?
Odpověď: Očkováním získá člověk méně nebezpečnou formu viru, což znamená nižší riziko závažných příznaků a úmrtí.
Otázka: Jaká je úmrtnost při očkování ve srovnání s neštovicemi?
Odpověď: Míra úmrtnosti při očkování se pohybuje mezi 0,5 a 2 %, zatímco míra úmrtnosti na neštovice je 35 %.
Otázka: Proč bylo očkování nakonec nahrazeno?
Odpověď: Očkování bylo nakonec nahrazeno poté, co Edward Jenner objevil vakcínu proti neštovicím.
Otázka: Jaký typ materiálu se při očkování používá?
Odpověď: Při očkování se používá infikovaný materiál (například strupy) z infikovaného pacienta.
Otázka: Používá se očkování i dnes?
Odpověď: Ne, očkování se již nepoužívá, protože byla vyvinuta účinnější a bezpečnější vakcína.
