Antibiotika

Odolnost

Dnes se lidé obávají, že na bakterie antibiotika nepůsobí. Bakterie se skutečně vyvíjejí a mnoho kmenů bakterií již odolává běžným antibiotikům. Při vystavení antibiotikům většina bakterií rychle zahyne, ale u některých může dojít k mutacím, které je činí o něco méně citlivými. Tyto bakterie se pak množí a vytvářejí velké kolonie, na které antibiotikum působí méně.

Část tohoto problému je způsobena nadměrným užíváním a zneužíváním antibiotik. Pokud je někdo nemocný virem, antibiotika na virus nepůsobí. Někteří lékaři přesto antibiotika předepíší, aby měl pacient pocit, že je na svou nemoc léčen.

Dalším problémem je, že mnoho lidí neužívá antibiotika správně. Lidé často přestanou lék užívat, když se začnou cítit lépe. Antibiotika však nezabijí všechny špatné bakterie najednou. Bakterie, které jsou odolnější, nezahynou hned. Když někdo přestane užívat antibiotika příliš rychle, mohou se tyto rezistentní bakterie rozmnožit a přežít. Pak antibiotikum nefunguje tak dobře, protože na bakterie působí méně.

Historie

Antibiotika mohou být nejúčinnějším způsobem léčby bakteriálních infekcí. Vodítkem k tomu může být Pasteurova práce. Měl k dispozici kulturu zárodků antraxu, které nechal působit na vzduchu. Vytvořily se z nich kolonie mnoha hub, ale bacily antraxu zmizely. Lékařská věda nebyla v té době připravena pochopit důsledky této skutečnosti.

Studium antibiotik začalo v roce 1928,což byl malý náhodný začátek. Alexander Fleming, londýnský bakteriolog, kultivoval stafylokoka. V jedné Petriho misce se objevila plíseň a rozšířila se Na živné želatině misky byla každá skvrna plísně obklopena průhledným prstencem, bez bakterií. Extrahovaná látka navíc dokázala vyčistit infikované rány.

Termín antibiotikum poprvé použil v roce 1942 Selman Waksman se svými spolupracovníky v článcích v časopisech pro označení jakékoli látky produkované mikroorganismem, která je antagonistická vůči růstu jiných mikroorganismů ve vysokém zředění. Tato definice vyškrtla látky, které ničí bakterie, ale nejsou produkovány mikroorganismy (např. žaludeční šťávy a peroxid vodíku). Vyloučila také syntetické antibakteriální sloučeniny, jako jsou sulfonamidy.

Díky pokroku v lékařské chemii je většina dnešních antibakteriálních látek chemicky modifikována různými přírodními sloučeninami.

Penicilin, první přírodní antibiotikum objevené Alexandrem Flemingem v roce 1928.

Použijte

Na některé bakterie působí pouze určité typy antibiotik. Antibiotika bojují proti infekcím způsobeným bakteriemi.Pacienti mohou potřebovat různé typy nebo různá množství antibiotik podle toho, jaká bakterie způsobuje jejich zdravotní problémy. Z tohoto důvodu by antibiotika měla být vždy užívána pod dohledem lékaře (nebo jiného certifikovaného zdravotnického pracovníka). Lékař může také sledovat nežádoucí účinky a v případě potřeby změnit léčbu pacienta. Antibiotika jsou velmi užitečná, když je vaše tělo napadeno bakterií. Antibiotika nezabíjejí viry, takže jsou proti virové infekci nepoužitelná. Lékař musí před nasazením antibiotik určit, zda je infekce pacienta virového nebo bakteriálního původu, to je další důvod, proč by měl antibiotika předepsat lékař, místo aby se spoléhal na samoléčbu.

Teixobactin

Teixobaktin je první nové antibiotikum objevené za posledních čtyřicet let. Je účinný proti grampozitivním bakteriím, včetně Staphylococcus aureus. Zdá se, že patří do nové třídy antibiotik.

Související stránky

• Rezistence vůči antibiotikům
• Antivirotika