Nadledviny: funkce, hormony (kortizol, adrenalin) a role při stresu

Nadledviny: role při stresu, funkce a hormony (kortizol, adrenalin) — jak ovlivňují krevní tlak, energii a zdraví. Zjistěte příznaky a prevenci.

Nadledvina (česky také nadledvinka) je párová žláza ležící u horního pólu ledvin u většiny savců, u člověka připomíná čepičku na vrcholu ledviny. Název vychází z latiny: ad = „blízko“ a renes = „ledviny“. Žláza se skládá ze dvou hlavních částí: zevní kůry nadledvin a centrální dřeně nadledvin.

Anatomie a histologie

Kůra nadledvin je tvořena třemi funkčními vrstvami, z nichž každá syntetizuje odlišné steroidní hormony:

• zona glomerulosa – produkuje mineralokortikoidy (např. aldosteron), které regulují krevní tlak a rovnováhu elektrolytů (hlavně sodík a draslík);
• zona fasciculata – hlavní zdroj glukokortikoidů, zejména kortizolu, který má široké účinky na metabolismus, imunitu a reakci na stres;
• zona reticularis – produkuje slabé androgeny (např. DHEA), které mohou být periferně přeměněny na aktivní pohlavní hormony.

Centrální část, dřeň nadledvin, obsahuje chromafinní buňky, které tvoří katecholaminy – především adrenalin a noradrenalin. Tyto hormony jsou důležité pro rychlou „boj nebo útěk“ reakci organizmu.

Hormonální produkty a jejich funkce

• Mineralokortikoidy (aldosteron) – zvyšují reabsorpci sodíku v ledvinách, vedou k retenci vody a zvyšují krevní tlak; ovlivňují hladiny draslíku.
• Glukokortikoidy (kortizol) – zvyšují glukózu v krvi (stimuluje glukoneogenezi), rozkládají proteiny, podporují lipolýzu, potlačují imunitní odpověď a ovlivňují zánět; mají také cirkadiánní rytmus sekrece.
• Androgeny – ovlivňují sekundární pohlavní znaky, zejména u žen mohou mít znatelný vliv při nadprodukci.
• Katecholaminy (adrenalin, noradrenalin) – zvyšují srdeční frekvenci, zúžují některé cévy, rozšiřují průdušky a rychle připravují tělo na akutní stresovou situaci.

Role při stresu

Nadledviny jsou klíčové pro reakci na stres a fungují ve dvou hlavních osách:

• rychlá odpověď – sympaticko‑adrenální systém (SAM): aktivace sympatiku vede k uvolnění adrenalinu a noradrenalinu z dřeně nadledvin; tato reakce nastupuje během sekund až minut a připravuje organismus na okamžité jednání;
• pomalejší neuroendokrinní osy – HPA osa: stres stimuluje hypothalamus k uvolnění CRH, který podporuje hypofýzu k uvolnění ACTH; ACTH působí na kůru nadledvin a zvyšuje sekreci kortizolu. Kortizol působí během desítek minut až hodin a má dlouhodobější účinky na metabolismus, imunitu a energetickou dostupnost.

Krátkodobý stres a zvýšení adrenalinu/kortizolu je adaptivní. Chronicky zvýšené hladiny kortizolu vedou ale k nežádoucím efektům – nárůst tělesné hmotnosti v oblasti trupu, hyperglykémie, svalová slabost, útlum imunitních funkcí či poruchy spánku.

Fyziologické účinky kortizolu a adrenalinu (stručně)

• Kortizol: zvyšuje glukózu v krvi, podporuje štěpení bílkovin a tuků, potlačuje zánět a imunitu, ovlivňuje náladu a kognitivní funkce, má cirkadiánní rytmus (vrchol ráno).
• Adrenalin: zrychluje srdeční tep, zvyšuje průtok krvi do svalů, podporuje glykogenolýzu v játrech a uvolnění glukózy, rozšiřuje průdušky a zvyšuje bdělost.

Klinický význam

Narušení funkce nadledvin se projevuje celou řadou onemocnění:

• primární adrenální insuficience (Addisonova choroba) – nedostatek kortizolu (a často aldosteronu): únava, hubnutí, nízký krevní tlak, hyperpigmentace kůže při zvýšeném ACTH;
• sekundární adrenální insuficience – porucha hypofýzy (snížené ACTH) vede k nízkému kortizolu bez poruchy aldosteronu;
• Cushingův syndrom – chronicky zvýšené hladiny kortizolu (endogenně nebo při dlouhodobé léčbě glukokortikoidy): centrální obezita, hypertenze, osteoporóza, zvýšená náchylnost k infekcím;
• hyperaldosteronismus (Connův syndrom) – nadprodukce aldosteronu způsobuje hypertenzi a hypokalémii;
• feochromocytom – tumor dřeně nadledvin s nadprodukcí katecholaminů: paroxyzmální nebo trvalá hypertenze, palpitace, pocení, bolest hlavy.

Diagnostika a léčba (přehled)

Diagnostika obvykle kombinuje laboratorní vyšetření a zobrazovací metody. Mezi běžné testy patří měření sérového nebo močového kortizolu, stanovení hladiny ACTH, dexamethasonový supresní test, krevní elektrolyty, a u podezření na dřeňová onemocnění měření plazmatických nebo 24hodinových metanefrinů. Zobrazovací metody (CT, MR) se používají k lokalizaci nádorů.

Léčba závisí na příčině: náhrada hormonů (hydrokortizon, mineralokortikoid) při nedostatku, chirurgické odstranění (adenom, feochromocytom), farmakoterapie ke snížení nadprodukce kortizolu či aldosteronu. V akutních situacích (adrenální krize) je nutná rychlá substituce glukokortikoidů a korekce objemu a elektrolytů.

Nadledviny jsou tedy klíčovým orgánem udržujícím homeostázu, zvláště při stresu a v regulaci metabolismu, krevního tlaku a imunitních reakcí.

Cortex

Hormony vylučované z kůry se nazývají adrenokortikosteroidy nebo kortikoidy. Jsou to hormony, které vytváří:

• Kortikosteroidy: všechny kortikosteroidy se vyrábějí z cholesterolu.
• Kortizol / kortizon. Tyto dvě látky probíhají v reverzibilní reakci: mohou se navzájem měnit pomocí enzymu. Kortizol je aktivní verze, kortizon je neaktivní verze.
• Aldosteron: hormon, který reguluje krevní tlak.
• Androgeny: jedná se o střední mužské pohlavní hormony. Ve varlatech se mění na aktivnější hormony.

Negativní zpětná vazba v ose HPA


Steroidogeneze v nadledvinkách - různé kroky probíhají v různých vrstvách žlázy

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to nadledvinka?

Otázka: Jaké dva typy tkání tvoří nadledviny?

Otázka: Jak se nazývají nadledviny u člověka?

Otázka: Jaké jsou tři hlavní typy steroidních hormonů produkovaných kůrou nadledvin?

Otázka: Jaká je funkce mineralokortikoidů?

Otázka: Jaké hormony se podílejí na kontrole stresu, které produkuje nadledvina?

Otázka: Kde se u člověka nacházejí nadledvinky?

Hledání podle dopisu