Průzkum

Rané historické průzkumy

Féničané

Féničané byli kulturou, která existovala v pobřežní oblasti Levanty již ve 3. tisíciletí před naším letopočtem. Významnou kulturou byli až kolem roku 1100 př. n. l. V 9. století př. n. l. se Féničané stali dominantní kulturou ve Středomoří. Zbohatli díky obchodu. Místo války využívali obchodní dohody a spojenectví k rozšiřování svých kolonií. Féničané vyvinuli pokročilé navigační schopnosti a měli nejlepší lodě ve Středomoří. Prozkoumávali pozemní cesty a rozvíjeli karavanní trasy pro obchod se vzdálenými místy. Kartágo vzniklo jako fénická kolonie na severním pobřeží Afriky. Stalo se jejich největší a nejúspěšnější kolonií.

Kartáginci

Postupně se všechny fénické kolonie v západním Středomoří dostaly pod kontrolu Kartága. Kartáginci byli také objevitelé. První autoři se zmiňují o dvou velkých objevitelských výpravách. Obě se uskutečnily kolem roku 500 př. n. l. Plinius Starší napsal, že Kartágo vyslalo průzkumníka jménem Himilco, aby prozkoumal vzdálené části Evropy. Zpráva neboli periplus (záznam o plavbě) se nedochovala, ale viděli ji jiní raní autoři. Ve své flotile měl až 60 lodí. Měl cestovat podél Pyrenejského poloostrova až k pobřeží Galie. O této výpravě psal Avienus, římský spisovatel ze 4. století n. l., který ji popisoval. Himilco táhl z Bretaně na sever k Britským ostrovům. Je pravděpodobné, že hledal cín, v té době vzácný kov. Dorazil do země zvané latinsky: insula sacra, "Svatý ostrov", obecně považované za Irsko.

Přibližně ve stejné době byl vyslán Hanno Mořeplavec, aby prozkoumal západní pobřeží Afriky. Jeho periplus se dochoval a je jedním z nejstarších dochovaných rukopisů. Periplus zaznamenává orientační body, přístavy a vzdálenost plavby mezi nimi. Je to vodítko pro další kapitány lodí, kteří se jím řídí. Hannových 60 lodí se pohybovalo podél afrického pobřeží na jih. Možná se dostal až na ostrov u pobřeží Sierry Leone. O dalších průzkumech západoafrického pobřeží nejsou až do doby portugalského mořeplavce Jindřicha Mořeplavce žádné záznamy.

Řečtí objevitelé

Jedním z prvních vědeckých objevitelů byl Pýtheás z Massalie. Byl to starověký Řek z tehdejší řecké kolonie Massalia (dnešní Marseille). Kolem roku 325 př. n. l. podnikl cestu do severozápadní Evropy. Obeplul Velkou Británii. Pýtheás byl první osobou, která popsala půlnoční slunce. Je prvním známým vědeckým návštěvníkem a zpravodajem arktického polárního ledu. Jeho popis přílivu a odlivu je nejstarším známým popisem přílivu a odlivu, jehož příčinou je Měsíc.

Čínský průzkum

Ve 2. století př. n. l. prozkoumala dynastie Chan velkou část východní části severní polokoule. V roce 139 př. n. l. se hanský diplomat Zhang Qian vydal na západ, aby se neúspěšně pokusil uzavřít spojenectví s kmenem Da Yuezhi. Objevil země, o jejichž existenci Číňané neměli ani tušení. Procestoval až k řece Indus v severozápadní Indii.

Kartágo a kolonie

Středověké průzkumy

Vikingové

V době vikinské lze rozlišit tři různé skupiny Vikingů z různých částí Skandinávie. Dánové, Švédové (nazývaní také "Rusové") a norští Vikingové. Rusové založili osadu Kyjev. Pojmenovali ji podle sebe a nazvali ji Russland (později známá jako Rusko). Švédský vikingský objevitel Garðar Svavarsson jako první obeplul Island v roce 870 a zjistil, že se jedná o ostrov. Kolem roku 890 n. l. se Vikingové pod vedením Ohthereho z Norska vydali na sever za polární kruh k Bílému moři.

Kolem roku 982 prozkoumal Grónsko Nor Erik Rudý. V roce 986 se vrátil na Island, odkud odplul. Přesvědčil ostatní, aby ho následovali, a založil zde první osadu. V roce 1000 zde žilo již tisíc osadníků. Erikův druhý ze tří synů, Leif Erikson, byl pravděpodobně prvním Evropanem, který vkročil na území Severní Ameriky. Přistál na místě, které nazval Vinland.

Marco Polo

Marco Polo (1254-1324) byl benátský obchodník a cestovatel. Cestoval po Asii v době největšího rozmachu mongolské říše. Byl jedním z prvních Evropanů, kteří prozkoumali východní Asii. Benátky opustil v 17 letech se svým otcem a strýcem. Cestovali po trase, která se později stala Hedvábnou stezkou. Dostali se do Kataje (Číny), kde Marco Polo vstoupil na Kublajchánův dvůr. Cestoval a zkoumal Čínu 24 let. Přivezl slonovinu, nefrit, šperky, porcelán a hedvábí. Z Číny přivezl mnoho dalších věcí včetně nudlí, které Italové nazývají těstoviny.

Świętosława II v Baltském moři

Věk objevů

Jedná se o období evropských dějin od počátku 15. do počátku 17. století. Během tohoto relativně krátkého období se zcela změnil pohled Evropanů na svět. Evropské mocnosti vysílaly lodě do celého světa, aby hledaly nové obchodní cesty. Hledaly obchodní zboží, jako je zlato, stříbro a koření. Evropané přitom objevili nové, pro ně zcela neznámé lidi a země. Mezi objevitele této doby patří např:

• Kryštof Kolumbus byl janovský mořeplavec a objevitel ve službách Isabely Kastilské. Pod portugalskou vlajkou vyplul v roce 1492 na třech lodích, aby objevil obchodní cestu do Asie. Místo toho přistál v Americe. Předpokládalo se, že byl prvním Evropanem, který Ameriku spatřil, ale severští objevitelé navštívili tento kontinent již o několik století dříve. Jeho nálezy podnítily řadu průzkumů dalších Evropanů. Podnikl celkem čtyři cesty. Vyžádaly si vysoké náklady mezi domorodým obyvatelstvem, z něhož bylo mnoho zcela vyhlazeno. Neměli imunitu proti běžným evropským nemocem. Až pět milionů původních obyvatel Ameriky zemřelo v důsledku nemocí, hladu a válek s Evropany.

• Vasco da Gama byl portugalský mořeplavec. Jako první Evropan se plavil do Indie přes mys Dobré naděje na jižním cípu Afriky. Po této nové obchodní cestě podnikl tři plavby do Indie. V roce 1497 vyplul z Lisabonu se čtyřmi loděmi a skladištní lodí neznámého jména. Žádný evropský objevitel před ním nedoplul dále než do míst, která se dnes nazývají Jižní Afrika. Vasco da Gama obeplul spodní část afrického kontinentu. Díky jeho plavbám získalo Portugalsko velmi silnou pozici pro obchod s Indií. Portugalci založili podél afrického pobřeží základny.

• Ferdinand Magellan byl portugalský objevitel. Pod španělskou vlajkou objevil Magellanův průliv (pojmenovaný po něm), který spojuje Atlantský oceán s Tichým. Byl prvním Evropanem, který se plavil přes Tichý oceán. V roce 1521 zahynul na Filipínách. Jeho lodě však pod velením baskického mořeplavce Juana Sebastiána Elcana pluly na západ do Španělska a dokončily plavbu kolem světa. Tím dokázal, že Země je kulatá.

• Giovanni da Verrazzano byl florentský objevitel Severní Ameriky, který se plavil pod francouzskou vlajkou. Je známý tím, že jako první Evropan (od dob Seveřanů) prozkoumal východní pobřeží Spojených států. V roce 1524 vyslal francouzský král Verrazzana hledat "severozápadní cestu" do Asie přes Severní Ameriku. Prozkoumal pobřeží mezi mysem Cape Fear v Severní Karolíně a Newfoundlandem. Prozkoumal dnešní newyorský přístav a Narragansettský záliv. Sepsal zprávy o zemích a obyvatelích, které nalezl. Některé z nich byly přesné, ale některé ne. Jeho návrat v témže roce dal Francii nárok na celou Severní Ameriku. Do Ameriky se vydal ještě dvakrát. Při své poslední cestě byl zajat, zabit a sněden kanibaly. Údajně se tak stalo na ostrově Guadeloupe v Karibském moři.

• Samuel de Champlain byl francouzský mořeplavec, kartograf a objevitel. V roce 1608 založil město Quebec. Navštívil jezero Champlain (pojmenované po něm). Je uznáván jako otec Nové Francie. Champlain prozkoumal velkou část západního New Yorku a východní část Velkých jezer.

• James Cook byl anglický objevitel, navigátor a kartograf. Kapitán Cook podnikl tři plavby do Tichého oceánu. Zmapoval mnoho oblastí a poprvé zaznamenal několik ostrovů a pobřeží na evropských mapách. Prozkoumal východní pobřeží Austrálie a navštívil Havajské ostrovy. Jako první také zmapoval části Nového Foundlandu a Nového Zélandu. V roce 1769 obdržel dar od polynéského kněze jménem Tupaia. Byla to mapa všech hlavních ostrovů jižního Pacifiku - první, kterou kdy Evropan viděl. Odpovídala tomu, co Cook již prozkoumal, a zahrnovala další části Tichého oceánu, které neviděl. Díky ní mohl přivézt přesnou mapu Tichomoří.

Moderní průzkumy

Zkoumání vesmíru

Existuje mnoho důvodů, proč lidé zkoumají vesmír. Poprvé byl prozkoumán lidskýma očima. Starověcí lidé mapovali vesmír, který viděli. Pak přišel vynález dalekohledu. V polovině 20. století začal člověk skutečně zkoumat vesmír pomocí raket a kosmických lodí. Nejdůležitějšími důvody jsou vědecký výzkum a zájem lidí dozvědět se více o vesmíru. Díky průzkumu vesmíru se vyvinuly nové technologie. Vznikly při něm nové výrobky a nová průmyslová odvětví.

Vědecký výzkum

Ve vědeckém výzkumu je zkoumání jedním ze tří cílů empirického výzkumu. Dalšími dvěma jsou popis a vysvětlení. Tento termín se běžně používá v přeneseném významu. Člověk může například hovořit o zkoumání internetu, zkoumání sexuality nebo pojmů, které nelze fyzicky zkoumat.

Související stránky

• Expedice
• Explorer