Raketa může být raketa, kosmická loď, letadlo nebo jiné vozidlo, které je poháněno raketovým motorem. Některé velké rakety jsou nosné rakety a některé jsou pilotované (např. Saturn V). Jiné rakety, například rakety, jsou bez posádky. ("Pilotovaná" znamená, že v ní je člověk; "bezpilotní" znamená, že stroj jede bez člověka).
Většinu raket lze vypustit ze země, protože tah výfukových plynů z motoru je větší než hmotnost vozidla na Zemi. Některé se používají k vynesení družic na oběžnou dráhu. Některé rakety, například iontové motory, jsou příliš slabé a těžké na to, aby se samy vynesly na oběžnou dráhu. Fungují až poté, co je jiné rakety vynesou do vesmíru.
Raketu vynalezli Číňané při použití střelného prachu. První rakety měly tvar šípu a nebyly příliš rychlé. Většina raket dodnes funguje na principu střelby. Oheň vytváří horké výfukové plyny, které se rozpínají a vystřelují dozadu. Díky tomu raketa letí vpřed.
Většina raket stále používá k rozdělávání ohně pevné palivo. Ty největší používají kapalné palivo, protože díky němu je oheň žhavější, a raketa je tak výkonnější. Bezpečná manipulace s kapalným palivem je však obtížná a nákladná. Některé nosné rakety pro družice používají obojí.
Rakety se používají také k výrobě ohňostrojů a zbraní a k řízení pohybů ve vesmíru.
Pilotované rakety, podobně jako jiné pilotované létající stroje, jsou navrženy tak, aby omezovaly zrychlení a vibrace a chránily tak posádku. Nepilotované rakety však nejsou omezeny lidskými limity.
Některé rakety letí rychleji než rychlost zvuku (Mach 1 neboli 1 225 km/h nebo 761 mil za hodinu). Ty, které letí na nízkou oběžnou dráhu Země, dosahují rychlosti 30 000 km/h (19 000 mph).
Jurij Gagarin byl sovětský kosmonaut, který 12. dubna 1961 jako první člověk vzlétl do vesmíru. Byl v raketě R-7 vypuštěné Sovětským svazem.
