Oběžná dráha
Orbita je také výraz pro oční důlek.
Oběžná dráha je dráha, kterou objekt urazí ve vesmíru, když obíhá kolem hvězdy, planety nebo měsíce. Může být také použit jako sloveso. Například: "Země obíhá kolem Slunce". Slovo "obíhá" má stejný význam, ale "otáčí se" je otáčení objektu.
Před mnoha lety si lidé mysleli, že Slunce obíhá kolem Země po kružnici. Každé ráno Slunce vycházelo na východě a zapadalo na západě. Zdálo se, že to dává smysl, že obíhá kolem Země. Nyní však díky lidem jako Koperník a Galileo Galilei víme, že Slunce je středem sluneční soustavy a Země obíhá kolem něj. Isaac Newton objevil, že gravitace řídí oběh planet a měsíců. Protože satelit je objekt ve vesmíru, který obíhá kolem jiného objektu, je Země satelitem Slunce, stejně jako je Měsíc satelitem Země! Kolem Slunce obíhá spousta satelitů, stejně jako kolem planet, a tisíce planetek, komet a meteoroidů. Země má jen jednu přirozenou družici (Měsíc), ale kolem Země obíhá mnoho umělých družic.
Když lidé poprvé začali uvažovat o oběžných drahách, mysleli si, že všechny dráhy musí být dokonalé kružnice, a domnívali se, že kruh je "dokonalý" tvar. Mysleli si to například Koperník a Galileo. Když však lidé začali pečlivě studovat pohyby planet, zjistili, že se planety nepohybují po dokonalých kružnicích. Některé planety mají dráhy, které jsou téměř dokonalými kruhy, a jiné mají dráhy spíše podlouhlé (ve tvaru vejce).
Oběžné dráhy planet
Dvě tělesa s malým rozdílem hmotností obíhající kolem společného barycentra. To je jako v systému Pluto-Charon.
Oběžná doba
Oběžná doba je doba, za kterou jeden objekt - tedy družice - oběhne kolem jiného objektu. Například oběžná doba Země je jeden rok: Oběžná doba je 365,25 dne. (Těch "0,25" navíc je důvodem, proč máme jednou za čtyři roky přestupný den).
Měsíci trvá 27 dní (29,53 dne při pohledu ze Země), než oběhne kolem Země a než se otočí kolem své osy. Proto je k Zemi vždy přivrácena pouze jedna strana a "temná strana Měsíce" je odvrácená (říká se jí temná, protože ji nevidíme, ačkoli na všechny strany Měsíce dopadá stejné množství světla). Jeden lunární rok a jeden lunární den trvají stejně dlouho.
Eliptické a excentrické dráhy
Johannes Kepler (žil v letech 1571-1630) napsal matematické "zákony pohybu planet", které umožnily získat dobrou představu o pohybech planet, protože zjistil, že dráhy planet v naší sluneční soustavě nejsou ve skutečnosti kružnice, ale elipsy (tvar podobný "zploštělému kruhu"). Proto jsou oběžné dráhy popisovány jako eliptické. Čím je dráha eliptičtější, tím je dráha excentričtější. Tomu se říká excentricita dráhy.
Isaac Newton (žil v letech 1642-1727) použil své vlastní představy o gravitaci, aby ukázal, proč Keplerovy zákony fungují tak, jak fungují. Joseph-Louis Lagrange dále rozvinul studium orbitální mechaniky a použil Newtonovu teorii k předpovědi perturbací, které mění tvar oběžných drah.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to oběžnice?
Odpověď: Oběžná dráha je dráha, kterou objekt urazí ve vesmíru, když obíhá kolem hvězdy, planety nebo měsíce.
Otázka: Jak se před mnoha lety pohlíželo na oběžnou dráhu Slunce?
Odpověď: Před mnoha lety si lidé mysleli, že Slunce obíhá po kružnici kolem Země. Každé ráno Slunce vycházelo na východě a zapadalo na západě. Zdálo se, že to dává smysl, že obíhá kolem Země.
Otázka: Kdo objevil, že gravitace řídí oběžné dráhy?
Odpověď: Isaac Newton objevil, že gravitace řídí oběžné dráhy planet a měsíců.
Otázka: Je Země satelitem nějakého jiného objektu?
Odpověď: Ano, Země je satelitem Slunce, stejně jako je Měsíc satelitem Země!
Otázka: Kolik satelitů obíhá kolem Slunce?
Odpověď: Kolem Slunce obíhá spousta satelitů, například planety a tisíce planetek, komet a meteoroidů.
Otázka: Co si Koperník a Galileo mysleli o oběžných drahách? Odpověď: Když lidé poprvé začali přemýšlet o oběžných drahách, mysleli si, že všechny dráhy musí být dokonalé kružnice, a mysleli si, že kružnice má "dokonalý" tvar. Tomu věřili i Koperník a Galileo.
Otázka: Jsou všechny oběžné dráhy planet dokonalé kružnice? Odpověď: Ne , když lidé začali pečlivě studovat pohyby planet, viděli, že ne všechny planetární dráhy jsou dokonalé kružnice; některé jsou téměř dokonalé kružnice, zatímco jiné jsou spíše podlouhlé (vejcovité).
