Sámové (Saámové): historie, kultura a jazyky obyvatel Sápmi
Sámové (Saámové) – objevte historii, kulturu a rozmanité jazyky Sápmi: tradice, archeologie a současný život na dalekém severu Evropy.
Sámové, psaní také Saámové, jsou etnická skupina lidí žijící v oblasti Sápmi na dalekém severu Evropy. Je součástí Norska, Švédska, Finska a Ruska. Počet Sámů na světě se pohybuje mezi 80 000 a 135 000 osob. Sámové jsou někdy nazýváni Laponci, což je však urážlivé a má to negativní význam. V angličtině se tato oblast někdy ještě nazývá Laponsko.
Sámština se mluví deseti různými jazyky. Šest z nich lze psát.
"Archeologický výzkum ukazuje, že kultura označovaná jako Sámové vznikla na Skandinávském poloostrově mezi lety 1500 a 1000 př. n. l."
Historie
Vznik a postupný vývoj sámských společností je výsledkem dlouhodobých procesů osidlování severních oblastí Evropy. Archeologické nálezy, paleoekologické studie a srovnání materiální kultury ukazují, že lidé, které dnes označujeme jako Sámové, sídlili a hospodařili na Skandinávském poloostrově už před tisíciletími. V průběhu staletí Sámové udržovali kontakty jak navzájem, tak s okolními populacemi (vikingské, finské, ruské a později státní struktury).
Od raného novověku prošli Sámové intenzivními změnami: christianizace, rostoucí státní kontrola, osidlování jejich území a v 19.–20. století také úmyslné asimilační politiky (např. tzv. norwegianizace v Norsku nebo swedizace ve Švédsku). Tyto politiky vedly k útlumu sámštiny, ztrátě tradičních praktik a sociálním tlakům.
Tradiční život, hospodářství a kultura
Tradičním a nejznámějším způsobem obživy u mnoha Sámů je chov sobů neboli pastevectví sobů (reindeer husbandry). Reindeer husbandry má nejen ekonomický, ale i kulturní a sociální význam: určovala migraci, rozdělení krajin, rodinné role a rituály. Kromě toho hrály důležitou roli rybolov, sběr a lov.
Mezi charakteristické prvky sámské kultury patří:
- Gákti – tradiční sámský oděv používaný při slavnostních příležitostech a pro identifikaci příslušnosti k regionu či rodině.
- Joik (v češtině někdy psáno jako jóik) – zpěvní tradice, která patří k nejstarším formám vokálního vyjádření a má silnou emocionální a rituální funkci.
- Duodji – řemeslné dovednosti (vyřezávání, šití, výroba nástrojů) a výtvarné artefakty.
- Tradiční náboženství a šamanismus – historicky důležité, později silně ovlivněné křesťanstvím; některé prvky lidových představ a rituálů se však zachovaly.
Jazyky
Sámština se mluví deseti různými jazyky. Šest z nich lze psát. Tyto jazyky se navzájem výrazně liší a nejsou vždy navzájem srozumitelné – spíše jde o skupinu příbuzných jazyků než o jeden jednotný jazyk. Mezi nejznámější a nejrozšířenější patří:
- Severní sámština (North Sámi) – největší počet mluvčích, používána napříč částmi Norska, Švédska i Finska.
- Lule sámština – užší oblast ve Švédsku a Norsku.
- Jižní sámština – na pomezí Švédska a Norska, silně ohrožená.
- Inari sámština – specifická forma sámštiny používaná v severním Finsku.
- Skolt – mluví se v menších komunitách ve Finsku a částečně v Rusku.
- Kildin (kildin sámskij) – mluví se na Kolskoje poloostrově v Rusku.
- Dále existují menší a často kriticky ohrožené variety jako Ume, Pite, Ter, Akkala nebo Kemi (některé z nich jsou na pokraji vymření nebo již vymřelé).
V posledních desetiletích probíhá snaha o standardizaci pravopisů a tvorbu učebnic, proto dnes existují spisovné podoby pro několik sámštin (mezi nimi právě těch šest, které mají vyvinutou psanou formu). Jazyková revitalizace je jedním z hlavních cílů kulturních a politických aktivit Sámů.
Současné otázky: práva, politika a ochrana území
Po druhé světové válce a zejména od 70.–90. let 20. století došlo k výraznému posunu v uznání práv domorodých národů. V Norsku, Švédsku a Finsku byly zřízeny samosprávné instituce zastupující Sámovce:
- Sámediggi (Sami Parliament) v Norsku (1989), ve Švédsku (1993) a ve Finsku (1996) slouží jako poradní a samosprávný orgán v kulturních a jazykových otázkách.
V Rusku oficiální Sámí parlament neexistuje; sámští zástupci se snaží prosazovat svá práva v rámci regionálních struktur.
Mezi hlavní současné výzvy patří:
- úbytek a fragmentace pastvin pro soby v důsledku těžby, stavebních projektů a rozvoje infrastruktury;
- konflikty o práva k zemi a rybolovu mezi státy, firmami a sámskými komunitami;
- dopady klimatických změn na migraci sobů, rozmnožování a dostupnost pastvin;
- revitalizace sámštiny a vzdělávání v rodných jazycích;
- ochrana tradičního způsobu života a kulturního dědictví.
Ochrana a revitalizace
Mnoho projektů zaměřených na ochranu sámských jazyků, dokumentaci tradic a podporu ekonomické udržitelnosti komunit pochází z iniciativ sámů samotných i od mezinárodních organizací. Vzdělávací programy ve sámštině, kulturní centra, festivaly a veřejné projekty pomáhají zvyšovat viditelnost a podporovat přenos znalostí na mladší generace.
Terminologie a respekt
Je důležité používat pojmy citlivě: slovo „Laponci“ je v mnoha kontextech považováno za pejorativní; preferovaným názvem je Sámové (či Saámové) a oblast Sápmi. Respekt k samosprávným orgánům, jazykům a kulturním praktikám je klíčový pro smysluplný dialog a ochranu práv Sámů.
Sámská rodina ve Švédsku v roce 1900
Historie
První písemnou zmínku o Sámovi učinil Tacitus kolem roku 98 n. l. .
Jednu zprávu (nebo popis) z roku 896 vyprávěl Alfrédovi Velikému Ohthere z Hålogalandu (norský náčelník). Ohere měl nějaké spojení s dvorem anglického krále.
O Sámech vyprávějí staré severské příběhy, například islandské ságy. "V Sáze o Olavu Tryggvasonovi se píše, že "král zabil velkého muže, který byl "moudrý jako troll", a "kdykoli je potřeboval, následovalo ho velké množství Finů". ("Finové" je název, který někdy znamenal "Sámové").
V 19. století přestalo Rusko povolovat chovatelům sobů a jejich stádům cestovat přes norsko-ruskou hranici. Někteří z laponských chovatelů sobů se přestěhovali do jiné severské země a odvezli svá stáda sobů do Ruska (ale ne přes norsko-ruskou hranici); později byla hranice jiné země s Ruskem pro stáda sobů (přicházející do Ruska) uzavřena.
Finsko
Během 16. století došlo ve Finsku k růstu zemědělských osad. Zemědělci z provincie Savonie osídlovali rozsáhlé pusté oblasti ve středním Finsku a původní laponské obyvatelstvo muselo často odcházet.
Norsko
V Dovrefjellu v době, kdy byl králem Harald Hardrada, se vydělávalo na chovu sobích stád a obchod byl na vrcholu.
Pokud jde o Sámy (v Norsku), kteří měli stáda sobů; když tito Sámové stěhovali svá stáda (každý rok), pak se stýkali s lidmi, kteří žili trvale na pobřeží; interakce zahrnovala také verdde: přátelství z rozumu; například Sámové potřebovali mléko a ryby poté, co byli několik týdnů na náhorní plošině (nebo na vysočině); Sámové mohli potřebovat opravit vybavení; obchodovalo se: Lidé z pobřeží vyměňovali ryby za maso ze sobů.
Pokud jde o přimění Sámů ke změně náboženství na křesťanství: V 18. století vedl pietista Thomas von Westen (ne) misionářskou činnost (mezi Sámy), která byla nazývána koordinovaným (nebo speciálním) úsilím. "Přibližně o sto let později působil mezi Sámy Niels Vibe Stockfleth (č.), který přeložil [biblický] Nový zákon do" [jednoho ze sámských jazyků].
Lidé trvale žijící na pobřeží v severním Norsku byli [převážně] Sámové; tito Sámové měli stálé bydlení a bylo pro ně snazší přestat se chovat jako Sámové; v některých oblastech nesměl člověk vlastnit půdu, pokud byl Sám; někteří Sámové si změnili jména na jména, která by zněla více norsky (a rodová jména jako Sæter, Strømeng a Kalvemo se stala novými rodovými jmény).
Sámština mezi pobřežními Sámy [z velké části] vymizela. Sámové, kteří se zabývali chovem sobů, a pobřežní Sámové pomalu ztráceli úzký kontakt [mezi oběma skupinami].
Politiky zaměřené na "norizaci" Sámů
"Došlo k organizovaným pokusům o vymýcení [nebo vymizení] jazyka a kultury Sámů jako kroku k jejich asimilaci do norské společnosti." Politika "normanizace" Sámů probíhala od konce 40. let 19. století až do 80. let 20. století.
"Od konce 40. do 50. let 19. století se misionáři, zemědělští odborníci a učitelé" snažili "normanizovat Sámy"; "první formální zákon parlamentu o normanizaci Sámů byl vydán v roce 1848: Vláda se žádá, aby prošetřila ... [zjistit, zda a do jaké míry] by měla být příležitost přivést norské Laponce, zejména ty, kteří žijí v pobřežních oblastech , k výuce norštiny za účelem osvěty těchto lidí, a aby o výsledku svých zjištění podala zprávu příštímu parlamentu'".
Norské úřady vydaly v roce 1880 "jazykovou směrnici (nebo pravidlo), která" byla "zpřísněna v roce 1898. V ní" se říkalo, "že "učitelé v těch okresech, kde je povolen laponský ... a finský (kvænsk) jazyk z důvodu usnadnění výuky na veřejných školách, musí učinit vše pro šíření znalosti norštiny a snažit se podporovat její používání v kruzích, kde působí"". Dále "vláda měla pro školy hlavní cíl: Na školních pozemcích" nebo ve školních budovách nesmělo zaznít jediné laponské slovo.
"Úřady také" používaly "ekonomická opatření k provádění norganizace, včetně zákona o půdě. Nařízení [nebo část zákona] z roku 1902" říká, že "prodej [půdy] může být uskutečněn pouze norským občanům ..., kteří umí mluvit, číst a psát norským jazykem a každodenně jej používají".
Ve zprávě "parlamentní školské komise, jmenované v roce 1922" se uvádí, aniž by bylo možné předložit důkazy, "že Sámové jsou méně vzdělavatelní [nebo schopni se učit] než ostatní"; ve zprávě se rovněž uvádí, že Sámové jsou méně nadaní a že "kultura Sámů není vhodná pro rozvoj".
Přibližně od roku 1850 probíhala vládní politika Fornorskningu [snaha o odstranění laponské kultury]. V článku v Klassekampen se psalo, že tato politika byla velmi tvrdá [k Sámům]. Až do 80. let 20. století politika Fornorskning na některých místech trvala.
Vytváření sdružení
[Pravděpodobně první] laponský spolek (v Norsku) byl založen o novoročním víkendu v roce 1911: Same Særvve, v obci Polmak.
Švédsko
První laponské sdružení ve Švédsku vzniklo zřejmě v roce 1903: Tärnaby lappeforening.
Rusko
V roce 1826 Rusko nepovolilo sobím stádům a jejich laponským majitelům cestovat z Norska do Ruska.
Od roku 1852 Rusko nedovoluje stádům sobů a jejich laponským majitelům cestovat z Norska do Ruska.
Chov sobů
Chovem sobů, což je druh chovu zvířat, se zabývají Sámové mezi Bílým mořem a směrem na západ a jih, přes ruský poloostrov Kola, Finsko, Švédsko a Norsko až do norského kraje Hedmark.
Při chovu sobů "Sámové cestují se svými stády (sobů) podle stanoveného cyklu"; tento cyklus zajišťuje, "aby se [sobi] mohli v různých ročních obdobích řádně najíst". Například jarní migrace na letní pastviny, které mají bohatou nabídku travin a bylin, se koná těsně před narozením nových telat v květnu. Léto je obdobím, kdy telata rostou a dospělá zvířata nabírají síly po dlouhé a tuhé zimě".
Mezi Sámy patří kočovníci, kteří se věnují chovu sobů. Ve svém chladném prostředí žili díky domestikaci sobů. Od sobů dokázali získat vše, co potřebovali. Jedli hlavně maso, mléko a sýr. Jejich oděv se vyráběl ze sobích kůží a vlny. Z jeleních kůží si vyráběli také stany. Vlněné oblečení bylo krásně zdobené.
Sámové chránili stáda a stěhovali se s nimi z letních pastvin na zimní. K tahání saní se zásobami používali soby. V zimě se stáda přesouvala na jih od míst, kde rostly stromy. Sámové žili poblíž v domech z klád nebo drnů.
Zimní oblečení se vyrábělo z vrstev sobí kůže. Vnitřní vrstva se nosila kožešinou směrem dovnitř kůže. Druhá vrstva se nosila kožešinou směrem ven. Boty byly také vyrobeny z kožešiny a vyloženy trávou, která byla nasbírána během krátkého léta. Každý večer se tráva vyndala a usušila u ohně, aby byla druhý den připravena k dalšímu použití. Tímto způsobem se Sámové mohli zahřát a cítit se pohodlně i v tom nejchladnějším počasí.
Dnes se za stády vydává už jen několik Sámů. Těchto několik málo lidí používá při své dávné migraci moderní nástroje. K pasení sobů používají sněžné skútry a k zabíjení vlků, kteří je pronásledují, pušky. K vyhledávání a přesunu sobů se používají i vrtulníky a vysílačky. Většina Sámů dnes žije na malých farmách v jednom ze čtyř laponských národů. Pro své potřeby pěstují plodiny a chovají zvířata, včetně několika sobů. Prodej sobího masa je pro Sámy důležitým zdrojem příjmů.
Sámové neplýtvali ničím, co získali od sobů. Mléko používali k pití nebo k výrobě sýra. Maso se používalo k jídlu. Krev se zmrazila a později se použila na polévku a placky. Z kostí a paroží se vyřezávaly nože a přezky na opasky. Šlachy se používaly jako šicí nit. Vyčištěné žaludky se používaly k přenášení mléka nebo sýra. Z mrtvého soba se používala každá část.
Sami řemesla
Sámská řemesla se nazývají duodji (cs:). Muži vyrábějí nože, bubny a "guksi" (poháry) ze dřeva, kostí a paroží. Ženy vyrábějí z kůže a kořenů "gakti" (oděvy). Ženy také používají břízu a smrk na pletení košů.
Sami oblečení
Sámské oblečení se nazývá "gakti" a původně se vyrábělo ze sobí kůže, dnes se však obvykle vyrábí z vlny, bavlny nebo hedvábí. Obvykle existují různé typy oděvů pro muže a ženy.
Náboženství a spiritualita
Sámský šamanismus je hlavním náboženstvím Sámů. Tato víra je spojena se zemí, animismem a nadpřirozenem. V některých případech se praktikuje uctívání medvěda. Jedná se o polyteistické náboženství s mnoha bohy. Sámští šamani se nazývají "Noadi". Existuje několik "moudrých mužů" a "moudrých žen", kteří se snaží léčit nemocné lidi. Používají k tomu rituály a bylinnou medicínu. Někteří Sámové změnili svou víru na křesťanství a připojili se buď k ruské pravoslavné církvi, nebo k luteránům.
V populární kultuře
V publikacích Snorriho Sturlusona(1178-1241) se píše, že Sámka Snøfrid se provdala za Haralda Fairhaira; navíc se žádné z jejích dětí ani vnuků nestalo králem; nejprve se králem stal Harald Hardrada, pak se její krev stala součástí krve královské rodiny.
Postava Kristoffa ve filmu Frozen od Disneyho z roku 2013 je Sami. Píseň, která hraje v první scéně filmu, Frozen Heart, napsal jihosámský skladatel Frode Fjellheim a je v tradičním sámském stylu zvaném Vuelie. Někteří diváci si stěžovali, že Kristoff není vhodným způsobem zobrazení Samiho, protože má světlou pleť a je blonďák. Tomu se říká whitewashing. I když někteří Sámové vypadají jako Kristoff, většina z nich má tmavší pleť a vlasy. Při natáčení pokračování Frozen II v roce 2019 společnost Disney podepsala smlouvu s vůdci Sámů a najala odborníky na Sámy, aby zajistila, že jejich kultura bude zobrazena s respektem.
Související stránky
Vyhledávání