Publius Cornelius Tacitus — římský historik a senátor (asi 56–117)
Publius Cornelius Tacitus — římský historik a senátor, autor Letopisů a Dějin; kritické a autoritativní svědectví o vládě Tiberia, Nerona a dalších císařů.
Publius (nebo Gaius) Cornelius Tacitus (asi 56 - asi 117) byl senátor a historik Římské říše. Dochované části jeho dvou hlavních děl - Letopisů a Dějin - pojednávají o vládě římských císařů Tiberia, Claudia, Nerona, Galby, Otha, Vitellia a Vespasiána.
Život a veřejná kariéra
Tacitus se narodil pravděpodobně kolem roku 56 n. l.; přesné datum ani místo narození nejsou známé. Jeho praenomen (První jméno) je v pramenech sporné – uvádí se buď Publius, nebo Gaius. Pocházel z římské rytířské nebo nižší senátorské vrstvy a vyrostl v prostředí, které mu umožnilo vzdělání v rétorice a právu.
Po ukončení studií nastoupil klasickou senátorskou dráhu (cursus honorum). Získal různé veřejné úřady, dosáhl hodnosti konzula (suffectus) a zastával i další významné provincie a funkce. Moderní prameny jej spojují s konzulátem roku 97 a s výkonem správy některých provincií později v životě (např. vláda v Asii), přičemž přesné detaily úřadování jsou však částečně nejisté.
Tacitus byl pravděpodobně ženatý a existují přesvědčivé důvody domnívat se, že se oženil s dcerou známého generála a guvernéra Gnaea Iulia Agricoly; k této rodinné vazbě Tacitus odkazuje ve svém díle Agricola.
Dílo
Tacitus patří k nejvýznamnějším latinským historikům. Jeho hlavní práce zahrnují:
- Annales (Letopisy) – pokrývají dobu od smrti Augusta přes vládu Tiberia, Některé knihy se dochovaly, jiné se ztratily; zachované části se zaměřují na období vlády císařů jako Tiberia, Claudia, a část Nerona.
- Historiae (Dějiny) – pojednávají o následném období, zejména o „roce čtyř císařů“ a o nástupu Flaviovců; i zde přežívají jen části původního obsahu.
- De vita Iulii Agricolae (Agricola) – biografie Tacitova tchána, která je zároveň zdrojem informací o době i osobním postoji autora.
- Germania – etnografická práce o germánských kmenových společenstvích z pohledu Římanů; text je důležitý pro poznání raně císařského obrazu Germánie.
- Dialogus de oratoribus – dialog o úpadku rétoriky v Římě, literárně cenný dokument o kulturních změnách v 1. století.
Styl a metodologie
Tacitus je znám svým stručným, často aforistickým stylem, využívajícím ironii a výrazné soudy o morálce a moci. Jako senátor měl přístup k oficiálním záznamům, senátorským debatám i osobním svědectvím a tyto zdroje kombinoval s kritickou analýzou příčin politických událostí. Jeho práce nejsou čistě chronologickým záznamem faktů, ale také morálním a politickým komentářem, často s pesimistickým pohledem na absolutní moc a korupci.
Dochování textů a prameny
Mnohá Tacitova díla se dochovala jen částečně; původní soubory knih Annales a Historiae byly zčásti ztraceny v průběhu středověku. Přežívající texty se k nám dostaly prostřednictvím středověkých rukopisů, které byly objevovány a šířeny znovu během renesance. Přes dílčí ztráty zůstává Tacitus klíčovým pramenem pro studium 1. století n. l.
Vliv a výklad
Tacitus měl a má velký vliv na pozdější historiky, politické myslitele a literaturu. Jeho skeptické a analytické pojetí moci sloužilo jako inspirace pro renesanční a novověké autory, kteří hledali vzory kritického zkoumání politické moci. Současní historikové oceňují Tacitův kombinovaný přístup – literární kvalitu s pečlivou prací s prameny – i jeho omezení vyplývající z elitního a senátorského pohledu.
Význam
Tacitus je považován za jednoho z nejvýznamnějších římských historiků. Jeho díla zůstávají základním pramenem pro poznání rané císařské říše, politických praktik, osobností a idejí té doby.
Práce
Odborníci se domnívají, že Tacitus napsal těchto pět dochovaných děl. Data jsou přibližná:
- (98) De vita Iulii Agricolae (Život Julia Agricoly)
- (98) De origine et situ Germanorum (Germánie)
- (102) Dialogus de oratoribus (Dialog o řečnictví)
- (105) Historiae (Dějiny)
- (117) Ab excessu divi Augusti (Annals)
Titulní list vydání kompletního Tacitova díla od Justa Lipsiuse z roku 1598 s razítky Bibliotheca Comunale v italském Empoli.
Vyhledávání