1260. léta (1260–1269): přehled událostí — Kublajchán, Mamlúci, Evropa
Přehled 1260. let: Kublajchán, bitvy s Mamlúky, politické zvraty v Evropě, kulturní milníky a rekonstrukce mocenských poměrů v 1260–1269.
1260. léta jsou desetiletím. Začalo 1. ledna 1260 a skončilo 31. prosince 1269.
Mongolská říše a Blízký východ
V této dekádě sehrála důležitou roli osobnost Kublajchán (Kublaj), který byl roku 1260 prohlášen za nejvyššího chána (Great Khan). Jeho autorita však nebyla automaticky přijata všemi větvemi mongolské dynastie a vedení říše zůstalo částečně rozdělené. Kublaj si jako své sídelní město upevnil Khanbaliq (pozdější Peking) a pokračoval v dalších válkách proti jihočínské dynastii Song, s cílem ovládnout celé Číny.
Na západě mongolské výboje narazily na tvrdší odpor. Roku 1260 utrpěly mongolské síly v Sýrii a Palestině významnou porážku v bitvě u Ain Jalut, kde se proti nim postavili egyptští Mamlúci pod vedením sultána Qutuz a předního velitele Baibarse. Po této bitvě a následných událostech začali Mamlúci získávat v regionu převahu: postupně ovládli řadu křižáckých držav a dokázali zastavit některé z mongolských postupů směrem na Blízký východ. Mongolská expanze navíc čelila i potížím na Kavkaze a v dalších oblastech, což oslabovalo jejich jednotu v této části říše.
Východní Středomoří a Byzanc
Roku 1261 došlo k zásadnímu obratu v byzantských dějinách: nikájský císař Michael VIII Palaiologos dobyl zpět Konstantinopol z rukou Latinské říše a obnovil tak Byzantskou říši. Tento krok znamenal konec latinského království v hlavním městě a zásadně přesměroval mocenské poměry v regionu.
Evropa — politika, války a diplomacie
V Evropě pokračovaly politické spory o držbu zemí a výsady, které vyústily v řadu konfliktů. V Anglii probíhala druhá baronská válka (1264–1267), občanský konflikt vedený šlechtou nespokojenou s vládkou Jindřicha III.. Jednou z vůdčích osobností povstalců byl Simon de Montfort, který roku 1265 svolal shromáždění, jež je často považováno za předchůdce pozdějšího parlamentního systému, protože do něj byli poprvé zastoupeni i rytíři a městští poslanci.
Ve střední Evropě se šlechtické a královské rody rovněž snažily navýšit svůj vliv. Český král Otakar II. (Přemyslovec) se prosadil jako jeden z nejvlivnějších panovníků regionu: díky vojenským kampaním, politickým sňatkům a dědictvím získal rozsáhlá území ve střední a jihovýchodní Evropě a upevnil tak svou pozici mezi vládci kontinentu.
Na severu Atlantiku se vyřešil vztah islandských a grónských osad k Norsku: v letech 1262–1264 byla uzavřena dohoda (tzv. Stará smlouva), která formálně podřídila Island norské koruně; podobně byla norská vrchnost uznána i v Grónsku. Norské pokusy o uplatnění moci v západní Skotsku skončily střetem roku 1263 — při námořním tažení Haakona IV. proti Skotsku došlo k bitvě u Largs a po jeho smrti byla roku 1266 uzavřena Perthská smlouva, na jejímž základě Norsko postoupilo Hebridy a Isle of Man Skotsku.
Na Pyrenejském poloostrově pokračovala reconquista — křesťanské království nadále usilovala o dobývání území od Maurů. Ve španělských královstvích (zejména v Kastilii za vlády Alfonsa X.) pokračovaly vojenské i politické aktivity směřující k oslabení muslimských držav.
Situace kolem volby papeže se na konci dekády ukázala problematická: smrt papeže Klementa IV. v roce 1268 vyvolala dlouhé období bez papeže, které trvalo až do roku 1271. Tato mimořádně dlouhá sede vacante odhalila potřebu změn ve způsobu, jakým se volí papež, a vedla ke konečným reformám (zavedení konkláve) v následujících letech.
Ústavní vývoj a shromáždění
Během 1260. let se objevovaly první formy širšího zastoupení ve veřejném rozhodování. V Anglii je zmíněna aktivita Simona de Montforta (parlament 1265), která měla vzorový dopad na další vývoj zastupitelských shromáždění. V Irsku probíhaly také rané formy poradních sjezdů a shromáždění anglo-normanských představitelů, byť podoba a význam těchto orgánů se lišily region od regionu.
Kultura, věda a náboženství
Ve 1260. letech vznikla řada významných děl a uměleckých realizací. Roger Bacon odeslal papeži svoje rozsáhlé vědecké dílo Opus Majus (datováno kolem roku 1267), které shrnovalo jeho názory na filosofii, přírodní vědy a metodologii. Tomáš Akvinský dokončil v tomto období část svého díla Summa contra Gentiles, jednoho z hlavních děl scholastické teologie a apologetiky.
V architektuře a sochařství pokračoval rozvoj gotického stylu a vznikaly významné práce v katedrálách po celé Evropě. Patří sem díla jako sochařské práce a kazatelny Nicoly Pisana — například kazatelna v Duomo di Siena a kazatelna v Pise (baptisterium), které jsou datovány právě do 60. let 13. století. Dále přežívající stavby a výzdoba v katedrále v Chartres svědčí o vysoké úrovni dobové architektury a sochařství.
V oblasti víry se v jihovýchodní Asii upevnilo buddhistické vyznání: království Sukhothai přijímalo buddhismus (theravádský proud) jako významný náboženský a státní prvek, což ovlivnilo náboženskou a kulturní identitu regionu.
Sociální napětí a útlak menšin
V Evropě se během této dekády zhoršila situace židovských komunit v mnoha regionech. Různá městská a královská nařízení ukládala v některých lokalitách povinnost nosit rozlišovací znamení (např. žluté odznaky), omezovala ekonomické činnosti nebo uvalují další restrikce. V době vnitrostátních konfliktů, jako byla druhá baronská válka v Anglii, docházelo i k násilným útokům na židovské obyvatele a k napadení židovských věroučných textů; katolická církev i světské úřady v různých obdobích cenzurovaly či zkoumaly židovské spisy. Tyto jevy byly součástí širšího trendu rostoucího antisemitismu v některých částech Evropy.
Celkově 1260. léta byla obdobím velkých politických převratů, vojenských střetů na několika frontách a zároveň i významných kulturních a intelektuálních posunů, které měly dlouhodobý dopad na dějiny Evropy, Asie i Blízkého východu.
Válka a politika
Evropa
Válka a mír
Severní a západní Evropa
- 1260 - Baltští Samogati a Kurfiřti zvítězili v bitvě u Durbe nad německými rytíři.
- 1263 - říjen - skotský král Alexandr III. zvítězil v bitvě u Largsu nad vikingskou armádou (skupinou válečných lodí), kterou vyslal norský král Haakon IV.
- 1263 - náčelníci východní části Islandu jako poslední prohlásili, že je jejich povinností být věrný norskému králi. Tím bylo zastaveno islandské společenství a také islandská občanská válka.
- 1266 - Válka mezi Skotskem a Norskem skončila, protože skotský král Alexandr III. a norský král Magnus VI. se dohodli na smlouvě z Perthu.
Střední a jižní Evropa
- 1260 - 4. září - ozbrojené síly sicilského krále Manfreda a ghibellinů zvítězily v bitvě proti guelfům u Monte Aperta.
- 1260 - Válka ve Valais (dnešní Švýcarsko), kde se sionské biskupství brání proti vpádu savojského hrabství.
- 1263 - Janov získává od Benátčanů město Chania na Krétě.
- 1264 - Durynská válka o dědictví končí.
- 1266 - 26. února - v bitvě u Beneventa zvítězilo vojsko vedené Karlem (hrabětem z Anjou) nad ozbrojenými silami z Německa a Sicílie, jejichž vůdcem byl sicilský král Manfred. Manfred je v bitvě zabit a papež Klement IV. jmenuje Karla sicilským a neapolským králem.
Pyrenejský poloostrov (území, které tvoří převážně Španělsko a Portugalsko)
- 1263 - král Jakub I. Aragonský vítězí v bitvě proti Maurům a během reconquisty získává zpět kontrolu nad Crevillente.
- 1264 - Aragonský král Jakub I. získává zpět od Maurů kontrolu nad městy Orihuela a Elx v Alicante. Tím končí více než 500 let trvající islámská nadvláda.
- 1265 - Kastilský král Alfons X. získává během reconquisty kontrolu nad španělským městem Alicante od Maurů.
- 1267 - Portugalský král Afonso III. a kastilský král Alfons X. podepisují smlouvu, v níž se dohodli, že jižní hranici mezi Portugalskem a Španělskem tvoří řeka Guadiana. Tato hranice se shoduje s dnešní hranicí.
Jihovýchodní Evropa
- 1260 - Český král Otakar II. se po vítězství v bitvě u Kressenbrunnu ujímá vlády nad Štýrskem. Uherský král Béla IV. ovládl zemi.
- 1261 - Uherský král Béla IV. zastavuje Tatary, kteří přicházejí bojovat o ovládnutí Uher.
- 1268 - Uherský král Štěpán V. zahajuje válku s Bulharskem.
Anglie: Druhá válka baronů
- 1261 - Anglický král Jindřich III. dostává papežskou bulu, která mu umožňuje opustit oxfordské provizorium. To je jedním z důvodů občanské války mezi panovníkem a anglickou šlechtou.
- 1264 - Před květnem - Druhá baronská válka je anglická občanská válka, která začíná v tomto roce.
- 1264 - 12. až 14. května - v Sussexu se odehrává bitva u Lewes mezi Simonem de Montfortem, 6. hrabětem z Leicesteru, a anglickým králem Jindřichem III. Na konci bitvy de Montfortova vojska zajmou krále Jindřicha i jeho bratra (což je budoucí král Eduard I.) Tím se de Montfort stal "nekorunovaným králem Anglie", protože nyní ovládal Anglii, ale lidé z něj neudělali skutečného krále.
- 1265 - 20. ledna - ve Westminsterském paláci se koná první zasedání prvního anglického parlamentu. Westminsterský palác je nyní znám jako Houses of Parliament.
- 1265 - před srpnem - budoucí král Eduard I. utíká z rukou Simona de Montfort.
- 1265 - 4. srpna - ve Worcestershiru se odehrála bitva u Eveshamu. Eduardova armáda zvítězila nad vzbouřenými barony. vzbouřené barony vedl Simon de Montfort. Armáda zabila de Montforda a několik lidí, kteří mu pomáhali. Někdy se o této události uvažuje jako o smrti rytířství v Anglii.
- 1266 - říjen - Válka se zlepšuje, protože osoby, které podporovaly Šimona de Montfort, nabízejí králi mír. To je nazváno Kenilworthským diktátem.
- 1267 - Končí druhá baronská válka. Povstalci a anglický král Jindřich III. se dohodnou na míru, jak bylo požadováno v Kenilworthském diktátu.
Politická místa
- 1260 - Saské vévodství je rozděleno na Sasko-Lauenbersko a Sasko-Wittenbersko. Tím končí první saský stát.
- 1261 - Gróňané přijímají nadvládu norského krále.
- 1262 - Štrasburk se stává svobodným císařským městem Svaté říše římské.
- 1262 - Islandské společenství uzavírá smlouvu o spojení s Norskem a přijímá norského krále Haakona IV. jako vládnoucí osobu.
- 1264 - Hesensko se osamostatňuje od Durynska. Stává se svobodným státem Svaté říše římské.
- 1265 - Ostrov Man je na deset let ovládnut Skotskem.
- 1267 - Konstantinopolský císař Balduin II. daruje sicilskému králi Karlovi I. knížectví Achaea smlouvou z Viterba. Doufá, že mu Karel svým darem pomůže vrátit Latinské říši její dřívější podobu.
- 1268 - Hrabství Wernigerode se stává vazalem braniborského markraběte.
Narození
- 1264 - papež Klement V. (zemř. 1314)
- 1265 - 14. května - Dante Alighieri, italský básník (zemř. 1321)
Úmrtí
- 1263 - 14. listopadu - Alexandr Něvský, velkokníže novgorodský a vladimirský
- 1264 - 2. října - papež Urban IV.
- 1265 - 8. února - mongolský chán Hulagu (nar. 1217)
- 1265 - 4. srpna - Simon de Montfort, 6. hrabě z Leicesteru
- 1266 - Berke, chán Zlaté hordy Mongolské říše.
- 1266 - Birger Jarl, švédský regent a zakladatel Stockholmu.
- 1268 - 29. října - Konrádin, vévoda švábský a král jeruzalémský a sicilský (nar. 1252)
Otázky a odpovědi
Otázka: Jaká byla první prohraná bitva Mongolské říše pod vedením Kublajchána?
Odpověď: První prohra Mongolské říše za Kublajchána byla v Palestině v boji s egyptskými Mamlúky.
Otázka: Kdo v této době vedl Mamlúky?
Odpověď: Mamlúky vedl jejich nový sultán Baibars.
Otázka: Co se v tomto desetiletí stalo s Konstantinopolí a Latinskou říší?
Odpověď: Během tohoto desetiletí převzala Nikájská říše kontrolu nad Konstantinopolí a také nad Latinskou říší, takže se z ní opět stala Byzantská říše.
Otázka: K jaké občanské válce došlo v Anglii během tohoto desetiletí?
Odpověď: V Anglii proběhla druhá baronská válka. Jednalo se o občanskou válku mezi šlechtou, které se nelíbilo, jak se chová král Jindřich III. a chce absolutní monarchii.
Otázka: Kdo se v tomto desetiletí stal významným evropským knížetem?
Odpověď: Český král Otakar II. se během tohoto desetiletí stal významným knížetem v Evropě, protože získal více půdy díky válkám a také když jeho rodina zemřela, připadla mu část jejich půdy.
Otázka: Jakých kulturních úspěchů bylo dosaženo v tomto desetiletí?
Odpověď: V tomto desetiletí bylo dosaženo několika významných kulturních úspěchů, například Roger Bacon vydal významné vědecké dílo Opus Majus, Tomáš Akvinský vydal Summu contra Gentiles a v katedrálách po celé Evropě vznikla významná architektonická a sochařská díla, například katedrála v Chartres a kazatelny Nicoly Pisana pro Duomo di Siena a baptisterium v Pise.
Otázka: Jak se v tomto období zhoršil antisemitismus?
Odpověď: Antisemitismus se zhoršil, protože několik úřadů vydalo zákony, podle nichž musí Židé nosit žluté odznaky, aby lidé věděli, kdo jsou, což mělo za následek, že v Anglii bylo zabito mnoho Židů, a také útoky na cenzuru Talmudu ze strany katolických církevních úřadů.
Vyhledávání