Cenzura

Důvody

Nejčastěji jsou věci cenzurovány z jednoho nebo více následujících důvodů:

• Morální cenzura: V tomto případě se má za to, že některé skutečnosti mohou být pro diváky nevhodné. Existuje mnoho zemí, které omezují, kdo může pornografii vidět. Kromě toho může být zakázáno ukazovat určité formy pornografie, například dětskou pornografii, nebo o ní psát. Mohou být zakázána obscénní slova. Přibližně od roku 1960 se nátlakové skupiny snaží zastavit používání některých slov ve prospěch jiných. Stalo se tak zejména u slov označujících rasu a pohlaví.
• Vojenská cenzura: Ve válce mohou být všechny zprávy cenzurovány. To se provádí proto, aby se nepřítel nemohl dostat k informacím, které by mohl využít k plánování útoku. Velmi často se to týká velikosti vojenských jednotek, ale také používaných strategií a taktik.
• Politická cenzura: Vláda (nebo politická strana) může určité informace zadržovat. Děje se tak proto, aby se předešlo vzpourám nebo rozpakům.
• Náboženská cenzura: Často existuje dominantní náboženství, které odstraňuje nebo mění určité druhy informací. Příkladem může být Vatikán, který cenzuroval Galilea Galileiho, nebo íránský ajatolláh Chomejní, který zakázal Satanské verše, román Salmana Rushdieho. V Rumunsku se v mnoha školách přestala vyučovat evoluce a mnoho škol v USA a Velké Británii odmítá diskutovat o kreacionismu.
• Firemní cenzura: (Často velké) podniky zastavují zveřejňování materiálů, protože ukazují některé jejich podnikatelské záměry nebo jejich zaměstnance ve špatném světle, a špatné světlo není dobré.

Debata

O tom, kdy by měla být cenzura povolena, se vedou rozsáhlé debaty. Například americký prezident Richard Nixon cenzuroval deník New York Times, když se pokusil zveřejnit články o Pentagon Papers, skupině tajných vojenských dokumentů, které ukazovaly, že Nixon a armáda lhali o válce ve Vietnamu. Nejvyšší soud ve věci New York Times Co. v. Spojené státy cenzuru zrušil s tím, že Nixon neprokázal, že by to bylo pro armádu nebezpečné, pouze trapné. V jiných zemích jsou novináři a blogeři (kteří obvykle nejsou považováni za novináře) někdy zatýkáni za to, že říkají špatné věci o vládě. V Egyptě byl známý Kareem Amer zatčen za urážku islámu a označení egyptského prezidenta Husního Mubaraka za diktátora.

Nevládní cenzura

Vlády nejsou jediné, kdo cenzuruje informace. Například když katedra historie na Middlebury College nedovolila profesorům přijímat Wikipedii jako zdroj v seminárních pracích, někteří to označili za cenzuru. Bylo to proto, že katedra říkala profesorům (kteří mají obvykle akademickou svobodu), jaká díla mají nebo nemají přijímat. Někdy se stane, že skupina nebo webová stránka nepovolí některá fakta, články a obrázky, které by podle nich neměly být vidět. Hodně se diskutuje o rozdílu mezi cenzurou a editací, tedy rozhodováním o tom, co by mělo nebo nemělo být zveřejněno.

Cenzura znalostí

Někdy dochází k cenzuře znalostí, protože se má za to, že přístup k nim může průměrnému člověku uškodit.

Časopis Slate Magazine napsal, že v 18. století francouzská královská rada zastavila distribuci Encyklopedie, protože "ničila královskou autoritu a podporovala ducha nezávislosti a vzpoury".

Čínská vláda od června 2015 zablokovala čínskojazyčnou Wikipedii.

Dne 16. července 2019 vyšel v deníku National Post článek o ženě, která byla vykázána zTwitteru. Lindsay Shepherdová, která je označována za zastánkyni svobody projevu, tvrdila, že twitter příliš ochotně cenzuruje pravicové osobnosti veřejného života. Shepherdová byla asistentkou na Wilfrid Laurier University.

Související stránky

• Filmová cenzura
• Cenzura ze strany společnosti Google
• Reportéři bez hranic
• Wikileaks