Australská megafauna

Extinction

Vědci se nedokázali shodnout na příčinách vyhynutí této megafauny. Je možné, že když do Austrálie přišli lidé (asi před 48 000-60 000 lety) a začali lovit a používat oheň, mohli způsobit vyhynutí megafauny. K vyhynutí megafauny mohly vést také klimatické změny, které způsobily, že se země během doby ledové před asi 18 000 lety stala mnohem sušší. Někteří vědci tvrdí, že vyhynutí megafauny způsobila pouze změna klimatu. Tento argument však nepřipouští skutečnost, že megafaunární druhy přežily dva miliony let klimatických změn. Před svým náhlým vyhynutím prožily řadu suchých období.

 

Nové důkazy

Vědci získali nové důkazy založené na nových a lepších způsobech zjišťování dat pomocí opticky stimulované luminiscence a uran-thoriového datování kostí megafauny. To naznačuje, že hlavní příčinou vymírání megafauny v Austrálii byl člověk. Data ukazují, že poslední megafauna vyhynula přibližně ve stejné době, tedy před 47 000 lety. To byla doba, kdy se do Austrálie poprvé dostali lidé. Data naznačují, že hlavní příčinou vyhynutí bylo vypalování půdy člověkem. Mnoho rostlin nebylo schopno přežít pravidelné požáry, a tak se druhy rostlin změnily. Vědci studovali izotopy kyslíku a uhlíku ze zubů megafauny. Ty ukazují náhlé, dramatické, s klimatem nesouvisející změny v rostlinách a v potravě přeživších vačnatců, stejně jako úbytek druhů megafauny. Další studium zubů megafauny ukazuje, že v době vymírání bylo suché klima, podobné dnešnímu suchému klimatu, a že megafauna byla schopna žít v suchém podnebí.

 

Žijící australská megafauna

 

Vyhynulá australská megafauna: před rokem 1788

Následuje seznam některých australských megafaun. Jsou zde uvedeni:

• Latinský název (vědecký název), (obecný název, kdy žil) a stručný popis.

Savci

Savci jsou seřazeni podle velikosti, přičemž největší jsou nahoře.

1000-2000 kilogramů

• Diprotodon optatum byl největším druhem diprotodontida. Byl asi tři metry dlouhý, v ramenou dva metry vysoký a vážil až dvě tuny, takže vypadal jako obří vombat. Jedná se o největšího v současnosti známého vačnatce.
• Diprotodon minor
• Zygomaturus trilobus byl menší, asi jako kráva, dlouhý dva metry a vysoký jeden metr. Byl to diprotodontid, který mohl mít krátký chobot (jako slon). Zdá se, že žil v mokřadech a k vyhrabávání rákosu pro potravu používal dva vidlicovité zuby.
• Palorchestes azael (tapír bahenní) byl diprotodontoid, přibližně stejně velký jako Zygomaturus, s dlouhými drápy a dlouhým chobotem. Žil v pleistocénu (Mackness 2009).

100-1000 kilogramů

• Euowenia grata
• Nototherium mitchelli
• Euryzygoma dunense
• Phascolonus gigas
• Ramsayia magna
• Procoptodon goliah (klokan obrovský) je největší klokan, jaký kdy žil. Dorůstal výšky 2-3 metrů a vážil až 230 kilogramů. Měl plochý, zkrácený obličej s čelistmi a zuby schopnými žvýkat tvrdé pouštní rostliny. Měl dopředu směřující oči, které umožňovaly trojrozměrné vidění. Procoptodon byl jedním ze sedmnácti druhů ve třech rodech podčeledi sthenurinů, které všechny vyhynuly. Sthenurini žili v otevřených lesích ve střední části severní Austrálie. Všichni sthenurini měli na zadních končetinách čtvrtý prst podobný kopytům. Jejich ostatní prsty nebyly plně utvářeny. Měli také pružné vazy mezi kostmi prstů; to jim ve srovnání s moderními klokany dodávalo větší pružnost a rychlost. Přední nohy sthenurinů byly dlouhé, se dvěma dlouhými prsty a drápy, ve srovnání s malými, tuhými pažemi moderních klokanů. Ty mohly sloužit k přitahování větví blíže k potravě a k chůzi po všech čtyřech na krátké vzdálenosti.
• Procoptodon rapha, P. pusio a P. texasensis
• Protemnodon druh obřího valacha, který má čtyři druhy.
• Palorchestes parvus
• Macropus pearsoni a M. ferragus

10-100 kilogramů

• Simosthenurus pales
• Sthenurus tindalei a S. atlas
• Phascolarctos stirtoni byla koala, stejná jako moderní koala, ale o třetinu větší.
• Phascolomys medius
• Lasiorhinus angustioens
• Congruus congruus valach z Naracoorte.
• Troposodon minor
• Sthenurus oreas
• Simosthenurus occidentalis (další sthenurin), vysoký asi jako moderní klokan východní, ale mnohem silnější. Je to jeden z devíti druhů klokanů listožravých, kteří byli nalezeni jako fosilie v národním parku Naracoorte Caves.
• Simothenurus brownei
• Propleopus oscillans (masožravý klokan) z miocénu a pliocénu byl velký krysí klokan o hmotnosti až 70 kg s velkými řezacími a tvrdými mlecími zuby. Ty ukazují, že se jednalo o masožravce schopného jíst hmyz, zvířata (pravděpodobně mršiny), plody a měkké listy. Dorůstal výšky asi 1,5 m až 3 m. V době, kdy se vyskytoval v přírodě, byl jeho výskyt značně omezený.
• Simothenurus maddocki
• Sthenurus andersoni
• Thylacoleo carnifex (lev bahenní) byl velký jako levhart. Měl lebku podobnou kočce s velkými řezáky. Měl palcový dráp, který se dal zatáhnout zpět, a velmi velké přední nohy. Živil se masem a žil na stromech.
• Vombatus hacketti
• Macropus thor
• Macropus piltonensis
• Zaglossus hacketti byl echidna velikosti ovce. Byl nalezen v Mamutí jeskyni v západní Austrálii a je největším dosud objeveným monotremem.
• Macropus rama
• Simothenurus gilli
• Warrendja wakefieldi vombat z Naracoorte.
• Zaglossis ramsayi
• Sarcophilus harrisii laniarius byl velký druh tasmánského čerta.
• Megalibgwilia ramsayi byla velká echidna s dlouhým zobákem a silnýma předníma nohama, které sloužily k hrabání. Spíše než mravenci se živila červy a larvami.

Ptáci

• Čeleď Dromornithidae: tato skupina ptáků byla blízce příbuzná vodním ptákům (kachnám), nikoli moderním krysákům (emu a kasuárům).
• Dromornis stirtoni (Stirtonův hromotluk, miocén) byl pták, který nelétal. Byl vysoký 3 m a vážil asi 500 kg. Je to jeden z největších dosud objevených ptáků. Žil v subtropických otevřených lesích a mohl být masožravý. Byl těžší než moa a vyšší než aepyornis.
• Dalším velkým zástupcem čeledi Dromornithidae byl Bullockornis planei ("démonický kačer zkázy"). Byl až 2,5 m vysoký, vážil až 250 kg a byl pravděpodobně masožravý.
• Genyornis newtoni (Mihirung) byl příbuzný s Dromornisem. Byl vysoký asi jako pštros. Byl posledním přeživším zástupcem čeledi Dromornithidae. Měl velkou spodní čelist a byl pravděpodobně všežravý.
• Leipoa gallinacea (dříve Progura) byl obrovský malpík.

Plazi

• Varanus priscus (dříve Megalania prisca) byla obrovská masožravá koza, která mohla dorůstat délky až 7 m a hmotnosti až 1940 kg (Molnar, 2004).
• Wonambi naracoortensis byl had dlouhý asi 6 m. Chytal zvířata u vodní tůně a zabíjel je rozdrcením. Nebyl to jedovatý had.
• Quinkana sp., byl suchozemský krokodýl, který dorůstal délky až 7 m (23 stop). Měl dlouhé nohy umístěné pod tělem a pronásledoval savce, ptáky a jiné plazy kvůli potravě. Jeho zuby byly ostré k řezání, nikoli špičaté k uchopení jako u krokodýlů žijících ve vodě. Patřil do podčeledi mekosuchinů (všichni dnes již vymřeli). Byl objeven v Bluff Downs v Queenslandu.
• Liasis sp., (Bluff Downs Giant Python), žil v období pliocénu, dorůstal délky až 10 m a je největším známým australským hadem. Lovil savce, ptáky a plazy v lesích poblíž řek. Je podobná krajtě olivové (Liasis olivacea).
• Meiolania byla skupina obrovských suchozemských želv kryptodirů, které měřily na délku 2,5 m, měly rohatou hlavu a špičatý ocas.

 
Diprotodon byl vačnatec velikosti hrocha, nejblíže příbuzný vombatovi.  


Dromornis stirtoni  


Megalania