Avemetatarsalia (což znamená "ptačí prsty") je název kladů zavedený v roce 1999 pro všechny archosaury korunové skupiny, kteří mají blíže k ptákům než ke krokodýlům. Alternativní název je Panaves neboli "všichni ptáci", což znamená všechny žijící i vyhynulé živočichy, kteří jsou blíže příbuzní ptákům než krokodýlům.

Do této skupiny patří v podstatě dinosauři (včetně ptáků), pterosauři a někteří starší živočichové, které je trochu obtížné zařadit. Jsou jedním křídlem archosaurů, druhým jsou krurotarsi.

Definice, jméno a hranice kladu

Avemetatarsalia (často také Panaves) je klad definovaný fylogeneticky jako všechny taxony blíže příbuzné ptákům než krokodýlům. Název odkazuje na strukturální změny v metatarzu (střední části nohy) u mnoha zástupců této větve — proto volné přeložení "ptačí prsty". V literatuře se někdy setkáte i s termínem Ornithodira, jehož použití a definice se u různých autorů mohou překrývat nebo lišit; v jádru jde však vždy o větev archosaurů směřující k ptákům a pterosaurům.

Hlavní skupiny zahrnuté v Avemetatarsalia

  • Dinosauria (včetně moderních ptáků) — od malých dvounohých teropodů po obří sauropody a nakonec ptáky, kteří přežili až do současnosti.
  • Pterosauria — létající archosauři, kteří nezávisle na ptácích vyvinuli křídla a letecký způsob života; vyhynuli na konci křídy.
  • Ranější dinosauromorfy a příbuzné formy — skupiny jako Marasuchus, Silesaurus nebo Asilisaurus reprezentují přechodné tvary mezi běžnými archosaury a vlastními dinosaury; jejich zařazení pomáhá vysvětlit vznik dinosaurů a pterosaurů.

Typické znaky a morfologie

  • často vzpřímené, nad osou ležící (parasagittální) držení končetin s nohou pod tělem (umožňuje efektivní pohyb při bipedii);
  • mesotarsální (jednoduché kloubní) stavba hlezenního kloubu u mnoha liníí, což ovlivňuje pohyb a postavení nohy;
  • u některých pokročilých skupin (např. u některých teropodů) se objevuje tzv. arktometatarzální (= zúžení prostředního metatarzu), což souvisí s adaptacemi pro běh;
  • různorodé směry křídlení: pterosauři nezávisle vyvinuli membránová křídla, ptáci vyvinuli peří a peřími poháněný let — příklad konvergentní evoluce.

Výskyt v čase a geografické rozšíření

Avemetatarsalia se objevují v geologickém záznamu v triasu: raní zástupci se vyskytují již ve středním a pozdním triasu a skupina se následně diverzifikovala v juru a křídě. Dinosauria a pterosauři osídlili všechny kontinenty před jejich současným rozdělením; ptáci jako jediní zástupci této větve přežili hromadné vymírání na konci křídy a pokračují v evoluci dodnes.

Současný stav poznání a sporné otázky

Filogeneze raných avemetatarsalií je předmětem intenzivního výzkumu. Některé skupiny raných archosaurů (např. lagerpetidi) byly dlouho považovány za blízké dinosauromorfům, zatímco novější analýzy naznačují jejich možné bližší příbuzenství k pterosaurům nebo jiné alternativní pozice. Výsledky se liší v závislosti na taxonech zařazených do analýz i na použitém metodologickém přístupu, takže přesné rozvětvení “bazálních” členů kladu zůstává aktivní vědeckou otázkou.

Význam pro pochopení evoluce ptáků a letu

Studium Avemetatarsalia je klíčové pro pochopení původu dinosaurů, vzniku letu a adaptací spojených s bipedálním pohybem. Ukazuje, jak se z jedné větve archosaurů vyvinuly extrémně odlišné životní strategie — pozemní obří býložravci, běhaví draví teropodi, i zcela povrchově odlišní létající pterosauři — a nakonec i moderní ptáci.

Krátké shrnutí: Avemetatarsalia (Panaves) je klad zahrnující dinosaury (včetně ptáků), pterosaury a příbuzné formy — tedy větev archosaurů blíže příbuzná ptákům než krokodýlům. Skupina má původ v triasu, zahrnuje širokou škálu morfologických adaptací a představuje klíčový okno do rané evoluce archosaurů a vzniku letu.