Australosphenida je navržená skupina raných savců, vyznačující se zejména speciální stavbou stoliček připomínající tzv. tribosfenickou kauzální strukturu. Živí zástupci pocházejí z Austrálie a Nové Guineje, fosilie však byly nalezeny i na Madagaskaru a v Argentině. Současné přežívající formy jsou omezeny na monotremy – ptakopyskové a echidny.

Stručný přehled

  • Rozsah: klad zahrnující některé druhohorní (Mesozoické) fosilie z jižních kontinentů a moderní monotremy.
  • Žijící zástupci: pouze v Australasii; dohromady pět druhů monotremů.
  • Hlavní znaky: zubní morfologie podobná tribosphenickým stoličkám, s diskutovaným původem této konstrukce.

Současní zástupci

Dnešní představitelé, kteří jsou v literatuře obvykle spojováni s australosphenidským pojetím, jsou monotremy. Mezi nimi patří:

  • Ptakopyskové – jediný druh současného ptakopyska (Ornithorhynchus anatinus).
  • Echidny – tři druhy dlouhokrček (rod Zaglossus) a jeden druh krátkokožce (Tachyglossus aculeatus), dohromady čtyři druhy echidn.

Fosilní záznam a rozšíření

Fosilní nálezy, které byly přiřazeny k této skupině, pocházejí především z jižní pánve Gondwany. Mezi významná naleziště patří:

  • Madagaskar – nálezy vykazující rané formy zubní stavby připomínající tribosphenii.
  • Argentina – jihoamerické fosilie, které poukazují na širší rozšíření těchto forem v druhohorách.
  • Austrálie, resp. současné přežívání na této pevnině a na Nové Guineji.

Charakteristika

Hlavním anatomickým znakem spojovaným se skupinou je speciální uspořádání molárů, které umožňuje efektivní řezání a žvýkání. U moderních monotremů se navíc vyskytují další odlišnosti od většiny současných savců:

  • vylučování vajec (oviparie) u všech současných monotremů;
  • mléčná žláza bez sání z prsních bradavek — mléko je vylučováno na kůži;
  • možnost elektrického vnímání u ptakopysků;
  • přítomnost kloaky (společného vývodu pro trávicí, vylučovací a rozmnožovací systém).

Evoluční význam a spory

Skupina Australosphenida je předmětem vědecké debaty. Hlavní spory zahrnují:

  • monofyletismus vs. konvergence: zda tribosphenická stavba vznikla u australsphenidů jednou (sdílený původ) nebo zda jde o nezávislý vývoj shodných funkčních tvarů;
  • postavení monotremů: molekulární i morfologické studie ukazují monotremy jako velmi raný vývojový vedví savců, ale přesné vztahy k jiným skupinám (Theria, Boreosphenida) zůstávají částečně nejasné;
  • důsledky pro paleobiogeografii: nálezy v jižní polokouli podporují modely rozšíření raných savců v Gondwaně a následnou izolaci některých větví.

Systematika a nomenklatura

Pojem Australosphenida byl navržen jako taxon zahrnující některé jižní tribosphenické formy a monotremy. V taxonomických přehledech se jeho vymezení liší podle použitých znaků a metod, proto v literatuře najdeme více variant chápání složení této skupiny.

Význam pro vědu

Studium australosphenidských fosilií a moderních monotremů nabízí informace o:

  • raných typech zubní adaptace u savců;
  • možnostech konvergentního vývoje komplexních anatomických struktur;
  • rekonstrukci paleoekologie a kontinentálního dělení v druhohorách.

Zdroje a další informace

Pro orientaci v této problematice je užitečné sledovat jak paleontologickou literaturu o fosilních nálezech z Madagaskaru a Argentiny, tak současné biologické práce popisující ptakopyskové a echidny z Austrálie a Nové Guineje. Obecnější informace o savcích jsou dostupné v přehledech o savcích.