Balaur je rod dromaeosauridního teropodního dinosaura, který žil v jižní Evropě v období svrchní křídy, asi před 70 miliony let. Je unikátní tím, že na rozdíl od většiny ostatních dromaeosaurů měl na každé noze dva srpovité drápy, nikoliv pouze jeden. Tento neobvyklý stav je výsledkem přestavby prstů a postavení nohy, které u Balaura vedly ke zduřelé a robustní končetině.

Objev a pojmenování

Fosilie Balaur byly popsány v roce 2010 týmem vedeným Z. Csiki a kolegy. Materiál pochází ze sedimen­tů oblasti Hateg (Hațeg Basin) v Rumunsku, která byla v období pozdní křídy velkým ostrovem, často zmiňovaným v souvislosti s fenoménem ostrovního trpaslictví. Typový druh je znám jako druh, Balaur bondoc. Jméno rodového taxonu "Balaur" odkazuje na rumunské slovo pro draka, zatímco "bondoc" znamená "zavalitý" nebo "robustní", což odráží celkovou mohutnou stavbu těla.

Morfologie a zvláštnosti

  • Velikost a stavba těla: Balaur byl relativně malý až středně velký teropod — odhady délky se pohybují kolem 1,8–2,1 metru. Na rozdíl od štíhlých dromaeosauridů měl poměrně robustní, zavalité tělo a silné končetiny.
  • Noha se dvěma velkými drápy: Nejznámějším znakem je přítomnost dvou zvětšených srpovitých drápů na každé noze. U většiny dromaeosaurů je hypertrofovaný pouze druhý prst; u Balaura došlo k přeměně prstů tak, že další prst byl rovněž výrazně zvětšený a vznikl tak „dvojitý“ dráp. Tato modifikace pravděpodobně souvisela se specializovanou funk­cí nohy, ačkoli přesný způsob používání není zcela jasný.
  • Postranní kosterní změny: Fosilní materiál ukazuje na zkrácené a posílené kosti dolních končetin, částečné srůsty některých kostí metatarzu a další přizpůsobení, která odrážejí těžší, méně rychlou stavbu v porovnání s agilními lovci jako byl velociraptor.
  • Přední končetiny: Přední končetiny u Balaura byly relativně zkrácené a robustní; interpretace jejich funkce sahají od manipulace s kořistí přes vyrovnávací či hmatovou roli až po sekundární snížení role při lovu.

Systematika a vědecká diskuse

Původní analýzy zařadily Balaur mezi velociraptoriní dromaeosauridy a ukázaly blízkou příbuznost k asijským formám, například k velociraptorovi. Později se však objevily studie, které interpretovaly některé anatomické znaky jako blíže příbuzné avialanům (raným ptákům a jejich příbuzným), čímž se otevřela debata, zda je Balaur skutečně dromaeosaurid nebo spíše odvozený avialan. V současné literatuře tedy existují různé názory – většina analýz ale stále považuje Balaur za zvláštního evolučního experimentu na ostrově Hateg, bez definitivního konsensu, kam přesně v příbuzenských vztazích patří.

Paleoekologie

Balaur žil v pestré ostrovní fauně Hategu, kde se vyskytovaly i další známé dinosaurní taxony (např. býložraví Magyarosaurus či Zalmoxes) a velcí pterosauři. Ostrovní prostředí s omezenými zdroji a izolací často vedlo k evolučním experimentům, jako bylo zmíněné trpaslictví nebo neobvyklá specializace končetin. Životospráva Balaura není zcela jasná — mohl být aktivním lovcem menších obratlovců, oportunistickým všežravcem nebo mít částečně specializované stravovací návyky — ale jeho robustní tělo a zvlášť upravené nohy naznačují odlišný způsob života než u tradičních "srpovitých" dromaeosauridů.

Význam nálezu

Balaur představuje významný příklad evoluční divergence v izolovaném ostrovním prostředí. Jeho neobvyklá stavba nohy a celkové přizpůsobení rozšiřují naše chápání variability theropodů a ukazují, že i blízce příbuzné skupiny mohly na izolovaných územích vyvíjet velmi odlišné morfologické strategie. Nálezy jako tento podtrhují důležitost Hategu jako okna do pozdně křídového insularizovaného ekosystému v Evropě.

Stručně řečeno, Balaur bondoc je fascinující a značně atypický teropod, jehož přesné zařazení i funkční interpretace některých adaptací zůstávají předmětem dalšího výzkumu.