Netopýři jsou savci z řádu Chiroptera. Netopýři jsou noční živočichové - jsou aktivní v noci, za soumraku nebo za svítání a přes den spí. Díky noční aktivitě se mnohé druhy vyhýbají přímé konkurenci ptáků, z nichž jen několik je aktivních v noci.
Echolokace a orientace
Většina druhů používá echolokaci k lovu kořisti a k orientaci v prostoru. Zvukové impulzy vytváří netopýři hrtanem a vysílají je ústy nebo nosem; odražené ozvěny analyzují velice citlivým sluchem. Signály jsou často v ultrazvukovém pásmu (mimo lidské ucho) a mají rozdílný průběh: některé druhy vysílají širokopásmové (FM) volání, jiné dlouhé téměř konstantní frekvence (CF) nebo kombinaci obojího. Toto vylepšené „snímání“ umožňuje rozeznat velikost, tvar, vzdálenost i rychlost cíle, někdy i strukturu povrchu.
Výskyt a úkryty
Netopýři obvykle žijí v jeskyních nebo na stromech. V Severní Americe a v Evropě se často zdrží i v lidských budovách, půdách nebo stodolách, kde nacházejí tmavé a teplé skrýše. Ve Spojeném království jsou například právně chráněnými živočichy a jejich hnízdiště jsou zákonem chráněna.
Různorodost, velikost a rozšíření
Netopýři jsou mimořádně úspěšnou skupinou savců: jsou druhým největším řádem savců – existuje více než 1200 druhů netopýrů. To znamená, že přibližně 20 % všech žijících druhů savců tvoří netopýři. Žijí téměř po celém světě, chybějí pouze na Arktidě, Antarktidě a na některých izolovaných oceánských ostrovech.
Rozměrově se výrazně liší: nejmenší druhy (např. krasavec či vrápenec bradavičnatý) mohou vážit jen pár gramů, zatímco největší kaloňovití netopýři (lat. Pteropus) mají rozpětí křídel přes 1,5 metru.
Potrava a ekologická role
Asi 70 % netopýrů jsou hmyzožravci, což je základní forma života této skupiny; mezi jejich běžnou kořist patří motýli, brouci, komáři a další hmyz – jako úspěšný příklad kořisti lze uvést píďalku obecnou. Mnohé druhy hmyzožravých netopýrů významně regulují populace škodlivého hmyzu a jsou proto důležité pro zemědělství a zdraví ekosystémů.
Velká skupina kaloňovitých jsou plodožravci a nektarivorní netopýři, kteří opylují rostliny a roznášejí semena – hrají klíčovou roli při obnově tropických lesů a při opylování plodin. Několik druhů se živí krví (vampýr-typu), a některé větší druhy jsou příležitostně masožravé, loví drobné obratlovce nebo ryby.
Anatomie a let
Typickým znakem netopýrů jsou letu přizpůsobená přední končetina s prodlouženými prsty a tenkou kožní blánou (patagium), která tvoří křídlo. Tvar křídel a poměr plochy ku hmotnosti ovlivňuje manévrovatelnost a rychlost letu; některé druhy létají rychle a přímo, jiné jsou velmi obratné v husté vegetaci.
Sociální chování, rozmnožování a přežívání
Mnohé druhy žijí v koloniích, které mohou čítat od několika jedinců až po statisíce. V koloniích probíhá složitá sociální interakce, včetně komunikace pomocí hlasů a pachů. Samice obvykle rodí jedno až dvě mláďata ročně; péče o mláďata zahrnuje kojení a nošení v období růstu. Některé druhy praktikují torpor a zimní hibernaci, čímž si snižují metabolismus a šetří energii v obdobích s nedostatkem potravy.
Netopýři jsou relativně dlouhověcí; malé druhy se často dožívají 10–20 let, u některých zaznamenali věk přes 30 let.
Taxonomie a současné pojetí
Tradiční dělení netopýrů rozlišovalo mikrobaty a megabatky. Mikrobati většinou používají echolokaci a loví hmyz, ale mezi nimi jsou i druhy lovící ryby nebo pijící krev. Megabatky (kaloňovití) většinou echolokaci nepoužívají a živí se ovocem nebo nektarem. Moderní molekulární systematika však navrhla novější dělení na větší evoluční větve (např. Yinpterochiroptera a Yangochiroptera), které lépe odrážejí příbuzenské vztahy.
Ohrožení a ochrana
Netopýři čelí řadě hrozeb: úbytek stanovišť (odstraňování stromů a ztráta jeskynních úkrytů), znečištění, pesticidy, kolize s větrnými turbínami, vyrušování v hnízdištích a choroby. V Severní Americe velmi zasáhla řadu druhů plíseň způsobující tzv. syndrom bílé nosní (white-nose syndrome). Některé druhy jsou rovněž nositeli virů (např. vzácně rabie), proto je důležité netopýry nevyrušovat a nepřibližovat se k poraněným jedincům bez odborné pomoci.
Ochranná opatření zahrnují ochranu a obnovu úkrytů, omezení používání pesticidů, instalaci netopýřích budek, výzkum a monitorování populací a osvětovou činnost, která snižuje negativní mýty a pronásledování těchto užitečných savců.
Zajímavosti
- Netopýři jsou jediní savci schopní aktivního letu.
- Jejich role v ekosystémech (kontrola hmyzu, opylování, rozšiřování semen) má značnou ekonomickou i ekologickou hodnotu.
- Některé druhy vykazují velmi složité navigační schopnosti včetně využití magnetického pole Země či paměti krajiny.
Studium netopýrů pokračuje a odhaluje stále nové aspekty jejich biologie, chování a významu pro přírodu. Ochrana těchto často nenápadných, ale ekologicky důležitých savců je klíčovou součástí zachování biodiverzity.






