Zimní olympijské hry 2010, oficiálně XXI. zimní olympijské hry, se konaly v roce 2010 ve Vancouveru v Britské Kolumbii v Kanadě. Olympijské i paralympijské hry organizoval Vancouverský organizační výbor (VANOC). Olympijské hry probíhaly v období 12.–28. února 2010, přičemž zahajovací ceremoniál se uskutečnil 12. února v hale BC Place. Mnoho soutěží se konalo v nedalekém horském středisku Whistler, které leží přibližně hodinu jízdy severně od Vancouveru.
Volba pořadatele
Pořadatelem se Vancouver stal po hlasování Mezinárodního olympijského výboru v červenci 2003 v Praze; kandidaturu porazil kandidáty z Pchjongčchangu a Salcburku. Vancouverská nabídka zdůrazňovala kombinaci městských stadionů a horských areálů ve Whistleru, což umožnilo uspořádat široké spektrum zimních disciplín.
Herní areály
- Whistler Blackcomb – sjezdové disciplíny (alpské lyžování)
- Whistler Sliding Centre – boby, skeleton, sáňkování
- Cypress Mountain – snowboard a freestyle lyžování
- Richmond Olympic Oval – rychlobruslení
- BC Place a Canada Hockey Place (Rogers Arena) – ceremoniály a hokejové zápasy
Průběh her a památné okamžiky
Hry přinesly řadu výrazných sportovních výkonů i emocionálních momentů. Počítají se sem zejména vítězství domácích sportovců: Kanada se stala nationální hvězdou her — získala na těchto hrách historicky vůbec první zlaté medaile na domácí půdě a zároveň dosáhla rekordního počtu zlatých medailí na jedněch zimních hrách. Mezi nejsilnější okamžiky patřil zlatý gól Sidneye Crosbyho v prodloužení finále hokejového turnaje mužů proti USA, který vyvolal obrovskou vlnu radosti v celé zemi, a triumf Alexandre Bilodeaua ve skicrossu/mogulech, který se historicky otevírá jako první individuální kanadské zlato na domácích hrách.
Hry však poznamenala i tragédie: těsně před zahájením her při tréninku utrpěl smrtelné zranění gruzínský sáňkař Nodar Kumaritashvili na dráze ve Whistleru, což vedlo k okamžitým bezpečnostním úpravám dráhy a změnám startů v soutěžích saní a skeletonu.
Organizace a následky
VANOC zajišťoval logistiku, bezpečnost, dopravní napojení mezi Vancouverem a Whistlerem a koordinaci dobrovolníků a médií. Po hrách zůstala řada moderních sportovišť, která slouží pro mezinárodní soutěže i rekreační využití, a infrastruktura přispěla k nárůstu turistického zájmu v regionu. Současně se vedly debaty o nákladech, financování a bezpečnosti některých zařízení, které patří k pravidelné součásti hodnocení velkých sportovních akcí.
Paralympijské hry
Po olympijských hrách následovaly v březnu 2010 paralympijské hry, které také pořádal VANOC a které představily nejvyšší úroveň soutěží para-sportovců v mnoha zimních disciplínách.
Zimní olympijské hry 2010 ve Vancouveru tak zůstávají v paměti jako kombinace sportovních triumfů, významných organizátorských výkonů i složitých okamžiků, které ovlivnily bezpečnostní standardy pro budoucí mezinárodní soutěže.
Zimní olympijské hry byly třetími olympijskými hrami, které hostí Kanada, a prvními, které pořádala provincie Britská Kolumbie. Předtím se v Kanadě konaly letní olympijské hry v Montrealu v roce 1976 a zimní olympijské hry v Calgary v roce 1988. V roce 1976 se o pořádání her ucházely vesnice Whistler a Garibaldi, ale neuspěly.

