Aztékové

Historie

Před dobytím Aztéckou říší žili původní obyvatelé v mnoha samostatných městských státech. Jednalo se o malá města s okolní zemědělskou půdou. Každý stát měl svého vlastního vládce. Kolem roku 1100 n. l. začaly tyto městské státy mezi sebou bojovat o moc a kontrolu nad zdroji v oblasti.

Historici se domnívají, že Aztékové přišli do střední Mezoameriky kolem roku 1200. Pocházeli z oblasti dnešního severozápadního Mexika. Podle historičky Lisy Martyové:

"

Když "Mexičané" přišli někdy v roce 1200 n. l. do střední [Mezoameriky], byli považováni za surové barbary. Nosili zvířecí kůže a žili jako lovci a sběrači, jejich životní styl se střetával s usedlými zemědělskými komunitami v oblasti. Zpočátku žili jako tuláci, kteří se živili hady a havětí... Asi 100 let žili Aztékové jako vyděděnci putující po Centrálním údolí. Vyhazováni z jednoho území za druhým, byli nuceni se živit na místě, kde nikdo jiný žít nechtěl: na skupině malých bažinatých ostrůvků uprostřed ... jezera Texcoco[.]

"

V roce 1325 Aztékové vybudovali Tenochtitlan na ostrově v jezeře Texcoco. Tenochtitlán se stal městským státem, který postupně nabýval na síle.

Kolem roku 1400 se tři městské státy rozrostly v malé říše. V roce 1428 se tyto dvě říše utkaly ve válce s Tepánci o kontrolu nad oblastí. Říše Texcoco uzavřela spojenectví s několika dalšími mocnými městskými státy, včetně Tenochtitlánu, a válku vyhrála. Tito spojenci se měli o moc dělit rovným dílem, protože začali získávat kontrolu nad větším územím. Do roku 1430 se však Tenochtitlán stal nejmocnějším členem aliance. Stal se hlavním městem aztécké říše a jeho vládce se stal "nejvyšším králem" říše.

Aztécká říše

Aztécká říše existovala přibližně v letech 1438 až 1521 našeho letopočtu. Když byla říše největší, rozkládala se na většině území Mezoameriky a ovládala asi 11 000 000 lidí.

Tenochtitlan

Tenochtitlán byl hlavním městem Aztécké říše. Tenochtitlán byl v té době jedním z největších měst světa. Na počátku roku 1500 ve městě žilo nejméně 200 000 lidí. Díky tomu byl Tenochtitlan největším městem Ameriky před příchodem Kryštofa Kolumba.

Město Mexiko se nyní rozkládá na celém území, kde se dříve nacházel Tenochtitlán.

Kresba, jak mohla vypadat část Tenochtitlánu

Náboženství

Aztékové věřili v mnoho bohů. Mezi nejdůležitější bohy patřili Huitzilopochtli, bůh války a slunce, a Tlaloc, bůh deště. Dalším důležitým bohem byl Quetzalcoatl (opeřený had), bůh vzdělanosti a civilizace.

Aztékové dělali mnoho věcí, aby byli bohové spokojeni. Patřily mezi ně lidské oběti. Věřili, že to pomáhá zabránit konci světa. Aztékové věřili, že je stvořili bohové a že lidské oběti jsou nejúčinnějším způsobem, jak jim vrátit dar života. Aztékové také věřili, že bohové svádějí téměř nekonečný boj. Srdce a krev z obětí živily dobré bohy, aby jim dodávaly sílu k boji se zlými bohy. Lidské oběti se často konaly v Templo Mayor, velkém pyramidovém chrámu Aztéků.

Potraviny

Aztékové jedli rostliny a zeleninu, které v Mezoamerice snadno rostly. Hlavními potravinami v aztéckém jídelníčku byly kukuřice, fazole a dýně. Jako koření často používali rajčata a chilli. Na aztéckých trzích se prodávalo ovoce, zelenina, koření, květiny, psi, ptáci a kakaové boby. Vytvářeli také čokoládu. Neměli však cukr, takže jejich čokoláda byla silná tekutina s chilli. Vyráběli také alkoholický nápoj zvaný chocolatl. Tyto potraviny se později rozšířily do celého světa.

Sociální struktura

V aztécké společnosti existovaly různé společenské třídy s různým společenským postavením. Nejdůležitějšími lidmi byli vládci. Prvním aztéckým králem byl Acamapichtli. Jejich posledním králem byl Cuauhtemoc. Během španělského dobývání aztécké říše se vzdal vlády nad aztéckou říší ve prospěch Hernana Cortése.

Dalšími byli šlechtici. Byli to mocní členové vlády říše, velcí válečníci, soudci a kněží. Tito lidé se těšili vysokému společenskému postavení.

Další společenskou třídou byli commoners (prostí lidé). Byli to obyčejní zaměstnanci říše. Většina z nich se zabývala zemědělstvím, provozovala obchody nebo obchodovala. Mezi další pracovníky patřili řemeslníci, řadoví vojáci a rybáři. Prostí lidé mohli vlastnit půdu jako skupina nebo rodina. Jednotlivá osoba však půdu vlastnit nesměla.

Nejnižší společenskou třídou aztécké společnosti byli nevolníci a poté otroci. Otroci neměli žádná práva. Byli kupováni a prodáváni na aztéckých trzích. Aztékové také obětovali některé válečné zajatce svým bohům. Pokud však měli peníze, mohli si koupit svobodu a stát se obyčejnými lidmi.

Po většinu existence aztécké říše bylo velmi obtížné přecházet mezi společenskými třídami. Pokud se člověk narodil v určité společenské třídě, obvykle v ní zůstal po zbytek života.

Aztékové měli tvrdé tresty za zločiny, které nám dnes připadají jednoduché. Například za cizoložství, pokácení živého stromu, posunutí hranice pole tak, aby se jejich pozemek zvětšil a cizí zmenšil, velkou krádež, zradu, výtržnictví (působení potíží na veřejnosti), opilství a promiskuitu mohl člověk dostat trest smrti. Podle aztéckých zákonů mohl být prostý člověk potrestán smrtí také za nošení bavlny. . ^p. 88

Vzdělávání

Aztékové studovali astrologii a využívali pohyby planet a hvězd k vytváření různých kalendářů. Měli přesný kalendář, který se skládal z 365 dnů a vycházel z pohybu Slunce. Měli také náboženský kalendář, který se skládal z 260 dnů.

Aztékové také studovali a vyučovali mnoho složitých předmětů, včetně geometrie, matematiky, debat, práva, hudby, poezie, architektury a zemědělství.

Sport

Nejoblíbenějším aztéckým sportem bylo tlachtili. Tuto hru hráli s gumovými míči a svislými obručemi na protilehlých stěnách uprostřed hřiště. Cílem hry bylo střílet míč do obruče pomocí kolen. Hru vyhrál tým, který skóroval jako první.

Konec aztécké říše

V letech 1519-1521 se španělský conquistador Hernán Cortés spojil s Tlaxcalou a dalšími nepřáteli Aztéků. Konkvistadoři Aztéky porazili, zmocnili se jejich říše a vytvořili z ní španělskou kolonii. Někteří Aztékové nechtěli bojovat proti Cortésovým vojákům, protože je považovali za bohy.

Aztékové dnes

Dnes má mnoho Mexičanů aztécké a jiné indiánské předky. Lidé v Mexiku stále používají aztécké symboly. Na mexické vlajce je vyobrazen orel na kaktusu s hadem v tlamě. To byl aztécký symbol. Dokonce i název Mexiko je aztécké slovo.